(10.40 hodin)
(pokračuje Papež)
I přes řadu sporných bodů a nesouhlas vlády doporučuji sněmovně přikázat předloženou normu zemědělskému výboru. Protože si uvědomuji složitost projednávané problematiky a zároveň nutnost jejího důkladného posouzení, navrhuji prodloužení lhůty k projednání o 20 dnů. Podrobněji se k návrhu vyjádřím v obecné rozpravě, do které se tímto hlásím.
Zároveň mi dovolte, pane předsedající, přednést jeden procedurální návrh, a to návrh na sloučení rozpravy k bodu 30 a 31, který je také novelou mysliveckého zákona.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. V prvé řadě musím otevřít obecnou rozpravu k tomuto návrhu zákona. Poprosil bych vás, abyste zopakoval v rámci obecné rozpravy váš požadavek jak na prodloužení lhůty, tak tedy na společnou rozpravu. Poté o něm nechám sněmovnu hlasovat. Doufám, že je zde i souhlas předkladatelů druhého návrhu zákona s tímto postupem. Ano, je, takže prosím, pane poslanče.
Poslanec Jiří Papež: Abych učinil zadost v obecné rozpravě, navrhuji sloučení rozpravy k projednávanému bodu číslo 30 a k bodu číslo 31. Zároveň navrhuji prodloužení lhůty k projednání bodu o 20 dnů.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám. Pokusím se přilákat i nemyslivce do této jednací síně. Budeme hlasovat o procedurálním návrhu zpravodaje pana poslance Papeže na sloučení obecné rozpravy k návrhům mysliveckých zákonů pod bodem číslo 30 a 31.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 59 z přítomných 170 poslanců pro 129. - Poprosil bych pana poslance Payna, aby své výlevy si vyřizoval někde jinde a ne před lavicemi svých kolegů a kolegyň. Je to slyšet až na balkon, pane poslanče. - Pro 129, proti tři. Návrh byl přijat.
Přerušuji projednávání bodu 30 a otevírám bod číslo 31. (Poslanec Payne opět hovoří před poslaneckými lavicemi, ve sněmovně je hluk.) Pane poslanče, ještě jednou vás žádám.
Otevírám bod číslo
31.
Návrh poslanců Stanislava Němce, Miloslava Kučery ml., Libora Ambrozka
a Vlasty Parkanové na vydání zákona o myslivosti a o změně zákona č. 140/1961 Sb.,
trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči
a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších
předpisů, zákona č. 298/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů
(lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení
některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích,
zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze (zákon o myslivosti)
/sněmovní tisk 836/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 836/1. Prosím, aby předložený návrh uvedl zástupce navrhovatelů pan poslanec Stanislav Němec.
Poslanec Stanislav Němec: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte, abych uvedl druhý návrh zákona o myslivosti, který máme před sebou. Tak jak řekl pan kolega Palas, nazrála doba, kdy je potřeba se současným stavem myslivosti něco udělat, protože končí desetileté myslivecké období, končí nájmy, ale zejména se zcela zásadním způsobem změnily i uživatelské poměry v krajině, jak v lesních, tak polních honitbách. Proto je potřeba zásadním způsobem přehodnotit myslivecký zákon, který odpovídá spíše době minulé.
V principu je potřeba myslivost zasadit do kontextu všech práv a zájmů nejen myslivců, ale i ostatních subjektů působících nějakým způsobem v krajině, ať už jsou to vlastníci pozemků, zemědělci, ochranáři a další subjekty, další občané, kteří v krajině nějakým způsobem působí.
Zásada by měla být ta, že k výkonu práva myslivosti je třeba přiřadit i odpovědnost za výkon tohoto práva. Není z principu možné, aby si určitá skupina občanů připravila a prosadila tzv. svůj zákon šitý sobě na míru, který by nerespektoval zájmy ostatních skupin občanů, které se v dané problematice pohybují. A právě to se bohužel stalo u návrhu zákona, který předkládá pan kolega Palas a dalších 16 poslanců. Málokterý zákon provází od samého počátku tak masová i organizovaná kampaň s naprosto jednobarevným vyzněním jako kampaň ze strany zejména Českomoravské myslivecké jednoty a myslivecké veřejnosti jako celku.
(Poslanec Škromach hovoří z místa.)
Pan kolega mi radí, o čem mám mluvit. Dovolil bych si mluvit, o čem budu chtít. Pane kolego, až budu potřebovat poradit, zeptám se někoho, komu věřím. Děkuji.
Mám také dojem, že málokdo z myslivecké veřejnosti četl náš návrh a že málokdo ví, co v něm je. Samozřejmě budu mluvit o našem návrhu a budu o něm mluvit, byť to možná panu kolegovi Škromachovi bude připadat divné. Budu o něm mluvit v podstatě negativním výčtem toho, co v tomto návrhu nenajdete, kolegové a kolegyně, na rozdíl od návrhu konkurenčního. Je sloučená rozprava, myslím, že je to zcela na místě.
V našem návrhu nenajdete to, že by byla jedna forma užívání pozemku nadřazena nad ostatní a dokonce i nad práva majitele. Nenajdete tam také jako v § 17 konkurenčního návrhu vyloučení majitelů s výměrou pozemků do jednoho hektaru z možnosti účastnit se tvorby honiteb. Nenajdete tam ani možnost vlastníka rozhodnout se o tom, že pozemek bude nehonební. Vlastník musí mít právo aspoň dát návrh na to, aby jeho pozemek, pokud to splňuje další kritéria, byl prohlášen za nehonební. Samozřejmě s vědomím toho, že ponese veškeré důsledky tohoto kroku, tzn. že mu nikdo nebude hradit škody způsobené zvěří atd.
Dále se v našem návrhu nikde neobjevuje ustanovení podobné § 32 konkurenčního návrhu, který umožňuje myslivcům vstup se zbraní i na nehonební pozemky bez souhlasu majitele. Tady bych chtěl upozornit na to, že se kolem tohoto ustanovení rozpoutala dost velká debata a předkladatel konkurenčního návrhu neustále upozorňoval na to, že není tato možnost dána jejich návrhem. Myslím si, že ten, kdo si přečetl § 31 a 33, jasně se mohl o této věci přesvědčit, že skutečně je dána možnost konkurenčním návrhem vstupovat bez souhlasu majitele, pouze po ohlášení, a pokud je to možné, jak se tam praví, i na nehonební pozemek, tzn. např. i do zahrad oplocených.
Dále náš návrh neobsahuje možnost budovat myslivecké stavby bez souhlasu vlastníka pozemku, neobsahuje ani zákaz mýcení křovin, např. na pozemcích zemědělsky obhospodařovaných, bez souhlasu uživatele honitby. Rovněž tak se v našem návrhu nevyskytuje možnost vynětí nebo přímo ustanovení natvrdo vynětí některých řízení z pravidel správního řízení, ať už je to např. řízení o omezení způsobu užívání honiteb nebo ustanovení myslivecké stráže, kde se v podstatě tato ustanovení vymykají jakékoliv kontrole a možnosti odvolání.
Dále nezavádíme v žádném případě povinnost být členem myslivecké nebo sokolnické organizace k možnosti získání loveckého lístku, jak to zavádí konkurence. Samozřejmě nepočítáme ani s možností přičlenění pozemků k jiné honitbě bez souhlasu vlastníka či dokonce bez jeho vědomí, jak je v § 17 návrhu pana kolegy Palase. Rovněž tak jsme do našeho návrhu nezakotvili ani snahu obejít vlastníky např. tím, že rozhodnutí o přičlenění pozemků k jiné honitbě jsou vlastníkům pozemků doručována veřejnou vyhláškou, což je zejména pikantní u malých vlastníků, kteří bydlí v jiných obcích nebo městech, než se jejich pozemky nacházejí, kdežto u uživatelů honitby jsou tato rozhodnutí podle konkurenčního návrhu doručována do vlastních rukou.
***