(20.10 hodin)
(pokračuje Dostálová)
Místo toho zde zastupoval iniciativu Televize - věc veřejná pan Strnad - tuším - soukromý producent. Byla jsem velice ráda, že nám odpověděl na otázku, koho vlastně v této iniciativě zastupuje. Doufám, že mě teď budete poslouchat kolegové, je to velice zajímavé. Pan Strnad zastupoval dva zaměstnance ČT, dva odboráře ČT, dva vzbouřené zpravodajce ČT, dva autory píšící pro ČT a sebe jako soukromého producenta.
Nicméně já pana Strnada znám. Pan Strnad se velmi často pohybuje na půdě Poslanecké sněmovny, má velký zájem na tom, jak bude vypadat audiovizuální zákon. Samozřejmě. A má také zájem na České televizi. Vysvětlím vám proč: Česká televize je největším investorem filmové tvorby u nás. Tečka.
Já jsem vzhledem k tomu, že jsem nemohla mluvit směrem k dámám, na které jsem měla připravené otázky, je pokládala panu Strnadovi. Ale teď musím bohužel opět s lítostí konstatovat, že jsem otázky kladla prázdnému křeslu. Pan Strnad totiž na našem jednání nebyl, potom co si oddeklamoval svůj příspěvek. Tudíž jsem se onoho prázdného křesla zeptala, zda považuje za legální, aby 30 či 40 zpravodajců okupovalo budovu zpravodajství, používalo výrobních prostředků, a zda si pan Strnad myslí, že je to v souladu se zákony této země. Nebylo mně odpovězeno.
Položila jsem druhou otázku, zda si pan Strnad myslí, že použití obrazovky, řekla bych resp. zneužití obrazovky 30 až 40 lidmi považuje za legální, aby prezentovali svůj názor a prováděli zde svou agitaci na demonstrace, které se rozeběhly v několika městech, místech republiky. Osobně bych totiž považovala za naprosto legitimní, pokud by pan Strnad či pan Komers či paní Drtinová šli na inzertní oddělení kteréhokoli významného deníku, podali si inzerát, zaplatili si inzerát a pozvali na svou demonstraci. Ano, samozřejmě, to považuji za naprosto legitimní. Ale ne to, že jsme místo internetového pořadu Letadlo viděli záznam z demonstrace na Václavském náměstí, kde nám paní Drtinová s paní Voldánovou přednesly své názory. Odpověď opět neznám.
Otázka třetí, kterou jsem měla připravenu, se týkala techniky, která je používána ve zpravodajství České televize. Ta technika je nesmírně drahá, a před několika dny ještě po budově Kavčích hor se mohly pohybovat jakékoli osoby, osoby bez průkazu, jakékoli osoby, kdokoliv by přišel z ulice, mohl přijít do redakce zpravodajství, posadit se za počítač, a pokud by to uměl, vymazat veškerá data, programy, prostě s tou technikou by mohl dělat cokoliv.
Přiznám se, že nesdílím názor pana Rychetského, který zde řekl, že je ujištěn v tom, že všechno bude v pořádku. Já si do toho netroufám tvrdit, já si opravdu počkám na to, až celá tato záležitost bude skončena a budeme znát jasné výsledky a čísla, kolik toto všechno stálo.
Nedostala jsem odpověď na své otázky. Je mi to nesmírně líto. Tolik tedy k jednání, které včera probíhalo. Já nicméně musím něco říci pár slov k zákonu. Říkala jsem to několikrát, nicméně nemám pocit, že by o tom veřejnost příliš věděla.
My se diskusí o zákonu o České televizi zabýváme takřka dva roky. Já jsem v únoru roku 2000 navrhovala na mediální komisi usnesení, kterými jsme s kolegy žádali Ministerstvo kultury o předložení věcného záměru zákona o České televizi do 30. 4. 2000 a o předložení zákona jako takového do 30. 6. 2000. Musím říci, že je mi nesmírně líto, že kolegové, kteří popadli v prosinci ruksak, spacáky, ponožky a pyžama a bivakovali na Kavčích horách, pro toto usnesení ruku nezvedli. Myslím si, že opravdu problém je v systémovém řešení, o kterém se bavíme už velmi dlouho, nicméně tito kolegové, kteří měli příležitost, a já bych řekla, že je to jejich povinnost jako zákonodárců se postarat o nápravu v systémových věcech, toto neudělali, ruku nezvedli. Je mi to nesmírně, nesmírně líto.
A teď ještě jenom krátkou větu na závěr. Hodně se zde mluví o Evropské unii. Víte, kolegové, myslím si především jednu věc. My jsme velmi kritizováni ze strany Evropské unie za to, jaká je u nás vynutitelnost práva. A já osobně si myslím, že pokud nebudeme dodržovat zákony této země, nepůjdeme směrem k Evropské unii, ale půjdeme směrem na Balkán. Toť vše, děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji paní poslankyni Dostálové. Tři faktické poznámky. První - ministr kultury Pavel Dostál, potom pan poslanec Talíř, potom poslanec Pleva, potom pan poslanec Severa.
Ministr kultury ČR Pavel Dostál: Nebudu zdržovat, jenom bych vaším prostřednictvím, paní předsedající, chtěl sdělit paní poslankyni Kateřině Dostálové, že zřejmě, pokud se týká průměrného platu v České televizi, dostala informace špatné, protože samozřejmě Ministerstvo kultury to sleduje. Průměrný plat v České televizi za poslední dvě čtvrtletí byl kolem 26 tisíc korun. Mohu dát přesné číslo z ministerstva.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Nyní má slovo k faktické poznámce pan poslanec Talíř. Paní poslankyně, přijde na vás řada.
Poslanec Jaromír Talíř: Také jsem pozorně poslouchal kolegyni Dostálovou, protože jsem byl také včera přítomen tomu jednání. Ona to řekla přesně, ona řekla, že to byl průměrný plat za listopad, což neznamená, že takový je průměrný plat roční. Tolik jenom na doplnění.
Zároveň chci říci, že také nepřesně uvedla další čísla, protože není pravda, že informace o počtu zaměstnanců a mzdových prostředcích je faktický nárůst. To jsou čísla z navrženého rozpočtu, který nebyl schválen.
A ještě musím uvést jednu nepřesnost, kterou uvedla: Zástupce iniciativy Česká televize - věc veřejná neřekl jenom, že hovoří za těchto deset lidí. On řekl, že nemůže mluvit za všechny ty, kteří to podepsali, že tedy mluví za řídící výbor, který sestává z těchto lidí, které paní kolegyně tady citovala.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Faktická poznámka pan poslanec Pleva.
Poslanec Petr Pleva: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, chtěl bych jenom připomenout, když se tady argumentuje zákonem, že kolegyně Dostálová má skutečně pravdu, že žádala v tomto roce předložení zákona na jaře do léta. Jenom bych připomenul, že takovou žádost o předložení nového zákona o České televizi jsme směřovali na Ministerstvo kultury již v minulém volebním období a pan kolega Pavel Dostál, který tehdy byl poslancem a byl také na komisi pro sdělovací prostředky, jistě mi toto potvrdí a jistě si vzpomene na své spory s tehdejším náměstkem Koronthálym.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Faktická poznámka, pan poslanec Severa.
Poslanec Pavel Severa: Velice krátce. Vaším prostřednictvím, paní předsedající, paní Kateřině Dostálové: Protože jsem trošku zavinil tu situaci, že přestala Česká televize vysílat na druhém programu přenos tím, že jsem řekl panu předsedajícímu Langerovi, že již neprobíhá přenos na druhém programu, tak chci tuto situaci uvést tak, aby jí porozuměli všichni a nepřekrucovali fakta:
Česká televize podle programového schématu měla vysílat od 10 hodin asi do 11.45 hodin. To, že vysílala do půl šesté, myslím neomezovalo nikoho. Já jsem pro, aby televize nadále vysílala, ale prosím kolegy, ať už kolegu Langera nebo kolegyni Dostálovou, aby slyšeli to, že není možné tuto situaci překrucovat a manipulovat s ní, že to bylo naschvál, aby nebylo slyšet projevy některých z nás. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Faktická poznámka paní poslankyně Dostálová. Paní poslankyně Dostálová stahuje. Faktická poznámka pan poslanec Langer.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Jen velmi stručně. Já bych vinil pana kolegu Severu ze spousty jiných věcí, ale rozhodně ne za to, že byl příčinou mého prohlášení, že vysílání České televize přímý přenos byl přerušen. Opravdu, pane kolego, vy jste tou příčinou skutečně nebyl.
***