(15.20 hodin)

(pokračuje Doktor)

Ale já budu ještě kritičtější a onen pohled, k němuž mě vede zkušenost pracovníka soukromé firmy reálně platící objemy několika set milionů korun za rok, mě vede spíš k tomu, že bych podal návrh na zamítnutí odůvodněný tímto: Považuji řadu ustanovení zákona, ve vší vážnosti, za velmi zásadní omezení podnikání. Možná, že někomu přijde hloupé zpochybňovat stanovení částky 1 milionu korun jako jedné jediné platby za tu správnou. Možná, že když se někdo nezasvěcený zeptá - milion korun hotovostní platby - nenapadne nás nic hloupějšího než odpověď, že je to vlastně platba za drahé auto. Ale soukromá firma, podnikatel, když to převedeme do tohoto prostředí a této reality uvažování, platba jednoho milionu korun je v případě stavební firmy hromádka cihel, jeden kamion naloženého řeziva na stavbu krovu, většího krovu, je to řada subdodávek, jejichž financování je dnes podmíněno výrazně a jenom hotovostní platbou. Prostě principiální nedůvěra v bankovní styk a bohužel také principiální nedůvěra mezi soukromoprávními subjekty vede k tomu, že jeden druhého vystavuje povinnosti "přijdeš-li si ke mně odebrat své objednané zboží, pak zaplatíš v hotovosti".

Ptám se, jestliže stát nařizuje podnikatelské obci tímto ustanovením zákona platit od určité hranice - a je uveden jeden milion korun - bezhotovostním platebním stykem, tudíž stanoví překážku v podnikání, zda také bude ručit za bezpečí této finanční cesty. Jestliže mi stát jako občanovi v podnikání nebo v platebním styku stanoví podmínku a povinnost platit od jednoho milionu výše pouze bezhotovostním bankovním stykem, pak se také ptám, jestli mi stát také ručí za bezpečí této cesty. Protože mě pan ministr financí neposlouchá, obávám se, že mi nebude ani schopen odpovědět na tuto otázku. Opakovat ji nebudu.

Na závěr bych chtěl uvést, že pokládám za naprosto neoprávněný a nepřiměřený požadavek předkladatele o tom, že uvažuje o personálním posílení správce daně, to znamená - protože to je resortu Ministerstva financí - finančních úřadů, o další pracovníky. Ať pátrám jakkoli ve své pracovní minulosti a zkušenosti, nemohu se dovtípit, na čem je tento požadavek postaven a v čem spočívá oprávněnost tohoto předpokladu, protože spekuluji-li o tom, jak vykonávali pracovníci finančních úřadů kontroly ve firmách, v nichž jsem pracoval, pak tvrdím, že nechodily zvláštní kontroly na to, jakým způsobem se prováděly ty či ony platby. Vždy správce daně z příjmu byl tím, kdo kontroluje, jakým způsobem byly naplňovány závazky a pohledávky na fakturách přijatých i vystavených. Kontroloval je s hotovostním účtováním v pokladním deníku a bezhotovostním účtováním stavu na výpisu účtu. Nechápu, proč by měly chodit kontrolovat tu samou finanční operaci dva druhy úředníků.

Z těchto a jiných důvodů, které jsem neuvedl, a tím jedním důležitým důvodem, který bych považoval také za omezení podnikání, to je zpomalení reálné obchodní výměny - protože jestliže stát podnikající subjekt přinutí, aby platil v určitém režimu stanoveném zákonem bezhotovostně, pak je zřejmé, že se obchodní styk zpomalí minimálně o týden, než finanční prostředky v předstihu dorazí k tomu, kdo má zboží vydat -, navrhuji zamítnutí tisku 872.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Hlásí se dále někdo do obecné rozpravy? Není tomu tak, končím obecnou rozpravu.

Ptám se pana ministra, zda si přeje přednést závěrečné slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, vyjádřím se především ke dvěma okruhům problémů. Jednak otázka sumy, která je uvedena jako limitní v návrhu zákona, byla předmětem poměrně zdlouhavého složitého projednávání v meziresortním připomínkovém řízení i ve vládě. Jednání bylo několikrát přerušeno, protože řada argumentů, které zde zaznívaly o potenciálním omezení pro fungování běžných vztahů na trhu, byla pečlivě analyzována. Částka, která tam je, je určitým kompromisem, který podle nejlepšího svědomí předkladatelů vyhovuje stávajícím podmínkám.

Je samozřejmě legitimním předmětem pro projednávání jak v rozpočtovém, tak i hospodářském výboru, tak i na plénu sněmovny právě tento problém. Je to velmi citlivá věc. Nicméně si myslím, že úroveň, jak je nastavena v návrhu, je odůvodněná a odůvodnitelná.

Co se týče dvou výtek, které zazněly z úst zpravodaje, vazba na zákon o krizových stavech v tomto návrhu zákona skutečně není. Myslím si, že to je věc, která by tam asi měla být dopracována. Domnívám se, že to lze učinit právě v rámci práce na zákoně na půdě rozpočtového výboru. Přiznám se, že tato okolnost asi nikoho ze zpracovatelů i posuzovatelů nenapadla.

Co se týče uvedení družstevních záložen explicitně mezi ústavy, jejichž účet lze používat a považovat za bezhotovostní styk podle tohoto návrhu zákona, myslím si, že je to námitka akceptovatelná.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministru Mertlíkovi. Prosím pana zpravodaje, aby oznámil, jak budeme hlasovat o přednesených návrzích.

 

Poslanec Vladimír Doležal: Vážená paní předsedající, byl podán jen jeden návrh, a to panem poslancem Doktorem na zamítnutí.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji.

 

Budeme tedy hlasovat o návrhu na zamítnutí předloženého návrhu, a to v hlasování pořadové číslo 62, které zahajuji. Kdo je pro návrh na zamítnutí? Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 62 tento návrh nebyl přijat, když se pro něj z přítomných 160 vyslovilo 36 a 100 bylo proti.

 

Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak. Přistoupíme k hlasování.

 

Zahajuji hlasování pořadové číslo 63. Kdo je pro přikázání tohoto návrhu rozpočtovému výboru? Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 63 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 160 vyslovilo 141 a jeden byl proti.

 

Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru. Tím končím první čtení tohoto návrhu.

 

Dalším bodem je

 

28.
Vládní návrh zákona o nájemném z bytu a úhradě cen služeb poskytovaných
s užíváním bytu a o změně občanského zákoníku (zákon o nájemném z bytu)
/sněmovní tisk 883/ - prvé čtení

 

Z pověření vlády předložený návrh odůvodní místopředseda vlády a ministr financí Pavel Mertlík, kterého prosím, aby se ujal slova.

 

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, vláda České republiky se ve svém programovém prohlášení zavázala nejpozději do konce roku 2002 připravit liberalizaci na těch trzích, kde dosud - nebo v době kolem roku 1998, platilo to dosud - byly ceny regulovány tržně nekonformním způsobem, a dosáhnout toho, aby trhy v České republice...

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Promiňte, pane ministře. Prosím o klid.

 

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: …aby trhy v České republice odpovídaly standardnímu tržnímu prostředí.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP