(14.30 hodin)

(pokračuje Kavan)

Jak vyplývá i z toho, co jsem řekl, Česká republika vkládá velké naděje na urychlení přístupových jednání do švédského předsednictví. Švédsko si vytyčilo ambiciózní cíl - pokročit i v těch nejsložitějších kapitolách týkajících se volného pohybu osob a kapitálu či životního prostředí. A to, musím zdůraznit, je zcela v zájmu ČR.

Česká republika - jistě nic tady neprozradím, když sdělím - by chtěla i předběžně uzavřít několik kapitol, včetně obtížných kapitol, jakými jsou životní prostředí a soutěžní politika. Mezi další kapitoly, kde ČR předpokládá rychlé uzavření, patří zejména volný pohyb služeb, kultura a audiovize a finanční kontrola.

Počet předběžně uzavřených kapitol měl dosud relativně nízkou vypovídací hodnotu. Do určité míry je dán cyklickou povahou nastolování kapitol. Ke kvalitativní změně však může dojít již v tomto pololetí. Počet předběžně uzavřených kapitol se může stát jedním ze základních kritérií při posuzování připravenosti jednotlivých kandidátů členskými státy. Může sehrát určitou roli i při rozhodování členských států na červnovém summitu Evropské rady v Göteborgu, který by mohl stanovit datum ukončení přístupových jednání s nejlépe připravenými kandidáty. Česká republika o toto usiluje.

Česká republika chce být mezi prvními kandidátskými zeměmi, které vstoupí do unie. Pokud se podaří skutečně dosáhnout zásadního pokroku v jednáních, vytvoří se během švédského předsednictví příznivé předpoklady pro ukončení negociací, které ČR očekává nejpozději v první polovině španělského předsednictví, tj. počátek roku 2002, a potom samozřejmě pro vstup ČR do unie v roce 2003.

Již v březnu loňského roku byly zahájeny práce na prověrce, resp. aktualizaci mandátu pro jednání delegace o dohodě o přistoupení republiky k unii. Vládou byl tento mandát přijat na začátku roku 1998. Tento původní mandát ovšem vycházel z pozičních dokumentů projednaných vládou na začátku roku 1998 a vzhledem k tomu, že tento materiál byl schválen před oficiálním zahájením jednání o vstupu, neobsahoval mimo jiné dodatečné žádosti o přechodná období, o které ČR požádala v pozdější fázi.

Současně je třeba zdůraznit, že nabyté zkušenosti z negociací, které pomohly zčásti identifikovat, jaká přechodná období jsou pro EU případně akceptovatelná a jaká jsou naopak prakticky nevyjednatelná, např. z důvodů narušení principu vnitřního trhu, pravidel hospodářské soutěže apod., tak nová fáze negociací si vyžádala potřebu opětovně se zamyslet na pozicemi ČR v přístupových jednáních a nad argumenty, kterými jsou české pozice podloženy, a nad strategií vyjednávání.

Ministerstvo zahraničních věcí ve spolupráci se všemi dotčenými resorty vypracovalo materiál, který upřesňuje mandát pro delegaci pro jednání o vstupu republiky do unie, a to především z hlediska rámce, ve kterém se hlavní vyjednávač bude moci v jednání pohybovat. Tento mandát byl projednán v prosinci loňského roku předsednictvem vlády a v lednu letošního roku byl schválen na mimořádném zasedání výboru vlády pro evropskou integraci. Před jeho schválením byli 19. ledna o jeho obsahu informováni členové výboru pro evropskou integraci Poslanecké sněmovny a dále i zástupci tripartity.

V návaznosti na schválení tohoto mandátu a na základě diskuse s resorty a též na základě jednání s Evropskou komisí, kde došlo k vyjasnění některých technických otázek, Česká republika upřesnila svou pozici v kapitolách Energetika, Daně, Životní prostředí a Volný pohyb kapitálu.

V této souvislosti bych rád zdůraznil, že ČR se drží zásady trvat na svých požadavcích tam, kde je to žádoucí, to je neslevovat z nich jen pod vidinou uzavření kapitoly tak, jak to činí některé jiné kandidátské země. Jsme si totiž vědomi toho, že rychlým předběžným uzavřením kapitol by se ČR mohla dostávat do pasti. Sice bychom zaznamenali určitý úspěch, ale konečný efekt ve smyslu dopadu na českou ekonomiku či postavení českých subjektů by nemusel být tak pozitivní. Jasným příkladem je např. složitá kapitola Právo obchodní společnosti, kde ČR nekompromisně drží svou pozici, i když je vystavena značnému tlaku Evropské komise a některých členských států a většina jiných kandidátských zemí požadavky EU již akceptovala.

Česká republika - a tady na to jistě reagoval pan poslanec Zahradil - v této fázi jednání zčásti redukovala seznam svých žádostí o ta přechodná období, která se ukázala být jako nepotřebná anebo jako zcela neprůchodná, tj. tam, kde investice potřebné k dosažení žádaných standardů EU jsou relativně nízké, anebo tam, kde jde např. o bezpečnost potravin apod.

Jako příklad bych tu zmínil kapitolu Energetika. Jak víte, k 1. lednu letošního roku nabyl účinnosti energetický zákon obsahující harmonogram postupného otevírání trhu s plynem.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Promiňte, pane ministře. Prosím o klid.

 

Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Jan Kavan: Děkuji, paní místopředsedkyně, teď jde o ty citlivé věci, na něž byl vznesen ten dodatečný dotaz některých poslanců.

Tento energetický zákon obsahuje harmonogram postupného otevírání trhu s plynem a elektrickou energií. Díky tomu vznikla možnost pro ČR odstoupit od požadovaného přechodného období týkajícího se liberalizace trhu s elektrickou energií a o tři roky zkrátit požadavek vztahující se k liberalizaci trhu s plynem.

Dalším důležitým příkladem je kapitola Životní prostředí. Česká republika tady nebude mimo jiné žádat o přechodné období týkající se směrnice 91/676 EEC o znečištění nitráty ze zemědělských zdrojů. Důvodem je skutečnost, že po jednání s Evropskou komisí se ukázalo, že ČR může implementovat požadavky v rámci tzv. akčních plánů až po vstupu do EU.

Příkladem přechodného období, které je zcela nevyjednatelné, a proto ČR od něj odstoupila, je žádost týkající se sítě Natura 2000. U kapitoly Daně ČR upřesnila svou pozici ke své žádosti o udržení nižší spotřební daně na pohonné hmoty. Tato žádost byla podmíněna případnou změnou legislativy Evropského společenství v této oblasti. Ovšem vzhledem k tomu, že zvýšení cen ropy v loňském roce a jeho důsledky ukazují, že změna ECU je málo pravděpodobná, a vzhledem k tomu, že rozdíl mezi sazbami spotřebních daní ČR a EU na naftu je nulový a na benzin činí podle vyjádření ministra financí pouze 30 haléřů, ČR proto oznámila, že nebude žádat o přechodné ujednání v této záležitosti.

Pokud jde např. o sníženou sazbu DPH na telekomunikační služby, EU již několikrát upozornila ČR, že uplatnění snížené sazby by znamenalo jasné porušení principu hospodářské soutěže na vnitřním trhu.

Pokud se jedná o kapitolu Zemědělství, objevily se informace o tom, že ČR nebude požadovat některá z přechodných období, která jsou uvedena v pozičním dokumentu. Chtěl bych informovat, že ČR zatím v EU oficiálně neavizovala žádnou změnu své pozice, a to např. včetně žádosti týkající se změny názvu tuzemský rum anebo přechodné období na harmonizaci hygienických parametrů u zpracovatelských podniků, které jsou považovány za obtížně vynegociovatelné.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP