(19.30 hodin)
(pokračuje Janeček)
Ale přece, kdybychom skutečně chtěli řešit tento problém, máme k tomu dva jasné nástroje. Buďto víme přesně, že v ČT dochází k trestné činnosti, potom není potřeba vést dlouhé řeči, ale důkazy předat orgánům činným v trestním řízení a nezdržovat celý národ a Poslaneckou sněmovnu. Druhá možnost je, že máme indicie, nemáme důkazy, a potom samozřejmě je správné, a my jsme to učinili, podpořit usnesení, ve kterém se hovoří o forenzním auditu. Není potřeba stále spekulovat o tom, zdali se tam něco děje nebo neděje, neboť otázku nejsme schopni zodpovědět a otázku zodpoví až takovýto forenzní audit s případnými trestněprávními následky.
Pak je zde velká oblast spekulací právních. Vysmíváme se tomu, že existuje cosi jako duch zákona. Upozornil bych třeba na trestní zákon, který už ve svých úvodních ustanoveních konstatuje, že trestný čin, byť by splňoval všechny charakteristiky, není trestným činem, pokud se nejedná o čin společensky nebezpečný. Čili upozorňuje na to, že je potřeba sledovat smysl a ducha zákona.
Stejně tak naše ústava v odst. 3 v čl. 9 říká, že není možné výkladem norem dosáhnout zpochybnění základních principů demokratického státu. Pokud zde byla porušena svoboda slova, pokud zde byly věci, které bránily řádnému informování občanů naší společnosti, potom je to přesně tento článek, který může opravňovat postup, který někteří zaměstnanci v ČT vyvolali.
Oblasti pracovněprávní samozřejmě nejsme schopni řešit my, to může řešit pouze zákon, resp. soudy. My na to můžeme mít různé názory, ale výklad náleží pouze soudům.
Pak je zde spor politický. A musím říci, že mě velmi mrzí postoj kolegy Tlustého a těch řečníků, kteří pořád hledají nějaké politické nepřítele, hledají různé intriky, zvažují o tom, zdali vinen je ten, kdo přespává ve spacáku… Já bych mohl spekulovat o tom, zdali není vinen ten, kdo spíše telefonuje se svými kamarády v Radě ČT, a co je vlastně nebezpečnější.
Chtěl jsem se těchto spekulací vyvarovat, protože není důkazů k tomu, abych je rozhodl.
Z vlastní zkušenosti musím říci, že jsem se však už setkal se situací, kdy se určitá část Poslanecké sněmovny snažila uchopit instituci neméně významnou. Byla to Všeobecná zdravotní pojišťovna, kdy poslanci smluvní opozice převálcovali zákon a obsadili tuto instituci naprosto bez ohledu na náš právní řád. Naštěstí Ústavní soud zasáhl a tento postup zvrátil. Čili nemám důvodu domnívat se, že se tak nedělo i v případě Rady České televize.
Děkuji. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Faktická poznámka pana poslance Petra Plevy, prosím.
Poslanec Petr Pleva: Vážený pane předsedající, vážení kolegové, dámy a pánové. Legislativa ještě pracuje, takže samozřejmě tady můžeme ještě dlouho povídat.
Ale tady toto už opravdu ztrácí míru vkusu. Chtěl bych, pane předsedající, vaším prostřednictvím svého předřečníka ujistit, že i zástupce rady, který byl nominován KDU-ČSL, je členem KDU-ČSL, dokonce zastupitelem, ne-li dokonce radním za KDU-ČSL, hlasoval pro pana Hodače. Myslíte, že i tohoto radního jsme my z ODS zmanipulovali? (Potlesk.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Slovo má paní kolegyně Dostálová, připraví se pan poslanec Benda.
Poslankyně Kateřina Dostálová: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové. Původně jsem dnes v této diskusi vůbec vystupovat nechtěla, nechtěla jsem eskalovat celou tuto situaci, tok projevů. Nicméně po tom, co jsem byla já, a nejenom já, ale řada mých kolegů, prokádrována ve foyeru této Poslanecké sněmovny vzbouřenými, vlastně dneska stávkujícími redaktory ČT na téma, kdy, v který den, v který měsíc jsem se setkala s kterým radním, o čem jsme hovořili atd., tak jsem se rozhodla, že vystoupím, protože tento bod má název "aktuální situace v České televizi", a to, co se děje tady ze strany zaměstnanců České televize, za aktuální považuji, jakým způsobem provádějí výslech poslanců, jakým způsobem se ptají, kdo se vyjádří k České televizi, jaký zastává názor, kolik podal pozměňovacích návrhů.
Přiznám se, že nemám slov a nechci to dál komentovat.
Chtěla bych říci, že je mi moc smutno z toho, jak je v tuto chvíli, v tyto týdny, v tyto dny rozdělena naše společnost, jak nesmiřitelné postoje zastávají rodinní příslušníci, lidé ve svých zaměstnáních, dlouholetí přátelé, kolegové, jak jsme všichni v tuto chvíli rozděleni na dva tábory.
Zatímco celá společnost je jakýmsi způsobem rozpolcena, tak ve velíně zpravodajství nadále vzbouření stávkující redaktoři připravují své zprávy prošpikované upoutávkami na demonstrace na Václavském náměstí a připravují a natáčejí také své investigativní reportáže dehonestující všechny, říkám všechny zúčastněné v tomto sporu, kteří nestojí na jejich straně.
Dnes jsme se dokonce dozvěděli, a hovořil tady o tom už i můj kolega František Pejřil, v deníku Mladá fronta Dnes o skrytém natáčení, natáčení skrytou kamerou, kdy si šéfové publicistiky ČT najmuli redaktora na špinavou práci. Měl rozkrýt v týmu ředitelky zpravodajství a jejích spolupracovníků, kým a kterými silami jsou řízeni. Jsem ráda, že onen redaktor po pravdě přiznal, že žádné temné síly ruku zpravodajců legálního vysílání nevedou. Jsem také ráda, že se našli novináři, kteří takovéto počínání odsoudili jako neetické a naprosto nepřijatelné.
Ale já jsem mluvila o těch dehonestujících reportážích. Vím o třech takovýchto reportážích. Jedna byla točena o panu řediteli Hodačovi, druhá o předsedovi Rady ČT panu Marešovi a třetí o paní Janě Bobošíkové. A já si myslím, že aby to v tuto chvíli nebylo 3 : 0, aby Česká televize vysílala objektivně a vyváženě, tak očekávám, že jako objektivní profesionálové zamíří tito redaktoři - a teď mám konkrétně na mysli šéfa publicistiky, pardon, bývalého šéfa publicistiky, také do svých řad a budou zkoumat to, zdali náhodou, já to nevím, jejich vůdce čirou náhodou nepůsobil jako předseda základní organizace KSČ v Orbisu, teď mám na mysli tiskovou agenturu, expozituru StB směrem do zahraniční, zdali náhodou z titulu jeho stranické funkce nebyl přímým podřízeným důstojníka StB Ivana Balouna.
Já to nevím, kolegové. Ale určitě v rámci objektivního a vyváženého zpravodajství České televize by bylo dobré, aby tito nositelé pravdy a lásky a svobody slova si sáhli do svědomí, a především já osobně si myslím, do vlastních řad.
Aby to nebylo 3 : 1, ale alespoň 3 : 2, byla bych ráda v rámci objektivního zkoumání, kdyby mi mohli tito profesionálové také sdělit, zdali je pravda, že pan Paluska, dnes nadějný to adept na post ředitele ČT, který nám ve svém rozhovoru pro Právo sdělil, jak má rád Českou televizi, byl v této organizaci předsedou základní organizace KSČ před rokem 1989.
Přiznám se, že já to nevím, ale domnívám se, že tito schopní profesionálové pod vedením pana Mrnky nám jistě odhalí ve svých investigativních reportážích pravdu.
***