(10.40 hodin)
(pokračuje Rückl)
Nové daňové závazky dlužníků a přednostní právo státu při vyrovnání paradoxně zhorší postavení věřitelů, nesejde se tedy s kýženým a zamýšleným zámyslem. Je realizováno také dvojí zdanění, a to dokonce se zpětnou účinností. K této věci bylo vypracováno a Senátu předloženo několik studií, analytických prací a názorů organizací zabývajících se daňovou problematikou, jako je např. Komora daňových poradců, ale také Hospodářská komora České republiky, Svaz průmyslu a dopravy České republiky, Svaz podnikatelů ve stavebnictví, Svaz českých knihkupců a nakladatelů, Americká obchodní komora a další. Jejich závěry jsou totožné. Rozvedené do detailů a podrobností podporují návrh Senátu.
Pokud se jedná o vypuštění části deváté - přechodné ustanovení. Návrh Senátu směřuje k zachování přechodných ustanovení zákona č. 210/1997 Sb. a je proti změně zdaňování dluhopisů vydaných před 31. prosincem 1997. Senát je toho názoru, že změna podmínek zdanění již vydaných dluhopisů by neodůvodněně postihla subjekty obchodující s těmito typy cenných papírů a způsobila by tak také výrazný pokles jejich ceny.
A pokud jde o ten druhý okruh pozměňovacích návrhů, který už jsem avizoval, jedná se např. o doplněné definice, jako je mezitímní závěrka do zákona o účetnictví tak, aby mohla být naplněna ustanovení novely obchodního zákoníku. Ostatní změny pak spočívají v promítnutí, resp. v legislativně technickém doladění či zpřesnění dosud přijatých změn do ostatních ustanovení zákona o daních z příjmů.
Většina těchto návrhů byla přijata na základě iniciativy předkladatele, který s nimi při projednávání také vyslovil souhlas.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych vás při této příležitosti požádal o podporu těchto pozměňovacích návrhů přijatých Senátem. Věřte, že byly přijaty v dobré víře. Děkuji vám.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane senátore. Hovořit bude pan poslanec Pilip, připraví se pan poslanec Tlustý.
Poslanec Ivan Pilip: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, dovolte, abych krátce vystoupil k projednávanému zákonu a zejména se vyslovil ke zde již zmíněnému § 34 návrhu zákona, který byl schválen.
Chtěl bych připomenout, že při hlasování, které tady proběhlo, se již po projití tohoto dlouho diskutovaného návrhu rozvinula diskuse o tom, zda návrh v konečné podobě schválit či nikoliv. Myslím v konečné podobě, se zahrnutím tohoto § 34. My jsme - přestože jsme měli další dílčí výhrady ke konečné verzi zákona - pro ten jeho konečný výsledek, vzhledem k dlouhým jednáním, která se tady vedla, vzhledem k tomu, že alespoň částečně vylepšuje naši daňovou soustavu, hlasovali pro, ale hlasovali jsme pro zákon také proto, že zde padala jakási širší dohoda o tom, že dojde ke změně tohoto ustanovení prostřednictvím Senátu.
A ten návrh se zde také stal. A já bych chtěl velmi apelovat na sněmovnu, aby podpořila senátní verzi, protože se domnívám, že přes možná dobře míněnou snahu pana poslance Tlustého, navrhovatele, by vstup takto pojatého ustanovení zákona v platnost měl velmi negativní dopad na ekonomické subjekty. Obávám se, že by nevedl k tomu, k čemu byl míněn, tzn. k zlepšení platební morálky, ke snížení zadlužení české ekonomiky, nýbrž že by otevíral dveře k dalším nekorektním jednáním v ekonomice, k vytváření paralelních fakturačních operací a dalších záležitostí, k velmi problematickým postupům toho, jak by někdo mohl oznamovat neplatiče či naopak, jak by se vykonávalo to, že by se neuvádělo neplacení z důvodu širokých dopadů pro toho, kdo je třeba jen v mírném posunu se splatností.
A pokud by ten paragraf byl aplikován v plné šíři, což na druhou stranu je k jeho ne úplně jasné definici nebo formulaci možné, mělo by to zřejmě fatální dopad na velkou část ekonomických subjektů v České republice, a to ne zdaleka jen těch, kteří jsou notorickými neplatiči a měli by být vyřazeni ze hry.
Z tohoto důvodu bych tedy rád apeloval na to, aby sněmovna schválila zákon navržený Senátem, aby dál hledala řešení problému neplatičů, ale hledala ho jinými právními nástroji než tím, který tady byl zvolen. Zároveň bych chtěl i jménem svých kolegů říci, že pokud by neprošla senátní verze tohoto zákona, tak přes veškerou práci, která byla zákonu věnována, a přestože jsou v něm i pozitivní kroky, bychom jako klub Unie svobody museli hlasovat proti celému zákonu a snažit se o to, aby nevstoupil pokud možno jako celek v platnost.
Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Hovořit bude pan poslanec Vlastimil Tlustý a připraví se pan poslanec Výborný.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, dámy a pánové, především děkuji všem, kteří se po přijetí § 34a, paragrafu navrhujícího zdanit závazky po lhůtě splatnosti, a to k jedinému dni v roce, k 31. 12. každého roku, k tomu vyjádřili. Diskuse to byla dramatická.
V každém případě potvrzovala, že neplacení závazků v České republice je problém nadstandardní, nenormální, česká ekonomika je tímto jevem zatížena více než kterákoli jiná, a proto - a v tom už se úvahy liší - dle mého názoru je nezbytné uvažovat rovněž o nadstandardních opatřeních, což někteří kolegové a Senát zvláště odmítají. Odmítají to s odvoláním na to, že je třeba čekat na účinnost standardních nástrojů. Na účinnost těchto standardních nástrojů v tuto chvíli čekáme deset let a musíme bohužel konstatovat, že nejstandardnější ze všech nástrojů uplatňujících se v celém světě proti dlužníkům - konkurs - nefunguje jako mechanismus, který by rychle a efektivně odstraňoval z ekonomiky neúspěšné podnikatelské subjekty, a právě jejich rychlým konkursem neumožňuje vytvoření podmínky pro nástup nových subjektů, které by převzaly majetek těch předlužených, převzaly jejich zaměstnance atd.
Konkurs je v podmínkách České republiky bohužel vnímán nikoli jako zárodek, konkurs je stále vnímán, ale zákonem i tak upraven, jako spíše likvidace a zánik.
Umím si představit, že někteří z mých kolegů stále doufají, že tento bludný kruh dlouhého, pomalého a nevýnosného konkursu se podaří protrhnout, a proto nechtějí uvažovat o návrzích toho typu, který jsem tu předložil. Můj návrh byl kritizován z mnoha pohledů. Pokusím se dotknout některých z nich. Přitom je mi jasné, že není možné v tomto vystoupení vyčerpat všechny námitky, které byly uváděny.
Za prvé, každá normální společnost se snaží odhalit neřád, který ji sužuje, a snaží se ho nějakým způsobem eliminovat, postihovat. A nejklasičtějším nástrojem postihování jakéhokoli neřádu je jeho umělé zdražení, jeho znevýhodnění, a to byl princip mého návrhu.
***