(15.10 hodin)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Slovo má pan kolega Dalibor Matulka, připraví se pan poslanec Jaromír Kohlíček. Omlouvám se. Pane kolego Matulko, kdybyste byl tak laskav a dal přednost faktické poznámce pana kolegy Vlacha, která je spíše než faktickou poznámkou upřesněním jeho předchozího návrhu, abych byl úplně přesný.
Poslanec Jiří Vlach: Děkuji za slovo. Bude to velice krátké. Chci upřít vaši pozornost ještě zpět k bodu, o kterém se zmiňoval pan kolega Pleva. Už jsem říkal, že podporuji jeho návrh na vypuštění části věty v usnesení výboru, nicméně na straně 3 v bodě 8 je text, který česky nedává smysl. Je tam "Rada se na své první schůzi losem určí pět členů". Slovo "se" musí být vypuštěno.
Dále chci jen požádat o to, aby vypadly také třikrát předložky "na", protože "Rada určí s funkčním obdobím na dva roky" není správné. Funkční období je dva roky, není na dva roky. Takže "na dva, na čtyři a na šest" je špatně, "dva, čtyři a šest" je dobře. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Slovo má kolega Matulka. Platí, že se má připravit pan kolega Jaromír Kohlíček.
Poslanec Dalibor Matulka: Dámy a pánové, já mám tři pozměňovací návrhy, resp. tři témata k pozměňovacím návrhům. První záležitost je totéž, na co narazil pan kolega Beneš, když upozorňoval sněmovnu, že jsme v poněkud prekérní situaci s návrhem kulturního výboru, který navrhuje, aby se z tisku 813, tedy z vládního návrhu, zcela vypustila část druhá. Kdyby si byl výbor před včerejším jednáním přečetl zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, pak by se v něm nepochybně dověděl, jak si měl počínat ve stavu legislativní nouze. Kulturní výbor si nepočínal vůbec tak, jak si měl počínat, neboť nesplnil požadavky § 99 odstavce 3 jednacího řádu, nedoporučil sněmovně, žádné doporučení nedal, zda vůbec se má nebo nemá vést obecná rozprava a o jakých částech se má nebo nemá vést rozprava podrobná. Místo toho se zmocnil tohoto tisku zcela klasickým způsobem, což ve stavu legislativní nouze neudělal nejlépe, a pouze dal jeden ze svých pozměňovacích návrhů, že se vypouští část druhá.
A co my teď v rozpravě při přednášení pozměňovacích návrhů? Máme přednášet pozměňovací návrhy k části prvé a k části druhé, nebo mlčky předpokládáme - přitom to ale nevíme dopředu - že bude vyhověno návrhu kulturního výboru? Osobně se domnívám, že návrhu kulturního výboru být vyhověno nemá. Domnívám se tak z věcného důvodu.
Mám za to, že i vláda přišla k názoru, že problém, tolik hysterizovaný nejen ve velínu České televize, ale i na leckterých náměstích, je zakopán v zákoně. My víme, že zákon je symetrický, ba totožný pro Českou televizi i pro Český rozhlas. Je-li tedy zakopán pes v zákoně, je zakopán úplně stejně jak pro veřejnoprávní televizi, tak pro veřejnoprávní rozhlas. To jsou obdobné normy, řeší obdobná média, řešící principiálně totožný problém. Dokonce i někteří v obecné rozpravě vystupující řečníci vyslovili názor, že skutečně pes je zakopán v zákoně. Pak nechápu logiku, že v jednom zákoně pes zakopán je a ve druhém není. Proč tedy návrh kulturního výboru? Já o něm nebudu hlasovat. Doporučuji, aby sněmovna o něm také nehlasovala kladně.
Pro případ, že by bod 28 z tisku 813/1, tedy z usnesení kulturního výboru, byl neschválen, sněmovna by nevyhověla tomuto pozměňujícímu návrhu kulturního výboru, potom tedy procedurálně navrhuji, aby všechny pozměňovací návrhy - nejen mé pozměňovací návrhy, ale i návrhy kulturního výboru a koneckonců i ostatních poslanců, které směřují k části prvé - byly analogicky vztaženy k obdobným ustanovením části druhé. Domnívám se, že ani nic jiného možné není.
Pokud by se pan zpravodaj nebo kdokoli jiný procedurálně zpěčoval, že takový postup možný není, pak chápu, aby tento můj návrh byl chápán tak, že ke všem pozměňovacím návrhům směřujícím k části prvé vznáším pozměňovací návrhy tak, aby směřovaly i k analogickým ustanovením části druhé, neboť to je prostě zrcadlo. To je první věc.
Druhá věc je pozměňovací návrh k tisku 813/1, a to k pozměňovacímu návrhu č. 27 kulturního výboru. Kulturní výbor nám navrhuje, aby to, co je potřebné a co vládní návrh zcela nesmyslně zanedbal, to znamená, aby zde ve sněmovně existoval nějaký orgán, který provede určité síto těch návrhů, které do sněmovny budou docházet od občanských a dalších sdružení. To mohou být stovky a tisíce návrhů. Vládní návrh říká, že se předkládají sněmovně. Kdyby to tak zůstalo, nedej bože, sněmovna by se musela vypořádávat s tisíci návrhy volbou. Pan kolega Vidím by se z toho zbláznil, protože by to bylo hrozné. Mnoho měsíců bychom nedělali nic jiného. Čili kulturní výbor vcelku moudře na rozdíl od vládního návrhu se pokusil jakési síto vybudovat v zákoně. Skutečně to musí být učiněno v zákoně, a to buď v novele jednacího řádu, nebo v tomto zákoně.
Ale kulturní výbor to udělal nešťastně. Plánuje zřízení tzv. volebního výboru a říká, že volební výbor vybere pro volbu Poslaneckou sněmovnou kandidáty v počtu odpovídajícím trojnásobku počtu členů rady, kteří mají být voleni. Chápu tento úmysl jako správný, docela s ním souhlasím, ale domnívám se, že je legislativně nešťastně vyjádřený, neboť musíme počítat i s variantou, že nám sem přijde méně návrhů, než je trojnásobek počtu členů, kteří mají být zvoleni. V tom případě by volební výbor byl před neřešitelnou situací. Jak má vyhovět požadavku zákona, když tolik návrhů nemá?
Dovoluji si přednést tedy pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu č. 27 kulturního výboru. Bude to možná znít složitě, ale bude to znamenat jednoduchou proceduru. Navrhuji, aby v navrhovaném § 46 a) odstavec 2 byl tento text: "Je-li počet kandidátů navržených oprávněnými organizacemi a sdruženími vyšší, než je trojnásobek počtu členů Rady, kteří mají být zvoleni, výbor posoudí podané návrhy a z navržených kandidátů splňujících předpoklady podle tohoto zákona vybere pro volbu Poslaneckou sněmovnou kandidáty v počtu odpovídajícím trojnásobku počtu členů Rady, kteří mají být zvoleni. Jestliže není počet kandidátů navržených oprávněnými organizacemi vyšší než trojnásobek členů Rady, kteří mají být zvoleni, výbor předloží Poslanecké sněmovně k volbě všechny navržené kandidáty splňující předpoklady podle tohoto zákona." To je můj druhý pozměňovací návrh.
Třetí pozměňovací návrh je poněkud politické povahy. Vážení přátelé, když se odehrávala na přelomu roku nejtěžší váze televizní krize, jsem přesvědčen, že výkonná moc předvedla totální impotenci. Nedovedla zasáhnout vůči protiprávnímu jednání vztahujícímu se proti nakládání s veřejným majetkem. Ani orgány činné v trestním řízení, ani jakákoli jiná součást výkonné moci nedovedla zhodnotit, že zde došlo ke spáchání několika trestných činů, že zde došlo k neoprávněnému vysílání, že zde došlo k neoprávněnému nakládání s cizími prostředky atd. Výkonná moc zůstala takříkajíc za bukem. Jen několik členů vlády šlo diskutovat na různá veřejná shromáždění, ale to nelze považovat za regulérní akt výkonné moci.
Domnívám se, že v tak závažné oblasti, jako je oblast veřejnoprávní televize a veřejnoprávního rozhlasu, by jakási spoluodpovědnost a jakási spolusoučinnost výkonné moci na celém procesu měla být do zákona zakomponována. Proto navrhuji, a promítne se to do pěti pozměňovacích návrhů k tisku 813, aby zásadně generálního ředitele České televize - potažmo i Českého rozhlasu - jmenovala vláda České republiky, a to na základě návrhu rady. Tento návrh se promítá do pěti ustanovení.
Já tedy přednesu pět pozměňovacích návrhů. Prosím pana zpravodaje, aby vnímal, že to je vlastně jeden pozměňovací návrh, ale samozřejmě bude dávat smysl, když se bude o něm hlasovat najednou. Má pět částí, ale je to jeden návrh.
***