(13.40 hodin)
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji pane poslanče. Hovořit bude pan poslanec Petr Matějů, připraví se paní poslankyně Vlasta Parkanová.
Poslanec Petr Matějů: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, milé kolegyně a kolegové, měl jsem původně v úmyslu jako člen stálé delegace Rady Evropy vás informovat pouze o tom, jak se může situace v České televizi jevit těm, kteří zasedají v tomto orgánu, z hlediska dokumentů, které byly v poslední době - pokud jde o mediální politiku - vydány a schváleny. Vystoupení předsedy Poslanecké sněmovny pana Václava Klause mě však bohužel vede k tomu, že i já bych se chtěl tímto problémem zabývat poněkud v širších souvislostech.
Když jsem poslouchal Václava Klause, měl jsem to, čemu se říká "deja vu". Ač jsem se tomu velmi bránil, jeho slova mi připomínala slova představitelů bývalého režimu, kteří v roce 1989 (potlesk) také snahu prosadit svobodu slova označovali za snahu destabilizovat společnost, k čemuž šikovně využívali známých osobností kultury, umělců, scenáristů a novinářů.
Teď bych se chtěl vrátit k tématu, které projednáváme, věcně. Na jaře zvolila tato Poslanecká sněmovna třetí Radu České televize jednoznačně podle politického klíče. Schéma 3, 4, 1, 1, jak je zde stále citováno, bylo bohužel přijato jako princip. V tomto smyslu Poslanecká sněmovna podle mého soudu nejednala v souladu s duchem, ale zřejmě ani v souladu s literou zákona o České televizi, který v § 4 odst. 1 říká, že členy rady volí a odvolává Česká národní rada, a to tak, aby v ní byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní proudy. V § 5 výslovně říká, že člen rady nesmí mít funkce v politických stranách nebo v politických hnutích a ani nesmí působit v jejich prospěch. Jaká je skutečnost? Bohužel taková, že v důsledku uplatnění tohoto principu 3, 4, 1, 1 v Radě České televize je několik členů politických stran či lidí, kteří zřetelně působí v jejich prospěch.
V této souvislosti si nyní dovolím připomenout závažný dokument Rady Evropy, který byl schválen 20. 12. m. r. pod číslem 2000/23 a který se symbolicky týká přímo nezávislosti a fungování regulačních autorit ve vysílacím sektoru. Nemám samozřejmě dost času, abych tady tento celý dokument citoval, udělám z něj krátký výtah.
Rada Evropy členským státům v tomto dokumentu doporučuje založit nezávislé orgány pro vysílací sektor, přičemž ve směrnicích týkajících se nezávislosti těchto regulačních orgánů Rada Evropy stanovuje, že pravidla určující složení těchto regulačních orgánů musí být definována tak, aby tyto orgány - teď cituji - "byly uchráněny proti jakémukoli ovlivňování zejména politickými silami a ekonomickými zájmy".
V odst. 2, který se týká jmenování, složení a fungování těchto regulačních orgánů, doslova stojí: "Pravidla určující regulační orgány vysílacího sektoru, zvláště pak jejich složení, jsou klíčovým prvkem jejich nezávislosti. Proto musí být tato pravidla definována tak, aby regulační orgány byly uchráněny proti jakémukoli ovlivňování zejména politickými silami a ekonomickými zájmy. Z tohoto důvodu musí být definována zvláštní pravidla bránící tomu, aby regulační orgány se dostaly pod vliv politické moci a aby jejich členové byli zájmově spojeni s firmami či organizacemi v mediálním sektoru."
Dámy a pánové, je známo, že situaci v České televizi sledují a komentují nevýznamnější světové agentury, jejichž tisk, vysílání či jiné mediální výstupy sledují nejen občané vyspělých zemí, ale jak už to bývá, i významní politici, z nichž pěkná řádka působí v orgánech politických či jiných, do kterých Česká republika buď usiluje vstoupit, nebo už v nich je. Jednou z těchto politických institucí je i Rada Evropy. Nepochybně kolegové z delegace v Radě Evropy mi připomenou, že je to instituce bezvýznamná. Přitom je to instituce, která se velmi tvrdě postavila proti tomu, co se dělo v Čečensku. Pravda, někdy je bezvýznamná, někdy si svůj význam získává.
V této souvislosti si dovoluji vyslovit obavu, že situace v České televizi a situace v této zemi, která okolo této krize vzniká, která je významnými agenturami interpretována jako ohrožení svobody slova, ať tady o tom říkáme, co chceme, že by mohla být důvodem k zařazení bodu Česká republika a Ohrožení svobody slova v České republice na příštím zasedání Rady Evropy, které začíná 22. ledna.
Horší variantou by bylo, kdyby v této souvislosti byl podán návrh na obnovení monitorování České republiky Radou Evropy. Jen říkám, že tuto variantu nelze vyloučit. Velmi bych si nepřál, aby se to stalo.
***