(17.00 hodin)
(pokračuje Kalousek)
Kdybychom totiž tomuto pokušení podlehli, tak bychom se ocitli ve vážném podezření, že je nám bližší košile aktuálního partajního profitu před kabátem úcty a respektu k právnímu řádu a před vědomím si vlastní povinnosti a odpovědnosti.
Pokud byla moje argumentace poněkud košatá, dovolím si ji shrnout do několika bodů. Za prvé trvám na tom, že Poslanecká sněmovna se nesmí dostat do situace, kdy by zastupovala jednu nebo druhou stranu sporu zaměstnanců České televize. Ona musí zastupovat koncesionáře a jejich právo na veřejnou službu, kterou si platí. Za druhé trvám na tom, že v demokratickém právním státě právní normy, ať jakkoli nedokonalé, platí v každém okamžiku pro všechny. Za třetí trvám na tom, že zneužívat situaci v České televizi k eskalaci společenské nebo politické situace by bylo neodpovědné a nebezpečné pro naši demokracii. Za čtvrté, rád bych za několik málo dnů či týdnů trval na tom, že rozum zvítězil.
Já vám děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji panu kolegu Kalouskovi. Nyní má slovo pan poslanec Vladimír Mlynář, připraví se pan poslanec Jiří Payne.
Poslanec Vladimír Mlynář: Vážený pane předsedající, milí kolegové, tři poznámky. Pan předseda vlády tady nastínil čtyři možné teorie. Tři z nich považuji za mírně řečeno podivné, ale je to jeho věc. Vyzval, aby mu někdo odpověděl na otázku, zda krize v České televizi je také především sporem čtyřkoalice a ODS. Odpovídám není. (Smích v sále.)
Podle mého soudu je spor mezi těmi, kteří hlasují na grémiích předsednictev svých stran o tom, kdo má být ředitelem České televize, a to pan předseda vlády ve svém chronologickém přehledu historie ČSSD poněkud vynechal, a těmi, kteří volají členům Rady České televize, jak mají hlasovat, a těmi, kteří tak nečiní. Je to spor mezi těmi, kteří považují novináře za hnůj, póvl, debily apod., a mezi těmi, kteří je považují za někdy možná pro nás málo příjemnou, ale důležitou součást demokratického systému.
Poznámka číslo dvě. Pan předseda vlády měl určitě pravdu, že se zde téměř nediskutovalo o zprávě, kterou nám předložila Rada České televize. Dovolte mi tři poznámky k této zprávě, které dosud nezazněly a které mě utvrdily v tom, že příčinou problému v České televizi je nekompetentní rozhodnutí Rady České televize.
Ve zprávě nám Rada České televize říká, že pan ředitel Chmelíček byl odvolán na základě předloženého schodkového rozpočtu. Pro posouzení tohoto rozpočtu měla rada sedm dní. Včera na otázku, kdo posuzoval tento složitý dokument rozpočtu České televize, odpověděla pouze paní Dědečková, že ona se svou zkušeností majitelky penzionu a za pomoci svého daňového poradce. Není pravda, co se zde opakovaně tvrdí, že Česká televize neprošla audity v minulých letech. Prošla dvěma audity nezávislé agentury o tom, jak hospodaří, a jistě se teď shodneme, že je čas na audit třetí. Není pravda, že v České televizi se krade způsobem, který zde byl nastíněn a že kamarádíčkové si zde přihrávají kšeftíky.
Podle mého soudu, kdyby Rada České televize zadala audit, který by toto prokázal, a pak odvolala ředitele Chmelíčka, postupovala by zcela správně. Ale ptám se: když měla toto podezření, proč nezadala audit, proč nejdříve odvolala generálního ředitele? Výběrové řízení, které vypsala Rada České ředitele na nového generálního ředitele, bylo výběrovým řízením. Přihlásilo se do něj 33 lidí, jak nám rada ve své zprávě potvrzuje. Vyhodnocení těchto projektů trvalo 28 hodin.
Včera předseda Rady České televize na jednání mediální komise potvrdil, že pan Hodač nepředložil žádný projekt o tom, jak si představuje řídit Českou televizi. Přesto rada odvolala pana Chmelíčka na základě tvrzení, že on neplní svůj projekt, což je vážné. Ptám se tedy, jak mohla jmenovat generálním ředitelem někoho, kdo vůbec nepředložil žádný projekt. Rozhodla se na základě věty, kterou máte ve zprávě, o tom, že pan Hodač ví, co je veřejnoprávní vysílání. Panu premiérovi možná stačí, že někdo pracoval v BBC. Mně ne.
Poznámka třetí k Radě České televize. Včera jí byla položena otázka o tom, zda Česká televize ve svých zprávách zvaných lidově "bobovize" porušuje zákon o České televizi, resp. zda přináší či nepřináší vyvážené zpravodajství. Pan předseda Mareš na tuto otázku odpověděl tím, že nové vedení televize se snaží zákon o České televizi naplnit v kontextu možností. Na adresu těch, kteří zde tolik volají po tom, že zákon je zákon a platí za všech okolností, říkám ano, ale pro všechny i pro současné vedení televize. A to zákon neplní.
Poznámka třetí a poslední. Pan předseda poslaneckého klubu ODS Tlustý mě zde téměř označil za architekta této krize. Kdyby tomu tak bylo, myslím, že moje politické akcie by výrazně stouply. Není tomu tak. A myslím, že i všechna ostatní vystoupení, která z celého komplotu podezírají čtyřkoalici, jsou naprosto vadná.
Přátelé, stejně jako nebylo spiknutím shromáždění lidí na Staroměstském náměstí pořádané Lucií Bílou na podporu Václava Klause před volbami, stejně tak nepropadejte představě, že je spiknutím 100 tisíc lidí na Václavském náměstí. Ty lidi na Václavské náměstí nepřivedla ani jen otázka České televize. Na Václavské náměstí je přivedl pocit marnosti. Pocit toho, že v naší zemi nelze spoustu věcí prosadit, jak se zde s oblibou říká, standardními mechanismy. Ty lidi na Václavské náměstí přivedl pocit marnosti z nás ze všech. Ze čtyřkoalice, z ODS, ze sociální demokracie, za KSČM nechci mluvit. (Potlesk z levé strany.) Myslím, že až tato krize skončí, a já se shoduji s mnoha předřečníky, že cestou je odchod pana Hodače, nový zákon, nová rada, měli bychom přemýšlet o tom, co si o nás lidé myslí, protože podle mého soudu budeme-li postupovat tak jako dosud a ze zákonů, které si budeme přizpůsobovat podle své vlastní libovůle, a nikoliv podle zájmů lidí, kteří nás sem poslali, budeme brzy čelit plným náměstím kvůli jiným věcem, než je Česká televize. A já si to v žádném případě nepřeji. Děkuji vám. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji panu poslanci Mlynářovi, slovo má pan kolega Jiří Payne. Připraví se pan poslanec Jiří Vlach.
Poslanec Jiří Payne: Děkuji, pane místopředsedo. Sněmovna projednává zprávu rady o její činnosti. To je bezesporu správné, že se pokoušíme vrátit události do právního řečiště. Měli bychom se přitom držet toho, co nám náleží, a vyvarovat se překračování svých pravomocí. Nám náleží výhradně projednávat činnost a fungování Rady České televize. Nenáleží nám zasahovat do vnitropodnikového personálního sporu tím, že budeme kibicovat a soudit, kdo porušil zákon, ani tím, že bychom do televize docházeli. Opakuji - jediné, co nám náleží, je projednávat zprávu o činnosti rady. Momentálně projednáváme vlastně jenom jednu ze svých pravomocí, dokonce řekl bych pravomoc nejsilnější a hlavní, a je to pravomoc jmenovat a odvolávat generálního ředitele České televize podle § 8 odst. 1 písm. a).
***