(9.50 hodin)
(pokračuje Výborný)
Velmi dobře jsem proto rozuměl návrhu pana poslance Bendy, aby tato osnova byla přikázána - on říkal - také ústavně právnímu výboru. Já bych si troufal dokonce říci jenom ústavně právnímu výboru. To by bylo mnohem lepší. Jenom ústavně právnímu výboru. Aby totiž v debatě ústavně právního výboru byla rozřešena tato základní otázka, která pak by měla být vodítkem i pro rozhodování v dalších případech. Nejenom o pojistné smlouvě, ale i o řadě dalších smluv.
Trochu mě pak překvapilo, že kolega Langer navrhl zamítnutí této předlohy, protože v tom případě debatu nepovedeme a bylo by užitečné zamítnout tento návrh v případě, že bychom vedli zde nebo ve výborech tuto debatu, dospěli k závěru, že si přejeme obecně jít cestou, že některé smluvní typy bude upravovat samostatný zákon, anebo k opačnému názoru, a pak z něj vycházeli při hlasování.
Ještě mně dovolte jednu poznámku. Já bych souhlasil s tím, co řekl kolega Langer, místopředseda sněmovny, že bychom z toho - jak on říkal - filozoficko-právního pohledu měli si přát, aby náš právní řád byl přehledný, stručný a srozumitelný. Leč toto přání v našem století už bohužel naplnitelné není. Právní řád už nikdy nebude stručný. Je to možná velká chyba, ale není to chyba České republiky. To je chyba celosvětového vývoje. Právní řád žádné moderní země už nikdy stručný nebude, tudíž nebude asi ani příliš srozumitelný a přehledný a bohužel nebude ani stabilní. To je dáno tím, že se svět globalizuje a že odrazy změn práva v jedné zemi nebo ve společenství zemí, např. v Evropské unii, se odráží do právních řádů jednotlivých zemí. To vede k vážným úvahám, zda - zdůrazňuji - některé smluvní typy opravdu nutně musí být kodifikovány v kodexu občanského práva, nebo v kodexu společného občanského a obchodního práva, nebo zvlášť, protože jejich kodifikování v obecné právní normě, v kodexu, bohužel může vést k tomu, že požadavek stručnosti a srozumitelnosti bude naopak popřen, neboť v důsledku globalizace bude pak muset docházet k častým změnám občanského zákoníku, což by mělo být občanskému zákoníku jako kodexu spíše cizí než vlastní.
Přimlouval bych se spíše za to, abychom vyhověli návrhu poslance Bendy, a to se změnou, aby tento tisk byl přikázán, nebude-li zamítnut, pouze ústavně právnímu výboru.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Kdo se další hlásí do rozpravy? Paní poslankyně Dundáčková.
Poslankyně Eva Dundáčková: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, já již připojím jen krátké vyjádření na podporu názoru pana místopředsedy Langera, a sice na podporu jeho návrhu na zamítnutí tohoto vládního návrhu. Není to přece tak jednoduché.
Sněmovna musí v každém případě rozhodnout o tom, zda chceme spotřebitelský úvěr jako takový, zda chceme zvýšenou ochranu spotřebitele před jinými subjekty, které vstupují do smluvního vztahu, a toto rozhodnutí musí učinit sněmovna. To nemůže zásadně učinit ústavně právní výbor. Není to jen otázka systematiky, a tam samozřejmě jsou téměř všichni, kteří promluvili, zajedno. Chceme určitě jednoduchý, přehledný, stručný právní řád a řada z nás pravděpodobně také chce, aby spotřebitelský úvěr byl řešen v rámci občanského zákoníku, alespoň já jsem tomu tak rozuměla. To je jistě debata, kterou můžeme vést na půdě ústavně právního výboru, nicméně je na vládě, aby předkládala takové návrhy, které mohou projít touto sněmovnou, mohou v této sněmovně nalézti nadpoloviční většinu potřebných hlasů, a my o tom musíme a máme rozhodnout, a já prosím, abychom tak učinili.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, paní kolegyně. O slovo požádal pan poslanec Šulák, poté pan kolega Jičínský.
Poslanec Petr Šulák: Vážené kolegyně a kolegové poslanci, vážený pane předsedající, vážená vládo, chtěl bych zde krátce zareagovat na tu část vystoupení pana místopředsedy Langera, kde hovoří o tom, že tento zákon je projevem rozdílného vidění světa mezi levicovými a pravicovými ekonomy a zákonodárci. Doufám, že pan kolega Langer zde nepodezírá zákonodárce a ekonomy z EU, že jsou příliš levicoví. Jsem toho názoru, že ekonomické zákony a pravidla, a tedy i zákony pojednávající o spotřebitelském úvěru, musí být objektivní, čili neplatí zde pojmy levicovost, pravicovost. Tímto zákonem se prostě reaguje na situaci, která zde nastala, na to, že podmínky poskytování a užití spotřebitelského úvěru musí být zcela přesně specifikovány a kodifikovány. Domnívám se tedy, že ve vystoupení pana kolegy Langera je poněkud zneužíván pojem jednoduchost a srozumitelnost právního řádu.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Slovo má pan kolega Jičínský.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedající, vážené shromáždění, základ sporu tady formuloval jak místopředseda vlády Rychetský, tak kolega Benda a myslím, že se k němu budeme vracet.
Nejprve k návrhu, který tady zazněl, že by se věcí měl zabývat jenom ústavně právní výbor. Já proti tomu zásadní námitky nemám, jenom chci říci, že hlasování sněmovny ve věci postihu sprejerství ukázalo, že stanovisko ústavně právního výboru pro sněmovnu zase až tak velký význam nemá. V tomto směru bych nechtěl monopolizovat toto projednávání pro ústavně právní výbor, ale ústavně právní výbor nepochybně by se onou problematikou, o které se tady hovořilo, zabývat měl.
Nechci opakovat argumentaci svého kolegy Rychetského, že bychom vedle zásadních teoretických sporů, které tady dělí civilistiku, případně publicistiku právní v pojetí určitých právních institutů, měli brát na zřetel i to, jak se vyvíjí právo v této oblasti v kontinentální Evropě, která tvoří jádro EU, abychom tu nepodléhali někdy příliš provinciálnímu vidění světa a toho, že naše pojetí můžeme prosadit. Jsme si myslím všichni vědomi skutečnosti, že význam národních států klesá, a nechceme-li zase nechat občana, člověka, spotřebitele bez právní ochrany proti moci finančního kapitálu, potom je na místě, abychom jistou veřejnoprávní úpravu a ochranu, kterou poskytuje právo EU, mu zajistili. Chci říci, že třeba i taková země, která má nepochybně vysokou právní kulturu, jako je Francie, provádí proces, kterým bychom se časem mohli inspirovat, že totiž v jednotlivých odvětvích nebo oblastech právní úpravy provádí kodifikaci a v jejím rámci vyřazuje různé právní předpisy, které už ztratily smysl. Ale zároveň i v rámci francouzského práva jeho značnou část tvoří právo EU, acquis communautaire, které rozhodně s klasickým systémem, jímž se vyvíjelo francouzské právo, má málo společného. Tyto rozporné trendy musíme brát na vědomí i my a já si myslím, že i ona známá skutečnost, že nevstupuje EU do České republiky, ale Česká republika chce časem vstoupit do EU, má reflex, i pokud jde o pojetí právního řádu a různých právních institutů v něm.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. O slovo požádal ještě pan kolega Zuna.
***