(Jednání pokračovalo ve 13.38 hodin.)
Místopředseda PSP František Brožík: Vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, polední přestávka uplynula. V současné době měla jednání řídit paní místopředsedkyně Petra Buzková, ale vznikly některé objektivní potíže, takže omluvte pozdní zahájení odpoledního jednání.
V současné době probíhá všeobecná rozprava. Věřím, že veškeré žádosti o přednostní vystoupení byly vyčerpány, a přistoupíme tedy k řádným přihláškám do obecné rozpravy.
Jako první by měl nyní vystoupit pan kolega Milan Zuna, připraví se pan kolega Petr Matějů a po něm Vlasta Parkanová.
Všechny přítomné v kuloárech, kteří mají zájem poslouchat všeobecnou rozpravu, zvu do jednacího sálu. V současné době je přihlášeno ještě 36 diskutujících, což, předpokládám, že je jednání do 24.00 hodin.
Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Milan Zuna: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové. Sleduji dění v České televizi a nevycházím z údivu, co všechno se může přihodit v naší křehké demokracii. Pokud se jedná o pana prezidenta, který uděluje milosti podvodníkům, zlodějům, vrahům a většinou kolem sebe šíří špatnou náladu, myslel jsem si, že mě už nemůže nic překvapit. Jeho vystoupení v kauze České televize, ve kterém jako hlava státu nepřímo podporuje nedodržování zákonů, však považuji za děsivé. Nezbývá mi nic jiného, než vyslovit to, co jsem si bál dlouho připustit: "Náš král je nahý."
Obzvláště mě zaujalo chování pana Rumla. Pan Ruml jako místopředseda Senátu a bývalý ministr vnitra se v kauze České televize vůbec nechová jako zákonodárce. Člověk, který má takovouto zjevnou neúctu k právu, by ho neměl snad vůbec ani studovat a zabírat na fakultě místo někomu jinému.
Upřímně se divím některým senátorům, poslankyním a poslancům, kteří vystupují proti zákonům a hrubým způsobem tak porušují svůj poslanecký slib. Připomínám jim, že mají zákonodárnou iniciativu, takže pokud se domnívají, že zákon je špatný, mají možnost navrhnout jeho změnu.
Pozastavuji se nad tím, jak skupina stávkujících v České televizi si osobuje právo prohlašovat, že jsou to právě oni, kteří jsou zárukou svobody, objektivity a vyváženosti televizního zpravodajství. Mám takový neblahý pocit, že se u některých z nich jedná hlavně o udržení svých lukrativních míst a u řady jejich sympatizantů že se jedná u udržení lukrativních kontraktů.
Nejvíce ze všeho mě děsí, jak je veřejně demonstrována nevymáhatelnost práva. Namísto toho, aby stát zasáhl všemi zákonnými prostředky v kauze České televize, je v totální nečinnosti a veškerá odpovědnost je přenášena na ředitele České televize, který je obviňován z toho, že si veřejnoprávní televize neplní řádným způsobem své poslání. Toto je do očí bijící zaměňování příčiny a následku.
Někteří z nás se chováme jako krvelačná smečka. Dohnali jsme pana Hodače téměř k smrti. A co provedl? Nechal se v demokratickém státě demokraticky zvolit a při prvních problémech neutekl. Kdo je na řadě další? Paní Bobošíková? A kdo dál?
Běda nám všem, pokud dopustíme, aby si někteří z nás zaměňovali demokracii za anarchii a stavěli se nad zákon.
Děkuji za pozornost.
***