(9.40 hodin)
(pokračuje Špidla)
Je pozoruhodné, že např. Spolková republika Německo při svém sjednocování s bývalou NDR, kde zvláštní úprava právních poměrů státních zaměstnanců neexistovala, usilovala o rychlé uplatnění své úpravy státní služby i v jiných zemích.
Vládní návrh zákona sleduje tyto základní záměry: omezit politický vliv ve státní správě, tedy občanské státní službě, a vytvořit z občanské státní služby nestranné, profesionální a vysoce kvalifikované těleso. Zvýšit podstatnou odbornou a etickou úroveň zaměstnanců ve státní správě, zajistit jejich trvalý růst a učinit tak ze státní správy skutečnou státní službu pro veřejnost. Uplatnit jednotné řízení státní služby, které by vneslo do státní správy racionalitu v organizačním uspořádání a prosadilo zásadu nejvyšší hospodárnosti, zejména pokud se týká počtu zaměstnanců, tedy vytvořit optimální strukturu počtu státních zaměstnanců.
Omezení politického vlivu ve státní správě se snaží dosáhnout zejména: důsledným rozdělením míst ve státní správě na místa politická a místa odborná. Návrh služebního zákona se bude vztahovat pouze na státní zaměstnance zastávající odborná místa. V ministerstvech, kde bude v čele stát ministr, přenesením pravomocí ministrů rozhodovat o organizačních a personálních věcech na nové služební místo personálního ředitele. To znamená, že tento personální ředitel ovšem bude povinen v zásadních personálních záležitostech spolupracovat s ministrem. Otázka rovnováhy mezi ministrem a personálním ředitelem a mezi ministerstvem a Generálním ředitelstvím státní správy je podle mého názoru vyřešena zodpovědně. Na druhé straně chápu, že je to otázka, která je předmětem debaty, a k této debatě jsem připraven. Jsem připraven uvážit oslabení funkce generálního ředitele, i když jsem přesvědčen o tom, že opustit princip jednotného řízení státní správy a současně vztahu zaměstnance ke státu, nikoliv k resortu, by bylo velmi neblahé.
Dalším pokusem nebo dalším nástrojem k tomu, aby došlo k depolitizaci a ke zkvalitnění státní správy, je myšlenka obsazování vedoucích míst ve správních úřadech nepolitickými, odborně kvalifikovanými státními zaměstnanci na základě výsledků výběrového řízení, důsledné uplatnění výběrového řízení na začátku kvalifikace. Opět i v tomto případě se ukazuje, že vstup do tohoto výběrového řízení je předmětem politické debaty, a to debaty, která je velmi závažná. Myslím si, že je to opět věc, o které lze velmi produktivně debatovat a kde lze najít řešení, které bude optimální a které bude odpovídat potřebám České republiky.
Současné pojetí, které je v zákoně, je přísně kariérové. Naráží to na kritiku, i když si myslím, že je řada argumentů pro tento důvod. Ale opět musím zdůraznit, že jsem připraven debatovat o určitém uvolnění této striktní kariérnosti systému a otevření tohoto systému v odůvodněných případech vstupu i dalších osob než jenom těch, které mají přímou zkušenost a praxi ve státní správě.
Pro přijetí k přípravě na výkon státní služby, která se má uskutečňovat v pracovním poměru na dobu určitou, a pro jmenování občanské státní služby bude třeba, aby fyzická osoba splňovala tyto předpoklady: byla státním občanem České republiky; dosáhla alespoň osmnácti let věku a nebyla starší šedesáti let; měla plnou způsobilost k právním úkonům; byla bezúhonná - tento předpoklad nebude splněn v případě pravomocného odsouzení pro úmyslný trestný čin nebo pro nedbalostní trestní čin, maření úkonů veřejného činitele, pokud odsouzení nebylo zahlazeno nebo pokud se podle zákona na pachatele nehledí, jako by nebyl odsouzen; vykonala vojenskou základní službu, nebo náhradní službu, nebo civilní službu, pokud jí podléhá; dosáhla služebním zákonem předepsaného vzdělání pro obor občanské státní služby včetně odborného zaměření vzdělání, popřípadě splnila požadavek kladený na znalost cizího jazyka nebo jiný oprávněný požadavek určený služebním orgánem, potřebný k výkonu občanské státní služby; měla potřebnou zdravotní způsobilost.
Zvýšení odborné a etické úrovně občanských státních zaměstnanců se návrh snaží dosáhnout zejména tím, že usiluje o změnu v současné době obvyklých dočasných zaměstnání ve státní správě na žádoucí celoživotní nebo dlouhodobě trvající zaměstnání. Nástrojem má být částečný kariérní systém, spočívající v postupném přechodu uchazeče o občanskou státní službu z přípravy na tuto službu do služebního poměru na dobu neurčitou a po prokázání vysoké úrovně výkonu státní služby a etiky po stanovenou dobu do státní služby stálé, tzv. definitivy, spojené se zvýšenou ochranou před propuštěním z občanské státní služby z důvodů organizačních změn, tedy pro nadbytečnost.
Musím říci, že systém je nastaven tak, aby do státní služby stálé neboli definitivy vstoupili lidé, jejichž úroveň bude nesporná, které bych si s určitou nadsázkou dovolil nazvat oporami společnosti.
Zvýšení základního platu podle věku - nenavrhuje se zaručit postup do vyšších platových tříd a na vedoucí místa ve státní správě. To zdůrazňuji - není zaručen postup. Těch bude moci státní zaměstnanec dosáhnout jen na základě úspěšného umístění ve výběrovém řízení.
Dále to spočívá ve stanovení náročných povinností státních zaměstnanců a určitém omezení některých občanských práv státních zaměstnanců, které Listina základních práv a svobod umožňuje, kompenzovaném zvýšením současných platů a poskytnutím některých materiálních výhod, zejména příspěvku za výsluhu služebních let k důchodu.
Stanovují se povinnosti státního zaměstnance účastnit se pravidelného vzdělávání, sledujícího prohlubování kvalifikace - nikoliv vůle a rozhodnutí, ale povinnost.
Dosavadní zaměstnanci ve státní správě budou převáděni do občanské státní služby postupně. Nejprve do státní služby na dobu určitou, která má trvat tři roky ode dne účinnosti služebního zákona, a posléze do státní služby na dobu neurčitou s tím, že současně budou přijímáni noví uchazeči o občanskou státní službu, odpovídající novým náročným kritériím stanoveným služebním zákonem. Nevyhovující nebo nadbyteční zaměstnanci ze správních úřadů odejdou. Znovu zdůrazňuji, že přechodné období je koncipováno jako několikaleté proto, aby se dalo provést velmi odpovědně, a také proto, jak už jsem jednou řekl, aby nebylo možné provést zásadní změnu v době funkčního působení této vlády.
Ústřední řízení občanské státní služby má podle návrhu služebního zákona zajistit Generální ředitelství státní služby, které má být organizační jednotkou Úřadu vlády. Toto generální ředitelství má kromě jiných úkolů zejména zajišťovat jednotnou racionální organizační strukturu ve správních úřadech, připravovat systemizaci, jmenovat a odvolávat personálního ředitele, řídit převod dosavadních zaměstnanců ve správních úřadech do občanské státní služby, ustavit a řídit stálý vzdělávací systém pečující o odbornou úroveň občanských státních zaměstnanců.
Musím tedy konstatovat, že je zde cíl vytvořit nikoliv uniformní, nikoliv centralizovanou, ale jednotnou státní správu - (Předsedající místopředsedkyně Petra Buzková: Prosím o klid.) - která bude sledovat dlouhodobý výkon a dlouhodobé zlepšení kvalifikace.
***