(14.20 hodin)
Poslanec Radim Turek: Vážený pane předsedající, vážená Poslanecká sněmovno, opět se musím vrátit k včerejšímu projednávání, kdy ve druhém čtení zazněly dva pozměňovací návrhy, a především jeden z nich, návrh poslance Marka Bendy, který, jak už jsem včera říkal, samozřejmě sleduje jakousi snahu odškodnit všechny, kteří byli jakýmkoliv způsobem postiženi totalitními režimy. Nicméně znovu bych chtěl zopakovat: můj návrh se týká druhé světové války, návrh pana poslance Bendy se týká teprve období od roku 1948.
Včera ještě pan poslanec neměl k dispozici třeba některé údaje týkající se i finanční, případně organizační náročnosti splnění tohoto návrhu. V žádném případě nechci protestovat proti dejme tomu ještě dalšímu dodatečnému nároku skupiny občanů, kteří byli postiženi komunistickým režimem. Nicméně i přímo v tomto návrhu pana poslance Bendy jsou uvedeny zákony č. 119/1990 Sb. a č. 198/1993 Sb., kterými již byly tyto skupiny občanů patřičným, samozřejmě že nikdy ne dostatečným způsobem oceněny, a dodnes pobírají tito občané, případně i vdovy po těchto postižených občanech, sociální dávku ke svému důchodu.
Upozorňuji na to, že dokonce by se to týkalo i některého mého rodinného příslušníka, takže teoreticky bych mohl být na tom zainteresován. Přesto to neudělám, protože mně to připadne politicky velmi populistický návrh, a přestože nikdy se nedá toto utrpení ocenit penězi, upozorňuji, že minimální náklady, které jsou spojeny s tímto návrhem, jsou na hranici jedné miliardy korun. Ale to jsou opravdu minimální náklady, a po technické stránce, vzpomeňte si, že jsme tento návrh zákona v podobné úpravě projednávali ve vztahu k zahraničním vojákům, poctivě se na tom podílely skupiny jak Svazu bojovníků za svobodu, tak zahraničních vojáků, tak nyní domácích odbojářů. Velmi pečlivě se to projednávalo i ve vztahu k Ministerstvu práce a sociálních věcí a k Ministerstvu obrany, protože to není skutečně jednoduchá záležitost po legislativně technické stránce proveditelnosti.
Prosím pány poslance a paní poslankyně, aby zvážili, zda není vhodné, pokud je zájem v této Poslanecké sněmovně přistoupit k dalším oceněním, aby např. iniciovala skupina poslanců nový návrh, poté můžeme znovu otevřít tuto otázku, protože je to návrh, který skutečně v tuto chvíli nemá v podstatě nic společného s návrhem, který jsme původně s kolegou Cisárem předkládali.
Ještě jednou prosím, abyste velmi důkladně zvážili své rozhodnutí. Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Slova se ujme paní zpravodajka Miroslava Němcová.
Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, členové vlády, kolegyně a kolegové. Budu k vám mluvit ve dvou věcech. Tou první si dovolím poznamenat pár slov k tomu, co zde přednesl pan navrhovatel zákona, a ve druhé části bych vás ráda seznámila s procedurou, kterou budu navrhovat při hlasování.
Nejprve tedy k části prvé.
Navrhovatel zákona pan poslanec Turek se vymezuje vůči pozměňujícímu návrhu pana poslance Marka Bendy. Domnívá se a vidí v tomto pozměňujícím návrhu velkou komplikaci jím navrženého zákona. Včera při rozpravě ve druhém čtení jsem zde argumentovala tím, že se domnívám, že takto na tuto otázku nahlížet nelze, že nelze udělat jednotnou hranici za tím, čím naše země prošla v tomto století, dvěma totalitními režimy, které se v mnohém prolínaly a bezpochyby měly nesmírně mnoho společného.
Platí-li pro pana poslance Turka to, že spěchal s návrhem tohoto zákona, aby řada těch, kterých se má dotknout, ještě se ho dočkala a dožila, bezpochyby to platí také o skupině občanů, jimiž se zabývá návrh pana Marka Bendy. A z toho důvodu apeluji na to, abychom velmi pečlivě zvážili, budeme-li hlasovat pro jednu skupinu občanů, zda na ně máme stejný metr v případě, že se budeme zabývat druhou skupinou občanů.
Co se týká finančních nákladů, je nepochybné, že to něco bude stát. Pravděpodobně i to by mohlo býti lekcí z minulosti nebo lekcí pro budoucnost, nazvěme to, jak chceme. Prostě možná je zapotřebí, aby si národ uvědomil, že všechno, co dělá proti svým občanům, ať už se tento totalitní režim nazývá jakkoli, bude muset někdy zaplatit. To, že jsou věci, které zaplatit nikdy a žádnými penězi nejde, si bezpochyby všichni uvědomujeme. Nicméně jakýsi pokus odčinit v rámci možného křivdy, které nastaly, bychom učinit mohli a domnívám se, že měli.
Ještě si dovolím poznamenat, že vláda ve svém stanovisku k tomuto poslaneckému návrhu dala negativní stanovisko. Proti poslancům, kteří předkládali tento návrh, argumentovala tím, že je velmi špatně legislativně technicky připraven, a nezmiňovala otázku finanční, zdálo se, že ta jí nečiní takové problémy, které jsou nyní zdůrazňovány.
Nevím, zda se seznámila s pozměněným návrhem, tak jak jej upravili legislativci jak na vládě, tak zde v Poslanecké sněmovně. Možná že by její stanovisko vypadalo jinak. Jenom vás chci ubezpečit, že návrh, který předkládal pan poslanec Benda, je po věcné a po legislativně technické stránce naprosto perfektně připravený, a je tedy způsobilý k hlasování.
***