(11.50 hodin)
(pokračuje Kasal)
Teď bych byl rád, kdybyste mi ještě umožnili vyslovit se k novele, kterou předkládá vláda. Jsem rád a oceňuji, že pan předseda Klaus vyhověl žádosti vlády o stanovení stavu legislativní nouze. Myslím si, že byť mohou být problémy s dikcí jednacího řádu v této věci, že je potřeba, aby tento zákon byl projednán co nejrychleji. Ale bylo by chybou, a těžkou chybou, kdybychom se veřejnost i my upírali k přijetí tohoto zákona jako k jedinému řešení. Řešení má jiné parametry. Zákon ano, ale v budoucnosti.
To, co potřebujeme nyní, je řekněme usnesení ve tvaru, který předložil pan předseda Škromach za klub ČSSD, a dovolím si ho za chvilku ještě doplnit.
V současné situaci v ČT upřímně se domnívám, že pan Hodač neměl přijmout, vůbec neměl kandidovat, a kandidoval-li, tak neměl přijmout tuto funkci, protože i jeho minulé působení ukázalo, že řekněme se mu obtížně řídí kolektiv, který je širší než 10 nebo 20 lidí. Ocitoval bych, a to v návaznosti na to, co tady odeznělo, zprávu z ČTK z 19. června 2000. Je to zpráva, kterou si můžete každý najít: "Hodač totiž přikázal Šámalovi, aby nechal v hlavní zpravodajské relaci odvysílat reakci České televize na článek v Mladé frontě Dnes. Podle článku se měl do práce televize telefonátem generálnímu řediteli ČT Dušanu Chmelíčkovi vměšovat šéf ODS Václav Klaus, jehož nátlak mohl přispět k odvolání moderátora pořadu V pravé poledne Romana Proroka. Reakce vedení ČT na článek byla podle Šámala dlouhá, nezpravodajsky zformovaná a hovořila o dalších stranách, aniž by jim byla dána možnost se vyjádřit."
Toto je věc, která utvrzuje všechny, kteří mě poslouchají, v tom, že pan Hodač nebyl nepopsaný list, že on měl možnost vyzkoušet si prostředí České televize a měl vyhodnotit situaci tak, aby se nevracel zpět.
To, že se vrátil, bylo na základě rozhodnutí rady dle mého soudu legitimní, volba proběhla v mezích zákona, ale v současné situaci tato věc je velmi neudržitelná, a nejen v současné situaci, já už jsem 25. nebo 26. prosince vyzval pana Hodače k tomu, aby, zdali má rád ČT, bez rozpaků odstoupil. A tvrdím to dosud.
Paní a pánové, k zákonu určitě budeme diskutovat za týden, takže určitě budu mít i já prostor a nechci napínat, jak už jsem říkal, vaši pozornost, takže skončím tím, že doplním návrh na usnesení, který přednesl pan poslanec Škromach, návrhem, který stanovila oponentní zpráva výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.
Takže, pane zpravodaji…
Místopředseda PSP František Brožík: Pane předsedo, chtěl bych vás upozornit, že budete muset tento návrh znovu přednést i v podrobné rozpravě, takže možná nyní jenom jeho odůvodnění.
Poslanec Jan Kasal: V rozpravě nevystoupil pan zpravodaj a pan předseda Filip podle mého soudu neřekl, že je to návrh na usnesení, poslouchal-li jsem správně. A myslím, že jsem poslouchal pozorně. Ale lépe dvakrát než vůbec: Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR konstatuje, že Česká televize neplní své poslání, které je jí dáno § 2 zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi.
Tím, dámy a pánové, končím své vystoupení a přeji, aby tato sněmovna přijala nějaké usnesení. Veřejnost to od nás právem očekává. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane předsedo. Chtěl bych všechny přítomné přihlášené kolegy upozornit, kterých vás je zhruba v této době ještě 35, že při projednávání tohoto bodu vedeme nyní obecnou rozpravu a poté bude podrobná rozprava, kde mohou zaznít návrhy, pozměňovací návrhy, návrhy na usnesení. Pokud jste přihlášeni do obecné rozpravy, přihlašte se i do rozpravy podrobné.
Nyní bude hovořit pan kolega Karel Kühnl, předseda klubu Unie svobody, po něm vystoupí místopředseda vlády Vladimír Špidla a po něm předseda klubu ODS Vlastimil Tlustý.
Poslanec Karel Kühnl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Sešli jsme se dnes na této mimořádné schůzi proto, abychom diskutovali akutní krizi vzniklou ve veřejnoprávní České televizi. A my máme dvě možnosti. My dnes buď něco skutečně uděláme, anebo neuděláme nic. Ale ať už bude výsledek našeho konání jakýkoliv, o tom, zda bude vnímám tento výsledek jako skutečná akce, jako že jsme něco skutečně udělali, nerozhodne to, co si o tom myslíme my. O tom budou rozhodovat jiní; část z nich sedí tady na galerii hostů, 130 tisíc jich přišlo na Václavské náměstí (potlesk), podle všech průzkumů přinejmenším 80 % obyvatel České republiky je krajně nespokojeno se současnou situací v ČT.
Než přistoupím k tomu, co jsem měl a mám stále ještě připraveno, chtěl bych říci pár slov k argumentaci, která tady zazněla především nebo dosud pouze od kolegů z ODS, kteří popisují situaci, zjednodušeně řečeno, argumentací: ředitel je ředitel je ředitel… Tato tautologická argumentace je argumentace, která se možná hodí pro kaprála ve vojenské jednotce; nevím, jestli se hodí pro generálního ředitele ČT. Česká televize je velice složitý, citlivý mechanismus, jehož generální ředitel musí vyvážit a sladit práci celé řady velice různorodých týmů, musí harmonizovat tuto činnost se svou vlastní činností. A to se generálnímu řediteli zcela zjevně od prvního okamžiku nepovedlo. Netvrdím, že je to jenom jeho vlastní vina. On se dostal opravdu do neřešitelné situace, a to především rozhodnutím Rady ČT. Rada ČT jmenuje, jmenovala generálního ředitele. Ale myslím si, že třeba každý akcionář, který by na valné hromadě rozhodl o jmenování nějakého ředitele, vedení akciové společnosti a byl by okamžitě konfrontován s tím, že tento nový ředitel prostě není s to držet v ruce otěže té společnosti, by okamžitě své rozhodnutí změnil. Rada ČT bohužel toto své rozhodnutí nezměnila.
Dostali jsme k tomuto jednání do ruky zprávu, zprávu, ve které se nám Rada ČT snaží vysvětlit krizovou situaci, která v České televizi vznikla. A protože jsme v obecné rozpravě, nebudu tuto zprávu rozebírat, ale přesto alespoň ilustrativně použiji několik jejích částí.
Konstatuji, že zpráva nám sděluje, co rada vyčítala předchozímu řediteli. V pořádku, to je sdělení rady. Rada nás ale - a to je velmi důležité - informuje o tom, podle jakých kritérií se rozhodovala při tom rychlém, skoro bych řekl přepadovém výběru nového ředitele. Dočítáme se, že rada se rozhodovala podle všeobecné obeznámenosti s mediálním prostředím, podle manažerských dovedností odpovídajících řízení velké instituce, podle smyslu pro kulturní hodnoty, atd.
Důležitý pro mě je výsledek činnosti rady, výsledek jejího rozhodování. Vybrala člověka, který je zcela jistě obeznámen na té nejnižší řídicí úrovni s mediálním prostředím v BBC, z České televize je obeznámen s mediálním řízením na mnohem vyšší úrovni - obeznámen s výsledkem všeobecně známým, totiž katastrofálním.
Své manažerské dovednosti, když přistoupíme k tomu druhému bodu, také "prokázal" nebo "osvědčil" při řízení velké instituce, rozumí se osvědčil tím, že bezprostředně po jeho nástupu se Česká televize dostala do stavu blízkému kolapsu. A zdůrazňuji, netvrdím, že to je jenom jeho vina, je to prostě konstatování faktu.
***