(20.10 hodin)
(pokračuje S. Němec)
Z čeho je nejvíc smutno, je výsledek toho všeho. Dovolil bych si uvést příklad. Mluvil jsem dnes se svou asistentkou, která má zhruba 15letého syna, a říká mi: Můj syn chodí na každou demonstraci na Václavské náměstí, protože on nezažil rok 1989, on si to chce užít. To je ten výsledek. Prostě tady se zmanipulovali mladí lidé - samozřejmě i starší - kteří zase žijí v nějakém revoluční kvasu a náladě a chtějí si to takzvaně užít. Nechci se dotknout všech, kteří na Václavské náměstí nebo na jiné demonstrace chodí, ale jsou i takovéto případy.
Další okruh, ze kterého mě jako podnikatele mrazí, je - a zaznělo to mockrát, takže to jen krátce zmíním - respekt k zákonu. Ani mně se nelíbilo vysílání, které vysílal oficiální tým v improvizovaných podmínkách. Nelíbily se mi některé manažerské postupy pana generálního ředitele Hodače nebo paní Bobošíkové. Ale co měli tito lidé dělat proti svým podřízeným, kteří v podstatě řekli, že je nebudou respektovat, ještě před jejich nastolením do funkcí? Jakým způsobem měli postupovat? Já vím, že zazněla spousta příkladů, ale mě jako zemědělce napadá příklad, že je to stejné - a může někdo říkat, že to není soukromá firma, že je to firma nás všech, je to jedno, je to určitý subjekt, který má své IČO, nějaký svůj cíl, produkuje nějaký produkt - a stejný příklad, jako by zaměstnanci na mé farmě mi zamkli traktory. Mně by nezbylo než pracovat s rýčem a hráběmi a tito zaměstnanci by se mi smáli, že nestačím ani v kvalitě, ani v množství práce. Tak to prostě bylo. Proč tvrdí někdo opak? Tak to skutečně bylo.
Poslední věc, ze které je mi také trochu lidsky úzko, je to, jak nabyla navrch v poslední době v médiích - v oficiální televizi - a vůbec v celé atmosféře kolem tohoto sporu domýšlivost, arogance, povýšenectví, které jsou vydávány za boj o svobodu slova, nezávislost apod. Nevím, jak jinak nazvat jednání těch vzbouřených redaktorů, kterým jsem třeba i ze začátku, než se člověk zorientoval, mohl fandit. Ale jestliže neustále odmítají jednání, stupňují požadavky, říkají každý den o požadavek více, říkají, že nebudou s nikým jednat, nikoho respektovat - jakým způsobem jinak to lze nazvat než arogance?
Zazněla zde spousta slov o velkorysosti. Ale kde je ta velkorysost ze strany vzbouřenců? Je velkorysostí to, když redaktor, který má připnutou stužku na své klopě, v oficiálním pořadu Naostro tam označuje legální vysílání televize "bobovizí"? Není to arogance v krystalické podobě a minimálně neslušnost? To se týká samozřejmě i objektivity. Samozřejmě nebylo objektivní ani vysílání týmu paní Bobošíkové, ale ani vzbouřenců, a není objektivní dodnes. Čili kde je ta velkorysost a touha po nějakém řešení?
Stačilo se podívat na včerejší vysílání Událostí plus ve 22 hodin, kdy jsme opět byli svědky toho, jak ostužkovaní redaktoři nám ukazují Václavské náměstí, jak tam dav, který tam skutečně byl, jasně masíroval názory určitým směrem.
Pokud dnes budeme přijímat nějaké usnesení, i v tomto usnesení by mělo zaznít nejen to - pravděpodobně k tomu dojde - že televize neplní své veřejnoprávní poslání, ale tak jako jsme zde minulý týden odhlasovali výzvu k odchodu pana Hodače, měla by zaznít, když ne výzva, tak alespoň apel na to, aby se zamysleli také nad svým dalším setrváním v televizi ti, kteří tuto situaci možná vyvolali, možná jenom naskočili do nějakého rozjetého vlaku, ale prostě byli na druhé straně než pan Hodač.
Co se týče lidí na náměstích, před televizí apod., nechci se jich dotknout, v žádném případě jim neberu jejich názor. Ale myslím si, že není zas tak velký problém dostat lidi na Václavské náměstí nebo kamkoli, pokud máme v ruce tak silný nástroj, jako je veřejnoprávní televize, pokud máme takové téma, jako bylo toto, protože on totiž protest proti jakémukoli šéfovi bude vždy populární.
Děkuji. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Faktická poznámka pana poslance Palase, poté zatím poslední přihlášený pan kolega Oldřich Vojíř.
Poslanec Jaroslav Palas: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych fakticky reagoval na příspěvek pana poslance Němce. Speciálně na část, která se týká jeho poznámky k tzv. neobjektivitě České televize. Myslím, že v zásadě v tom případě neměl pravdu, protože v uvedeném pořadu, který se týkal zemědělství, jsme si dovolili vykreslit všechny kvalitativní počiny, které vláda sociální demokracie provedla v oblasti zemědělství a kterými v zásadě odstranila nesmysly, které zavedli do zemědělství a kterými zaplevelili zemědělství předchůdci, takoví odborníci, jako je pan Tyl, Tlustý a další. My jsme si dovolili říci, kolik jsme odpustili zemědělcům zátěží z takzvané transformace. Myslím si, že nic nestoudného jsme neřekli.
My jsme možná ještě nemohli říci jednu pravdu: že jsme také odpustili moře milionů některým poslancům - podnikatelům v oblasti zemědělství, ale my jsme to neřekli, byli jsme korektní, takže vystoupení pana poslance Němce pokládám za jakési okopávání kotníků svým kolegům.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Slovo má pan poslanec Oldřich Vojíř. Připraví se pan poslanec Tomáš Kvapil.
Poslanec Oldřich Vojíř: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, jsem členem hospodářského výboru této sněmovny a nevystupoval jsem minulý pátek k této problematice z toho důvodu - přiznám se - že ne všemu, co se ve sněmovně projednává, rozumím. Ale jsem přesvědčen o tom, že nejsem sám. Každý máme jistou specializaci, každý se zabýváme jistým oborem. Nicméně, jak jsem se mohl přesvědčit, České televizi a problematice v České televizi rozumí strašně mnoho mých kolegyň a kolegů.
Přemýšlel jsem snad pouze o jediné otázce, a to je, co se vlastně stalo. Přiznám se, že si na to sám pro sebe jako pragmatik a jako člověk, který vystudoval matematiku, byť je to asi exaktní věda, prostě neumím odpovědět. Neumím si odpovědět na to, z jakých důvodů a kde byla ta prvotní příčina, která by byla popsána, vyřčena, definována, způsobila to, že došlo k takovémuto stavu a takovéto krizové situaci.
Mám pocit, že jediné, co chápu, je, že občan, koncesionář nebo divák, se do jisté míry stal rukojmím, a to z toho důvodu, že on nemá v podstatě žádné pravomoci, on má pouze povinnost platit koncesionářské poplatky. Za to má právo přijímat program České televize.
Podle mého názoru mu dodnes nikdo zřetelně nesdělil, co se stalo, zato je mu několikanásobně říkáno, co se požaduje. Je mu to říkáno redaktory-vzbouřenci, kteří svého času podle mého názoru nedodržovali zákony České republiky, dnes se jedná o stávkující. V tomto případě je již zákon naplněn.
***