(18.10 hodin)
(pokračuje Kužvart)
Mimochodem jednal jsem s většinou starostů obcí šumavského národního parku minulý týden a mám za to, že právě jedině dialogem je možné dojít ke konsensu, který je nutný z hlediska života obcí, který je nutný z hlediska existence parku. Práce na těchto změnách, které nevylučuji, že mohou vést k tomu, že formou dodatků tento plán péče může být aktualizován v číslech, která největší měrou vytvářela nesouhlas obcí. Jedná se především o plánovaný rozsah prvních zón zhruba za 30 let.
Ke druhé otázce pana poslance, to znamená, co bude dříve, co bude později z hlediska Chráněné krajinné oblasti Šumava, návrh vyhlášky o vymezení. Dovolil bych si odpovědět trochu obšírněji a komentovat to, k čemu jsme docházeli 15. února ve Vimperku. Jde o to, že územní rozsah nebo hranice chráněné krajinné oblasti lze upravovat a měnit pouze nařízením vlády, což - jak známo - představuje delší časový proces. Navíc teprve po nabytí účinnosti tohoto nařízení vlády je možno k jeho provedení platně vydat vyhlášku, která stanoví zóny ochrany přírody. Návrh vyhlášky je nutno v souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny projednat s jednotlivými obcemi. Tady bych chtěl zmínit z hlediska časové návaznosti, že proces by byl zhruba roční. To, co bylo diskutováno ve Vimperku, a já souhlasím s tím, že z hlediska prosté logiky je jednodušší vymezit rozsah a v něm onu zónaci, než u stávající Chráněné krajinné oblasti Šumava stanovit zónaci a poté upravovat její velikost.
K tomu bych chtěl konstatovat tolik, že ostatních 23 chráněných krajinných oblastí České republiky má zónaci vydanou. Byli jsme v poměrně složité situaci, kdy se zónace připravuje de facto od roku 1994, přičemž do konce roku 1999 byla zónace chráněných krajinných oblastí v souladu s ustanovením § 27 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. schvalována pouze protokolárně po projednání s dotčenými ústředními orgány státní správy, s okresními úřady a obcemi, Ministerstvem životního prostředí. Změna nastala k 1. lednu 2000, kdy byl zákon 114/1992 Sb. ve věci schvalování zónace chráněných krajinných oblastí novelizován zákonem č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašoval Národní park České Švýcarsko, následovně. Cituji zákon: Vymezení a změny jednotlivých zón ochrany přírody stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou po projednání s dotčenými obcemi.
Jak jsem již zmínil, návrh zónace CHKO Šumava byl zpracován již v roce 1994. Dlouhá doba projednávání návrhu zónace byla způsobena snahou odstranit nedostatky návrhu zónace na úrovni orgánů ochrany přírody a dosáhnout konsensu s obcemi a ústředními orgány. Od roku 1994 až doposud se konala řada jednání, a to jak v terénu, tak především na resortu zemědělství. První návrhy zónace nebyly přijaty Ministerstvem životního prostředí z důvodu zjištění nejednotného postupu v CHKO, neboť jejich vymezení neodpovídalo zásadám o vymezování zón v ostatních chráněných krajinných oblastech. Přepracované návrhy pak nebyly přijaty resorty obrany a zemědělství. Po mnoha jednáních, a zde musím zdůraznit, i za cenu přijetí značných kompromisů, např. dohoda o tom, že vojenský újezd Boletice je zařazen mimo maloplošná chráněná území do 3. a 4. zóny, původně navrhováno ve velkém rozsahu zařadit do 2. zóny, byla sjednána až počátkem roku 2000, nemohla být zónace CHKO Šumava schválena protokolárně dle zmíněného § 27, ale v souladu s novelou z roku 1999 to muselo být provedeno vyhláškou.
I když je paradoxní, že se tato záležitost takto táhne, je jasné, že celý proces i z hlediska krajů měl tu vadu, že nebyly osloveny dostatečně včas, ale k tomu bych chtěl sdělit následující. Návrh vyhlášky o vymezení zón ochrany přírody CHKO Šumava jsme v rámci projednání s Ministerstvem životního prostředí a v souladu s legislativními pravidly vlády zaslali do vnějšího připomínkového řízení. Tato pravidla stanovila též povinná připomínková místa, mezi která byly na základě usnesení vlády z 18. prosince 2000 - usnesení má č. 1298 - zařazeny též kraje. Toto usnesení bylo ministerstvu písemně doručeno na konci prosince 2000, a proto došlo - a to uznávám a za to se omlouvám ze strany ministerstva - a proto došlo k určitému administrativnímu pochybení. Nový rozdělovník pro rozesílání materiálů začal platit od 1. 1. 2001. My jsme to odeslali až zhruba ve 3. dekádě ledna a zde jsme stanovili na základě nepřesných informací velmi krátkou lhůtu, kterou jsme dvakrát prodloužili, takže lhůta k připomínkám ze strany krajů byla zhruba jeden a půl měsíce. Na okraj bych chtěl připomenout, že normální lhůta k připomínkování je 15 pracovních dnů od data doručení.
Plzeňský kraj zaslal připomínky, které jsou zapracovány, Českobudějovický kraj připomínky nepředložil. Chtěl bych konstatovat, že celý proces, kdy je uzavřeno připomínkové řízení, jsme tam řešili zásadní rozpor, na který jsme naráželi v minulých letech s Ministerstvem zemědělství. Z hlediska zónace došlo k rozšíření třetích zón, takže jsme znovu toto projednávali celkem se třemi obcemi a došlo k určitým změnám v mapových podkladech, které jsou logickou součástí vyhlášky zónace. Odhaduji, že do Legislativní rady vlády, přesněji do správní komise, zhruba do 14 dnů bude tato vyhláška odeslána a že v květnu by mělo dojít k jejímu otištění ve Sbírce zákonů.
To, čím jsem začal v odpovědi na druhou otázku pana poslance, to znamená, jestli dříve stanovit onu potřebnou zónaci, která má i vliv na poskytování finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí, anebo nejdřív měnit rozlohu CHKO, zdůvodnění je celkem jednoduché. Ještě jednou ho zopakuji. Jde o to, že nařízením vlády, kterým stanovíme rozsah CHKO, se dostaneme do procesu, který by byl zhruba roční, kdežto nyní je možné mít tuto vyhlášku zhruba příští měsíc otištěnou ve Sbírce zákonů. To je k otázce druhé pana poslance.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Táži se pana poslance, jestli chce k tomu něco doplnit.
Poslanec Jiří Vlach: Děkuji za slovo. K první otázce se obávám, že to, pane ministře, ženete do soudního sporu o platnost závažného dokumentu, protože porušení zákona ve dvou bodech, kdy rada byla ustavena v rozporu se zákonem a v druhém bodě nebylo projednáno, nebyl pokus o dohodu na návrhu. To je zcela evidentní. Nedovedu si představit, že by to mohlo dopadnout jinak, a bude mi líto, že bude celý plán péče prohlášen za neplatný. Myslím, že jsme na jednání ve Vimperku hledali jinou cestu. Není využita. Trváte na tom, že to je v souladu se zákonem. To je jedna věc.
Druhá záležitost. Ano, my se jako kraj bráníme poslat připomínky k dokumentu, který je evidentně v rozporu s podzákonnou normou vyšší síly. Hranice CHKO je stále v rozporu s vládním nařízením z roku 1992. Za 8,5 roku se nepodařilo dát toto do souladu.
***