(19.50 hodin)
(pokračuje Jalůvka)
Přenos byl přerušen v 18.30 hodin, hlasatel klidným hlasem oznámil, že přímý přenos byl ukončen a zbytek zasedání bude moci divák zhlédnout ze záznamu od 0.40 hodin. Po žádosti Poslanecké sněmovny byl přímý přenos za necelou půlhodinu obnoven. Český rozhlas 1 v noci informoval posluchače o vyjádření stávkující televize k přerušení přímého přenosu. Důvod - technická závada. Dnes ve stejnou dobu se stejná technická závada opakovala zhruba v podobném rozsahu. Nechť každý zváží, jaký je skutečný důvod.
Přejdu ke druhé stránce věci. Za tu považuji skutečnost, že danou situaci se některé politické strany rozhodly využít nebo lépe řečeno zneužít ve svůj prospěch. Boj za svobodu slova - hezký ideál pro získání politického kapitálu. ODS připravila adventní puč, je to děsivé, návrat před rok 1989, sděluje občanům prostřednictvím Mladé fronty Dnes např. pan kolega Kořistka, který ve svém projevu na minulé schůzi ocenil zásadový postoj většiny zaměstnanců České televize. Dnes se k němu opět připojil mladý a nadějný bojovník za svobodu Pavel Svoboda, jehož vystoupení je vlastně důvodem mého diskusního příspěvku.
Jenom jsem se pořád od nikoho nedozvěděl, kým a jak byla svoboda ohrožována. Ve svém pátrání jsem postoupil. Kladl jsem si otázku, zda je svoboda slova ohrožována vládou, Parlamentem, prezidentem, politickými stranami nebo koalicí politických stran. Zatím nejsem u konce, ale už teď mohu konstatovat jediné - pokud někdo chce porušit svobodu a ohrozit ji, nemůže se mu to podařit bez souhlasu velína.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Slovo má pan kolega Vlach. Vy jste, pane kolego, projevil přání pouze část svého vystoupení sdělit prostřednictvím faktické poznámky a pak jste se řádně přihlásil do rozpravy.
Poslanec Jiří Vlach: Je to pravda, děkuji za slovo. Dámy a pánové, jen několik poznámek k vystoupením, která zazněla. Ještě jednou říkám, že z mého pohledu je privatizace jednoho nebo dvou kanálů způsob, jak ČT zabránit, aby dobře plnila služby veřejnosti. Ano, opakuji ještě jednou, že jsem pro odvolání Rady ČT, jsem pro to, abychom znovu konstatovali příslušným usnesením, že televize neplní svoji roli tak, jak jí to předepisuje příslušný paragraf zákona.
K Radě ČT - domnívám se, že neplní dobře svou funkci. Vede mě k tomu kromě jiného mnoho zajímavých konstatování a sdělení při společném jednání mediální komise a kulturního výboru dne 28. prosince minulého roku. Tam jsme se dozvěděli - to byl den, kdy bylo na 24 hodin zjednodušeně řečeno vypnuto -, že to není přerušení vysílání, ale nahrazení jiným programem. Pan předseda Mareš nám sdělil, že nevidí důvod, proč by se rada měla scházet, protože mají pouze kompetenci odvolat generálního ředitele. Já tedy těch důvodů jednat pokud možno se všemi zúčastněnými nebo s maximálním počtem zainteresovaných do sporu o tom, jak vyřešit toto evidentní nedodržování zákona, jsem viděl dost. Naštěstí rada pak začala konat, sešla se druhý den.
Konstatování - to už jsem tady nebo na komisi také říkal, takže se velmi omlouvám těm, kteří to už slyšeli -, že vysílání cedule s nápisem není optimálním naplňováním zákona, považuji trochu za vysmívání se veřejnosti.
Opakuji ještě jednou, jak už jsem říkal na komisi a možná i tady minulý pátek, že nikdo nezpochybňuje právo Rady ČT v jedné vteřině odvolat ředitele a v následující vteřině zvolit nového. To je podle zákona. My tady mluvíme o legitimitě a zaměňujeme ji s legalitou. To je postup podle zákona, je to však postup naprosto nevhodný, který řediteli dává minimální legitimitu. Již jsem konstatoval, že tímto rada novému panu řediteli Hodačovi velmi špatně posloužila.
Rada také posoudila během jednoho týdne rozpočet. Zabývala se až na svém jednání 8. 1. evidentně manipulujícím charakterem zpravodajství vysílaným novým týmem, který měl zcela její podporu. Já si myslím, že to by mohlo stačit jako popření toho, co tvrdil pan kolega Jalůvka, že jsem uvedl jen jeden důvod. Já chci jen odkázat na to, že další důvody jsem uvedl ve své faktické poznámce zhruba před hodinou.
Ještě si neodpustím jedno konstatování. Jsem rád, že se zabýváme nalezením nového modelu výběru kandidátů na členy rady. Odmítám jakékoliv napadání nebo nařčení z toho, že někdy nám zákon stačil a dnes že ho chceme měnit a jak to, že tato změna postoje a tak podobně. Doufám, že si členové mediální komise a členové výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, kteří zde pracují déle, vzpomenou na to, že jsem se zasazoval zhruba posledních šest až osm let - raději budu říkat jen pět let, to jsem si zcela jist - o to, abychom způsob nominace změnili, abychom akceptovali způsob výběru, který teď budeme muset dát do zákona, přestože nám to zákon neukládal.
Odkazuji na to, že první Rada České televize vypadala trochu jinak, také se trochu jinak chovala. Zaplať pánbůh, my jsme se Českou televizí museli zabývat daleko méně, a to bylo v zájmu všech politiků v této sněmovně. O tom jsme se bavili jak s kolegou Kučerou, tak s kolegou Plevou. Povídáme si o tom dlouhou dobu. Doufám, že nikdo nepopře, že i v době, kdy jsme o těchto věcech diskutovali v kontaktu s našimi partnery v některých spolkových zemích Německa i v jiných státech, jsme se přimlouvali za respektování tohoto principu, přestože to přesně není napsáno do zákona.
Když jste na jaře loňského roku odvolávali minulou radu a pak jsme hledali kandidáty, já jsem vás obcházel a přesvědčoval vás o tom, že si myslím, že je v zájmu nás všech, abychom nešli na žádný model 3 - 4 - 1 - 1 nebo jakýkoliv jiný početní model, ale když to chceme vyjadřovat čísly, tak abychom se shodli na tom, že to má být model 9 - 0, že všichni se máme snažit přinést dostatečně silné osobnosti, kvalitní lidi, dát jejich jména na stůl, shodnout se na nich napříč politickými kluby a zvolit je za členy rady. Pokud bychom tento princip tenkrát respektovali, jsem přesvědčen o tom, že bychom tu dnes neseděli a netrápili se už druhý pátek těmito šílenými debatami.
To je pro tuto chvíli všechno.
***