(15.10 hodin)
(pokračuje Recman)
Evropská unie vyhlásila praní špinavých peněz boj již před devíti lety, ovšem dosud se země unie nebyly schopny domluvit na právních důsledcích takového kriminálního jednání, tedy na počtu let odnětí svobody. Výhrady vůči tomu vyjadřovaly zvláště Finsko, Rakousko, Nizozemsko a Portugalsko. Na mimořádné schůzce ministrů financí a spravedlnosti zemí EU, která se konala v říjnu loňského roku v Lucembursku, se však podařilo překonat různé zájmy a dospět k tomu, že země unie rozšíří své zákonodárství o nejméně čtyřletý trest pro viníky praní špinavých peněz. Ministři se dohodli na akčním plánu, který by měl napomoci omezit mezinárodní pohyb špinavých peněz a zesílit kontrolu jejich praní. Evropské banky budou na jeho základě muset v případě podezření z kriminální činnosti poskytnout k nahlédnutí své záznamy, byť by tím bylo narušeno bankovní tajemství. Podle nich by se mohl vystopovat původ peněz a případně je použít jako důkazový materiál. K zavedení nových zákonů do života bude ale potřebná řada legislativních kroků jak na úrovni EU, tak i ostatních zemí, mezi něž řadím i Českou republiku.
Náš stát se v posledních deseti letech transformace proslavil zavedením mezinárodně známého termínu tunelování, což můžeme v celé řadě případů klasifikovat jako trestnou činnost.
Zákon předložený vládou stanoví podmínky, za kterých jsou fyzické a právnické osoby povinny provést platbu bezhotovostně, prostřednictvím účtu vedeného u banky, včetně poboček u zahraničních bank, nad zákonem stanovený limit. Limit je vládou stanoven ve výši 1 mil. Kč a do limitu se započítávají všechny platby v české i cizí měně provedené týmž poskytovatelem příjemci v průběhu jednoho kalendářního týdne. Kontrolu nad dodržováním zákona vykonává Ministerstvo financí, územní finanční orgány a celní úřady. Pokuta za porušení zákona, která je příjmem státního rozpočtu, je v návrhu zákona stanovena do výše 50 % z částky, o kterou skutečná platba přesáhne limit 1 mil. Kč, nejméně však 5000 Kč.
Povinnost bezhotovostních plateb se nevztahuje na platby daní, poplatků, cla, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, výplaty mezd, odstupného, důchodů, provozovatele poštovních služeb, vklady na vlastní účet u peněžního ústavu, kde se už prokazuje totožnost u vkladů a výběrů nad 100 000 Kč dle zákona o bankách a i v souvislosti se zákonem o praní špinavých peněz.
Dámy a pánové, navržený zákon je další ze série zákonů předložených Ministerstvem financí ke zjednodušení platebního styku a snaze zabránit daňovým únikům, čili praní špinavých peněz, ke zvýšení bezpečnosti vkladů apod. Chci zde připomenout např. zákon o registračních pokladnách, novelu bankovního zákona, je to i otázka snížení výjimek u daňových zákonů a řada dalších opatření a návrhů.
Naší snahou je podporovat toto bohulibé úsilí a komunistická strana to má i ve svém volebním programu. Na druhé straně musím říci, že si od toho neslibuji nějaký podstatný a výraznější efekt. Dle mého soudu to příliš nezatíží fyzické osoby ani podnikatele, protože se zákon dotkne především podnikatelů, kteří by v průběhu jednoho týdne - a teď mám na mysli rozložení plateb do pěti pracovních dnů - provedli platby nad 1 mil. Kč, to znamená denně by to musela být suma přesahující 200 000 Kč, a to ještě různým příjemcům. Proto zákon dopadne na některé střední, ale především na velké podnikatelské subjekty, které většinu plateb provádějí prostřednictvím bezhotovostních platebních operací. Přesto to dle mého soudu znamená určité ztížení pro tuneláře. Především malé a střední podnikatele, kteří mají platby v průběhu jednoho kalendářního týdne do uvedeného limitu 1 mil. Kč, ale spíše výrazně nižší, v řádech desetitisíců korun, tak se domnívám, že zákon nepostihne. Na druhé straně jim sice nepomůže, ale rovněž neuškodí. Pokud by zákon měl mít dopad rovněž na malé a střední podnikatele, kteří nejčastěji a nejpravidelněji platí v hotovosti, bylo by potřebné navržený limit ve výši 1 mil. Kč snížit, tak jak to předpokládal původní záměr zákona.
Možnost změnit tento limit je ve druhém čtení, a proto se kloním v závěru svého vystoupení k tomu, že doporučuji Poslanecké sněmovně, abychom návrh zákona propustili do druhého čtení. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Udílím slovo panu poslanci Doktorovi.
Poslanec Michal Doktor: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych i já vystoupil k tisku 872, kterým vláda předkládá zákon, jehož ambicí je omezení výnosů z trestné činnosti, resp. stanovení břemena pro vnášení těchto výnosů do reálné ekonomiky a jejich tzv. vyprání v oficiální ekonomice.
Na rozdíl od mého předřečníka pana poslance Recmana, který tu přednesl málem oslavný projev k tomuto tisku a uvedl, že jeho KSČM plesá nad tímto zákonem, tady budu přednášet spíše kritické výtky, přiznám se na rovinu. Moje motivace spočívá přinejmenším ve dvou důvodech. Tím prvním důvodem je to, že jsem poslancem ODS a pohlížím na tento zákon jako konzervativní člověk s pravicovými názory. Druhým důvodem, a řekl bych ještě důležitějším, je, že jsem do 20. června 1998 byl zaměstnancem, ekonomem a daňařem, malé soukromé firmy a dovedu si představit, co přijetí tohoto zákona zapříčiní, jaké překážky stanoví při obchodní výměně, při podnikání těmto firmám. Řekl bych, že tyto důvody a výtky jsou z mého pohledu v současné chvíli daleko důležitější než výtky obecné.
Když se pokusím obecně zamyslet nad tiskem 872, který jsem pozorně prostudoval, přiznám se, že mi vadí řada věcí, které tady uvedl už pan zpravodaj. Ustanovení o tom, že platba provedená formou nebo prostřednictvím kampeličky nebude uznána za bezhotovostní styk, mi připadá skoro protiústavní. Jestliže jsme zákonem 87/95, resp. jeho novelou pod č. 100/2000 výrazně upravili právní prostředí pro podnikání družstevních záložen, tak není přece možné jiným zákonem stanovit, že tato finanční instituce není hodna důvěry státu nebo hodna důvěry kohokoli pro to, aby byla považována za hodnověrný transfer pro financování jakékoli obchodní výměny. Nezastávám se kampeliček, všichni víme, v jaké situaci se ten sektor nalézá, ale obecně něco takového nelze myslím připustit.
Za vážnou věc, vážné pochybení je myslím nutno považovat, že v oněch výjimkách, resp. ve výčtu plateb, které jsou vyňaty z působnosti tohoto zákona - a jsou tam platby daní atd. atd. - že v těchto výjimkách není řešení financování krizových situací. V průběhu povodní a obdobných situací je řada velmi komplikovaných a napjatých okamžiků, ve kterých musejí přednostové okresních úřadů a pracovníci těchto institucí financovat řadu nahodilých výdajů a bohužel v této chvíli hotovostní platbou, protože tam je bezhotovostní styk otázka týdne a to je velké prodlení. Pokud to řeší tímto způsobem, my jim přece nemůžeme dát toto břemeno. Zákon na to bude muset pamatovat, a bude-li propuštěn do druhého čtení, pak bude bezpochyby potřeba, aby tato věc byla dopracována.
Tolik obecné výtky, které by mě spíš vedly k tomu, podat návrh na vrácení k přepracování.
***