(11.40 hodin)
(pokračuje Dostál)
Držitele licence na celoplošné vysílání televize Nova. Představitelem této společnosti je Jiří Šmejc. Tato společnost rovněž ovládá společnost Česká produkční 2000, akciová společnost, která je servisní, tedy hlavní servisní organizací televize Nova. Její fungování a tím zapojení do TV Nova umožnila IPB úvěrem ve výši cca jedné miliardy, který byl poskytnut v červnu 1999. Za tento úvěr ručí svým prohlášením i CET 21. Poslední společnost, kterou bych v této souvislosti jmenoval, je společnost Bankovní holding. Jedná se opět o společnost založenou IPB, resp. jejími akcionáři, do které měla být v budoucnosti převedena aktiva IPB včetně společnosti Domeana, tedy včetně společnosti, která provozuje Televizi Prima.
Myslím si, domnívám se, že z uvedeného vyplývá, že skupina osob ovládajících společnosti vlastnící licence na soukromé celoplošné televizní vysílání v České republice má ne náhodou přímé kontakty na nově jmenovaného finančního ředitele pana doktora Beznosku, který byl jejich spolupracovníkem a je veden v jejich společnostech jako statutární orgán. Domnívám se, že je to velice alarmující. Domnívám se, že je to velice společensky nebezpečné, ale naštěstí je v našich rukou tomuto plánu zabránit např. tím, že bude přijat nový zákon o České televizi, který jasně stanovuje, že Česká televize má přidělené dva kanály, a tedy příslušné kmitočty.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane ministře. S faktickou poznámkou jako první místopředseda Ivan Langer, po něm předseda Vojtěch Filip.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážený pane předsedající, dovolte mi faktickou poznámku k vystoupení pana ministra kultury Dostála. Nebudu se věnovat jeho kádrování a přehledu jeho informací, které nám zde přednesl. Mne spíše zarazilo to, když pan ministr zde s jistým despektem se vyjádřil k tomu, že slyšel ode mne to, co už ode mne jednou slyšel. Slyšel to, co už jsem jednou říkal.
Ano, pane ministře, slyšel jste to. Je to možná právě proto, že na rozdíl od jiných členů v této Poslanecké sněmovně já za svým slovem si vždycky stojím. (Smích.)
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane místopředsedo. Předseda poslaneckého klubu také s faktickou poznámkou.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající. Vaším prostřednictvím bych chtěl sdělit panu ministru Dostálovi, že se mu klidně omluvím, jestli jsem špatně interpretoval jeho slova. Samozřejmě si všechna jeho vystoupení prověřím a budu citovat to, co řekl nebo natočil do různých pořadů rozhlasu a televize, či to řekl pro některé deníky. Pokud jsem se mýlil v tom, jak on interpretoval své přání, aby pan Hodač odstoupil, tak se mu rád omluvím.
Nemohu se mu omluvit za nic do roku 1989, neznal jsem ho, nevládal jsem, byl jsem normálním člověkem v pracovním poměru.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji. Nyní bude hovořit předseda klubu KDU-ČSL pan Jan Kasal. Připraví se předseda klubu Unie svobody pan Karel Kühnl.
Prosím, pane předsedo.
Poslanec Jan Kasal: Pane místopředsedo, vážená vládo, dámy a pánové, o této problematice se zcela samozřejmě vzhledem k její důležitosti povede velmi dlouhá debata a já bych velmi nerad zneužil svého práva přednosti vystoupit v rozpravě. Takže neřeknu všechno to, co bych chtěl říci, protože by to trvalo hodinu nebo dvě hodiny a nechci vaši trpělivost zneužívat. To, co chci říct, se možná vejde do tří, pěti minut.
Situace, kterou v této době zažíváme, nevznikla sama sebou. Jsem o tom hluboce přesvědčen. A je možná chybou nás všech, že jsme dopustili, aby na základě zákona, který řekněme není zcela dokonalý, ale který umožnil, aby dlouhá léta byl respektován společností, aby na základě tohoto zákona byla zvolena jedna, druhá, třetí rada podle politického klíče. Pokud mi nechcete věřit, odvolám se i na slova pana předsedy Filipa, který právě před chviličkou říkal, že nebylo dodrženo poměrné zastoupení. To je něco, co u mediálních rad bych já osobně velmi nerad prolongoval do budoucnosti. Ten zákon pochopitelně má celou řadu vad a budu rád, když příští týden ve výborech a na klubech budeme projednávat zákon nový, ale rozhodně nás nikdy nenutil k tomu, abychom podle nějakého poměrného klíče čtyři tři jedna jedna volili zástupce rady. A že mám pravdu, o tom se přesvědčíte, kdykoliv otevřete noviny nebo pustíte si rozhlas či televizi, a dočtete se, že ten a ten je zástupce za ODS, ČSSD, KDU-ČSL či další strany. To je hrozná škoda, hrozná chyba. Jen připomenu, že ta situace nevznikla odedávna, že po účinnosti původního zákona byla situace propastně jiná. A to taková, že se do rad dostávali lidé, kteří obstáli před výborem či před mediální komisí a poté byli sněmovnou do té rady delegováni či zvoleni.
Proč o tom hovořím takto zeširoka? Z prostého důvodu. Byl bych rád, kdybychom si uvědomili, že situace, kterou dnes zažíváme, je důsledkem právě naší minulé volby této rady. Jsem o tom hluboce přesvědčen. Dámy a pánové, umí si někdo z vás představit, že by ke stejnému konfliktu, ke stejné krizi dospěla Česká televize za situace, kdy v čele rady stál pan doktor Jiří Grygar? Já v žádném případě si to představit neumím. A rád bych znal někoho z vás, kdo si to představit umí. A ta doba nebyla o nic jednodušší, než je ta současná. Tvořil se duální systém, byly tady spory mezi veřejnoprávní a soukromými televizemi. Připomínám neustálé diskuse na téma koncesionářské poplatky. Čili tuto věc bych byl rád, kdybychom si jako výsledek této stávající situace odnesli do těch příštích dnů a týdnů.
Dále bych byl rád, kdybychom se shodli na tom, že třískat politický kapitál z této stávající kauzy je nemravné. A já zodpovědně říkám, že tak nečiním já a nečiní tak kolegové z KDU-ČSL a činit tak nebudeme. (Potlesk.) Jsou věci, které se mohou činit, a jsou věci, které se nemají. A toto platí do té druhé kategorie.
Několik slov k poslání veřejnoprávní televize. Ta diskuse by si podle mého soudu vyžádala mnoho seminářů, které by zcela nepochybně zaplnily sněmovnu možná tak, jak je zaplněna dnes, ale rozhodně si troufnu tvrdit, že zpochybňovat duální systém buď zestátněním České televize, nebo privatizací jednoho nebo dvou kanálů by byla hrubá chyba. Jsem rád, že Federální shromáždění na začátku 90. let umělo přijmout a rozhodlo o tom, že systém bude v České republice duální. A není chybou tohoto rozhodnutí, že je obtížně naplňujeme. Naší povinností je tento systém do praxe uvádět tak, aby byl akceptovatelný pro všechny.
Privatizace obou kanálů České televize by znamenala - a každý odborník by vám to rád potvrdil - velké problémy i pro současné privátní televize. Velmi těžké problémy, protože trh s reklamou je svým způsobem omezen a zcela nepochybně by se to dotklo kvality vysílání.
***