(11.20 hodin)

(pokračuje Zahradil)

Tam, kde dotyčný resort dokládal, že by bylo dobře požádat o nějaké přechodové období, tam k tomu také došlo. Přesto mám pocit, že kdybych se zeptal kohokoli z vás, kolegyně a kolegové, kdo tady sedíte v Poslanecké sněmovně, jestli víte, která přesně přechodová období Česká republika uplatňuje a proč je uplatňuje, dostalo by se mi velmi kusých neinformovaných odpovědí a ještě daleko hůře bychom dopadli, kdybych se na totéž začal ptát náhodných chodců na ulici třeba před Poslaneckou sněmovnou. To jistě nesvědčí o dobrém stavu informovanosti a znalosti negociačního procesu a také znalosti dopadu našeho vstupu do Evropské unie, bezprostředního dopadu, střednědobého a krátkodobého dopadu na sociální a ekonomickou situaci v České republice. To je to, co já bych vládě asi vyčítal nejvíc.

Rozhodně vládě nevyčítám skutečnost, že onen vyjednávací proces probíhá v jakémsi, říkejme tomu "režimu utajení". Ten režim je do určité míry pochopitelný, protože nelze zveřejňovat veškerou vyjednávací taktiku a strategii dopředu. Tím bychom se připravili o možnost přijít s nějakým překvapivým prvkem nebo nečekaným tahem ve chvíli, kdy to potřebujeme; tím bychom se připravili o možnost "vyměnit" nějaký náš ústupek za nějaký jiný ústupek z druhé strany. Toto bych po vládě rozhodně nežádal. Tedy nežádal bych po vládě, aby nás detailně seznamovala s průběhem, strategií a taktikou negociací, protože si jsem vědom toho, že by to mohlo vést k ohrožení některých našich záměrů.

Ale co bych po vládě žádal a budu žádat v návrhu usnesení, které předložím v podrobné rozpravě, je analýza zdůvodnění žádostí o jednotlivá přechodná období, tedy tak, jak byla vznášena na základě pozičních dokumentů, protože v nějaké souhrnné podobě jsme nic takového nikdy neobdrželi. A také budu žádat analýzu zdůvodnění a dopadů případného stažení některých těchto žádostí. Pan ministr tady hovořil minule o žádostech, které byly staženy v minulých dnech, hovořil tady o tom, proč byly staženy, ale hovořil o tom, musím říci, velmi povšechným způsobem. Řekl mimo jiné, že ty žádosti byly staženy proto, že byly vývojem překonány, že se ukázaly jako nepotřebné nebo neprůchodné. Myslím, že takto povšechné zdůvodnění nám stačit nemůže, že se s ním spokojit nelze a že je nutné jasně a konkrétně u každé jednotlivé stažené žádosti o přechodové období vyargumentovat, proč byla stažena, ale potom také, proč byla vznášena.

Na včerejší pracovní snídani s panem ministrem, kterou pravidelně pořádá pro předsedy jednotlivých poslaneckých frakcí a dalších institucí, jako je výbor pro evropskou integraci nebo stálá parlamentní delegace českého parlamentu do Evropského parlamentu, jsem se dověděl to, co mě, musím se přiznat, vůbec nepřekvapilo: že některé žádosti o přechodová období budou muset být staženy nebo byly staženy prostě proto, že jsou nevyargumentovatelné, prostě proto, že v pozičních dokumentech, které byly připraveny jednotlivými resorty, byla argumentace natolik nedostatečná, přestože žádosti o přechodová období byly vznášeny, že při tvrdém vyjednávání s druhou stranou, tedy s Evropskou unií, je ta argumentace prostě rozbita, že neobstojí a že raději než se vystavovat takovémuto způsobu vyjednávání budou nebo byly některé tyto žádosti staženy. Doufám, že se k tomu, co pan ministr řekl včera ráno, bude hlásit i dnes dopoledne.

Domnívám se tedy, že potřebujeme znát to, co jsem už řekl, tedy ony analýzy, zdůvodnění těchto žádostí, a potom potřebujeme znát také to, co bych nazval dopadové analýzy. V jednom materiálu, který jsme včera obdrželi na oné snídani a který se nazývá "Aktuální přehled žádostí ČR o přechodná období v rámci jednání o dohodě o přistoupení České republiky k EU", se hovoří o tom, že v kapitole sociální politika a zaměstnanost bude délka a rozsah přechodného období pro implementaci jedné konkrétní směrnice specifikována - tedy délka a rozsah budou specifikovány až na základě dopadových analýz, které pravděpodobně zpracovává Ministerstvo práce a sociálních věcí a které by měly být dokončeny nejpozději do června 2001. Je mi samozřejmě velmi líto, i když to na druhé straně do určité míry chápu, že dopadová analýza dopadu implementace některé konkrétní směrnice na trh práce nebo na zaměstnanost či nezaměstnanost v ČR se teprve teď provádí, že ještě není hotova, že nebyla hotova v materiále, kde se zpracovávaly poziční dokumenty a kde se žádalo o přechodná období z těchto pozičních dokumentů vyplývajících. Ale koneckonců jsem ochoten to pochopit, jsem ochoten to akceptovat, s tou výhradou, že bych velmi rád viděl zpracovány tyto dopadové analýzy v nějakém širším měřítku.

Proto tedy budu žádat vládu v dalším usnesení, které předložím v podrobné rozpravě, aby předložila Poslanecké sněmovně analýzu předpokládaných ekonomických a sociálních dopadů vstupu České republiky do EU v krátkodobém a střednědobém časovém horizontu v závislosti na předpokládaném datu vstupu České republiky do Evropské unie.

Kdybych se to pokusil velmi zjednodušit a přiblížit tomu, na co se mě - a nejen mě, ale pravděpodobně i vás, kolegyně a kolegové - ptají voliči, ptají občané, tak to jsou ty dobře známé a velmi jednoduché otázky, na které se ovšem velmi obtížně hledají odpovědi. Je to například otázka, jestli dojde nebo nedojde bezprostředně po našem vstupu do EU ke zvýšení životních nákladů. Je to otázka, jestli dojde nebo nedojde bezprostředně po našem vstupu do EU k nárůstu cen některých potravinářských produktů. Jako příklad mohu uvést, že když o tom hovořím například s předsedou Agrární komory panem Hlaváčkem, ten ujišťuje, že bezesporu zvýšení cen některých potravinářských produktů v rozsahu 25 - 50 % nastane. A já se ptám, z jakých analýz vychází prezident Agrární komory? Jsou to tytéž analýzy, které by měla eventuálně k dispozici vláda, nebo jsou to analýzy jiné? V každém případě by bylo dobré, kdyby vláda, pokud je již nemá nebo na nich nepracuje, takové analýzy zpracovávat velmi urychleně začala.

Jak ovlivní - další otázka, která zaznívá velice často z drobného a středního podnikatelského sektoru - implementace sociální legislativy, ekologické legislativy, legislativy v oblasti ochrany spotřebitele apod. rozvoj středního a drobného sektoru? Jaký tlak bude vyvinut na střední a drobný sektor v důsledku toho, že budou nuceny kvůli implementaci těchto směrnic EU ve zmíněných oblastech cosi investovat ve svých podnicích? To je věc, která také není známa. Koneckonců, jakým způsobem to také ovlivní případnou úroveň nezaměstnanosti v České republice - to je další věc, kterou by bylo zajímavé vědět ve spojení s některými regiony. Takže to je celá řada otázek, kterým čelíme, čelím jim já, čelíte jim jistě i vy všichni.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP