(14.50 hodin)
(pokračuje Kupčová)
"Poslanecká sněmovna doporučuje vládě, aby při dalším legislativním řešení organizační struktury a působnosti správního soudnictví vycházela z varianty II. uvedené v části D materiálu Výchozí teze pro přípravu koncepce správního soudnictví a možné varianty jeho organizační struktury, tisk 669, tedy z varianty, kdy správní soudnictví by bylo vykonáváno v působnosti obecního soudu a Nejvyššího správního soudu, který by tvořil vrchol soudní soustavy pro správní soudnictví."
Dovolte mi, abych ve své zpravodajské zprávě popsala průběh projednávání tohoto materiálu v ústavně právním výboru.
Ústavně právní výbor se předmětným materiálem zabýval na svých třech schůzích a podle mého názoru velmi zodpovědně a seriózně, a to přesto, že při konečném hlasování bylo přítomno pouze devět členů výboru. Jedno zasedání ústavně právního výboru bylo věnováno aktivní účasti na semináři, který k problematice správního soudnictví zorganizoval Nejvyšší soud ČR, a to za účasti představitelů vrcholových institucí správního soudnictví v Rakousku, Německu a Španělsku. Tito představitelé se zúčastnili i jednání ústavně právního výboru. Jednání výboru se samozřejmě zúčastnili i naši odborníci v oboru správního práva, a to jak představitelé správní praxe, tak i představitelé obce teoretické.
Mohu konstatovat, že bez výjimky došlo ke shodě v hodnocení současného stavu správního soudnictví s tím, že současná podoba správního soudnictví, tak jak je realizována podle úpravy obsažené v občanském soudním řádu, je nedostatečná, nedostatečná nejen z hlediska závazků vyplývajících pro nás z článku 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, ale především proto, že neposkytuje našim občanům dostatečnou soudní ochranu před nezákonnými zásahy veřejné správy.
O závažnosti tématu svědčí i dlouholetá diskuse o budoucí podobě správního soudnictví, postupně v době více či méně akcentovaná. Vláda předložila Poslanecké sněmovně i Senátu projednávaný materiál po jednání v Legislativní radě vlády, které se konalo již v květnu tohoto roku a ke kterému byli přizváni zástupci všech politických stran zastoupených v Parlamentu. V tomto materiálu jsou navrhovány tři varianty organizační struktury správního soudnictví, které ve svém úvodním slově popsal pan ministr. Materiál obsahuje všechny důležité okolnosti, které je nutné brát v úvahu a posuzovat ve vzájemných souvislostech. Obsahuje tak analýzu stávající právní úpravy správního soudnictví, základní okruhy problémů, které je potřeba zvažovat při výběru organizační struktury správního soudnictví, část týkající se nezávislých správních tribunálů a doplňující statistické údaje o správním soudnictví v letech 1992 až 1999.
Vláda požádala obě komory Parlamentu, aby se vyjádřily k zamýšleným legislativním úpravám. Jednání ústavně právního výboru tedy od samého začátku směřovalo k tomu, aby z jednání vzešlo doporučení jedné ze tří navrhovaných organizačních variant organizační struktury, ačkoliv byla problematika správního soudnictví projednávána v širších souvislostech.
Ústavně právní výbor doporučuje Poslanecké sněmovně k doporučení vládě variantu druhou, ačkoliv i varianta první a třetí měly své příznivce. O jednotlivých variantách se ve výboru dokonce hlasovalo orientačně. Varianta druhá byla přijata poměrem hlasů osm pro, jeden se zdržel, nikdo nebyl proti. Myslím, že mohu konstatovat, že varianta druhá byla přijata jako kompromisní, přijatelná i pro ty členy výboru, kteří byť v menšině preferovali variantu první nebo třetí s tím, že většina členů ústavně právního výboru považuje za jakýsi cílový stav variantu třetí. Doporučená varianta druhá se zdá být dostatečně vyvážená, lze počítat jak s výhodami kontinuity, tak i s výhodami speciálního a specializovaného správního soudnictví. Je to varianta otevřená, která neuzavírá případnou možnost vytvoření oddělené soustavy správních soudů. Při rozhodování ústavně právního výboru byla velmi zdůrazněna ústavní souvislost, tedy vůle naplnit článek 91 ústavy a zřídit Nejvyšší správní soud.
Nakonec považuji za důležité sdělit, že z jednání ústavně právního výboru vyplynulo, že přijetí kterékoliv z navrhovaných variant neznamená úplné přijetí všech jejích podrobností tak, jak jsou v tisku uvedeny.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, paní předsedkyně. (Hlásí se poslanec Tlustý.) Před otevřením rozpravy? Ještě jsme nic neotevřeli.
Hlásí se předseda Poslaneckého klubu ODS pan Vlastimil Tlustý.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolte mi požádat o 15minutovou přestávku na poradu klubu ODS. Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Slyšeli jste požadavek klubu ODS. Vyhlašuji 15minutovou přestávku do 15.10 hodin.
Chtěl bych ještě pro zbývající část poslanců připomenout, že po projednání tohoto bodu budeme pokračovat bodem číslo 60, což je třetí čtení zkráceně zákona o státní památkové péči, a poté budeme projednávat schválené body programu tak, jak jdou za sebou: bod 67, 69, 70, 71 až do jejich vyčerpání do 17.00 hodin, protože interpelace dnes od 17.00 hodin jsou pouze na ministry vlády, nejsou na předsedu vlády Miloše Zemana.
(Jednání přerušeno ve 14.55 hodin.)
***