(11.50 hodin)
(pokračuje Buzková)
Zahajuji hlasování pořadové číslo 247 a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 247 tento návrh byl přijat, když z přítomných 108 hlasovalo 103 pro, jeden proti. Konstatuji, že s návrhem usnesení byl vysloven souhlas.
Nyní registruji procedurální přihlášku paní poslankyně Volfové, které udílím slovo.
Poslankyně Jana Volfová: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, dovoluji si pro stenozáznam oznámit, že v hlasování číslo 243, což je návrh zákona o pojistném - jednalo se o přerozdělení pojišťoven - jsem hlasovala pro a ve sjetině mám, že jsem hlasovala proti. Upozorňuji pro stenozáznam, že to tak nebylo.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Dalším bodem je
52.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu
s ratifikací Úmluva na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti
v souvislosti s aplikací biologie a medicíny: Úmluva o lidských právech a biomedicíně
a Dodatkový protokol k Úmluvě na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti
v souvislosti s aplikací biologie a medicíny o zákazu klonování lidských bytostí
/sněmovní tisk 728/ - druhé čtení
Prosím, aby se slova ujal ministr zdravotnictví Bohumil Fišer.
Ještě předtím, než se pan ministr ujme slova, upozorňuji, že se jedná o zákon, kde je potřebné kvorum 120. Velmi naléhavě proto žádám předsedy poslaneckých klubů, aby se pokusili zajistit účast v jednacím sále.
Ministr zdravotnictví ČR Bohumil Fišer: Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, současný biologický výzkum umožňuje zasahovat do oblastí týkajících se samé podstaty života. Zcela nekontrolovatelný, mohl by představovat nebezpečí. Veřejnost i mezinárodní společenství proto sledují radikální pokrok v biologických a lékařských vědách s obavami. Příčinou těchto obav je skutečnost, že lidstvo je dnes konfrontováno s otázkami, které dosud nikdo nemusel řešit.
Genetické inženýrství a klonovací metody mohou přinést nebývalé možnosti v léčení dosud nevyléčitelných chorob. Současně však existuje reálná možnost, že by se využití některých výzkumných metod mohlo obrátit proti člověku. Zneužití poznatků a nekontrolované manipulace s lidskými embryi a lidským genomem, obchodování s lidskými orgány, tkáněmi a informacemi získanými od zdravotníků by mohlo mít i nedozírné důsledky. Každý člověk by měl být chráněn před nepřiměřenými zásahy do jeho identity, integrity a soukromí.
V souvislosti s tímto ohrožením vyvstala eminentní potřeba sjednotit dosavadní normy a náhledy v oblasti právní ochrany každého jednotlivce na mezinárodním poli. Tato potřeba vedla ve vyspělých státech k přesvědčení, že je nutné se na tuto oblast lidských práv zaměřit v rámci Rady Evropy a zajistit mezinárodní ochranu formou úmluvy Rady Evropy. Navazuje tak na Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod Rady Evropy z roku 1950, kterou Česká republika ratifikovala v roce 1990.
V roce 1991 byl ustaven výbor expertů pro bioetiku, který byl pověřen výborem ministrů, aby ve spolupráci s výborem pro lidská práva a Evropskou zdravotnickou komisí Rady Evropy vypracoval rámcovou úmluvu definující obecné zásady a mezinárodní standard právní ochrany individua v souvislosti s otázkami, které vyvstávají s nebývalým rozvojem biomedicínských věd. Některé principy obsažené v předkládané úmluvě, zejména zásady medicínského výzkumu na člověku, jsou předmětem starších významných mezinárodních dokumentů, jako je Norimberský kodex a Helsinská deklarace, přijaté Mezinárodní lékařskou asociací a uplatňované na celém světě komisemi, které posuzují a schvalují každý pokus prováděný na člověku.
Úmluva o lidských právech a biomedicíně byla schválena dne 19. listopadu 1996 Parlamentním shromážděním Rady Evropy. Byla otevřena k podpisu dne 4. dubna 1997 ve španělském Oviedu. Česká republika ji podepsala dne 24. června 1998. Úmluva vstoupila v platnost po ratifikaci pěti členskými státy Rady Evropy dne 1. prosince 1999.
K úmluvě se může připojit kterýkoliv členský stát Rady Evropy, nečlenské státy, které se podílely na přípravných pracích, to je Japonsko, Kanada, Vatikán, USA a Evropská unie. Bylo stanoveno, že s ohledem na rychlý vědecký pokrok bude text úmluvy za pět let po vstupu úmluvy v platnost, to je v roce 2004, přehodnocen řídícím výborem pro bioetiku, a bude-li to nutné, bude novelizován.
Do 31. července 2000 podepsalo úmluvu 29 států a ratifikovalo ji 7 států: Dánsko, Řecko, San Marino, Slovenská republika, Slovinsko, Španělsko, Gruzie.
Vláda navrhuje Poslanecké sněmovně Úmluvu o lidských právech a biomedicíně k ratifikaci jako smlouvu o lidských právech podle článku 10 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústavy České republiky.
Dámy a pánové, děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministru Fišerovi. Nyní prosím zpravodaje zahraničního výboru pana poslance Jana Svobodu, aby odůvodnil usnesení výboru, které bylo rozdáno jako sněmovní tisk 728/1.
Poslanec Jan Svoboda: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením zahraničního výboru ze 42. schůze konané dne 7. února 2001.
Po odůvodnění náměstka ministra zdravotnictví Antonína Maliny, zástupkyně Ministerstva zahraničních věcí Veroniky Pastrňákové, zpravodajské zprávě poslance Jana Svobody a po rozpravě zahraniční výbor
1. doporučuje Poslanecké sněmovně považovat Úmluvu na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny, Úmluvu o lidských právech a biomedicíně a Dodatkový protokol k Úmluvě na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny o zákazu klonování lidských bytostí za mezinárodní smlouvu o lidských právech a základních svobodách podle článku 10 ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb. a ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.
2. Doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení:
Poslanecká sněmovna
1. konstatuje, že Úmluva na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny, Úmluva o lidských právech a biomedicíně a Dodatkový protokol k Úmluvě na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny o zákazu klonování lidských bytostí je mezinárodní smlouvou o lidských právech a základních svobodách podle článku 10 ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb. a ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.
2. Vyslovuje souhlas podle článku 39 odst. 4 ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb. a ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb. s ratifikací Úmluvy na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny, Úmluvy o lidských právech a biomedicíně a Dodatkového protokolu k Úmluvě na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny o zákazu klonování lidských bytostí.
3. Pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
4. Zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto vládního návrhu na schůzi zahraničního výboru.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Otvírám rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Payne.
***