(11.50 hodin)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Teď pan ministr Schling. Pan kolega Martínek bude muset počkat, neboť po panu ministrovi bude pan předseda poslaneckého klubu Škromach. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr dopravy a spojů ČR Jaromír Schling: Vážený pane předsedající, dámy a pánové. V resortu dopravy tato nová právní úprava jistě některé problémy vyvolává tak, jako každá rozsáhlá změna nějaké právní úpravy vyvolá problémy, se kterými se musí všichni ti, kterých se nová právní úprava dotýká, nějak vyrovnat. Zaměstnavatelé si musí zvyknout na některé nové věci, zaměstnanci si musí zvyknout na některé nové věci - to jsou ty problémy.
Konkrétně v dopravě se musí zaměstnanci i zaměstnavatelé naučit, co to je dohoda AETR, která upravuje podmínky v dopravě při řízení vozidel a která musí být respektována naším právním řádem, a pokud říká něco jiného než zákoník práce, tak má tato mezinárodní dohoda přednost, atd. Ale přes všechny tyto problémy, které velmi konstruktivním jednáním se zaměstnavateli i se zaměstnanci, respektive jich zástupci řešíme, tak si troufám tvrdit, jestli v lednu na Žďársku nějaké autobusy nepojedou, tak to nebude kvůli zákoníku práce, ale bude to kvůli - možná - sněhu nebo něčemu podobnému, tedy kvůli počasí, ale rozhodně nepřestanou létat letadla, nepřestanou jezdit vlaky. Vše bude fungovat normálně a očekávám od paní kolegyně Němcové, že za ty své katastrofické vize se tady na nejbližší schůzi sněmovny na začátku příštího roku vládě omluví.
Děkuji za pozornost. (Potlesk v části sálu).
Místopředseda PSP Ivan Langer: Takže pan kolega Škromach, poté pan poslanec Martínek, Zuna, Beneš.
Poslanec Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, já bych vás chtěl požádat, abyste řídil tuto rozpravu tak, jak ukládá jednací řád, to je, aby vystoupení diskutujících bylo k tématu - k interpelaci paní poslankyně Páralové, která se zabývá určitou záležitostí. Určitě tam nebyla otázka řešení situace zdravotně postižených, zaměstnaných apod.
A pouze taková drobná poznámka k panu poslanci Benešovi. Zaměstnanci pracovali, když měli osmihodinovou pracovní dobu, tak pracovali sedm a půl hodiny a půl hodiny měli přestávku. Nyní budou opět pracovat osm hodin, ale ta přestávka se nezapočítává do pracovní doby, čili zaměstnavatelé, kteří toto budou poskytovat podle zákoníku práce, nepřijdou o práci svých zaměstnanců. Práce bude vykonávána ve stejném rozsahu, a proto také by bylo logické a je normální, aby za tuto práci zaměstnanci dostali ve svém denním, týdenním či měsíčním platu stejnou odměnu nebo mzdu, kterou dostávali předtím. Čili je to jednoznačná záležitost.
Myslím si, že pokud jde o zdravotnická zařízení, pak samozřejmě chápu manažery, kteří mají snahu si mnohdy věci zlehčovat, že hledají nejjednodušší způsoby, aby věci nemuseli řešit, což se samozřejmě mnohdy projevovalo i v minulosti. Možná, že mnozí s tím mají dobré zkušenosti, spíš hledat věci a způsoby, jak věci nejdou. Já myslím, že manažeři jsou placeni za to, aby věci řešili a aby je dělali tak, aby šly. A jestliže páni ředitelé prokáží, že to nejde, pak je otázkou, jestli jsou to ty správné osoby na svých místech.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Pane kolego Škromachu, já vás důrazně žádám, abyste mě přestal opakovaně poučovat, co mám jako řídící schůze dělat, či nedělat. A nenuťte mě, abych se já zamýšlel nad vaší způsobilostí vystupovat od tohoto řečnického pultu. Prosím, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Škromach: Pane předsedající. Chcete-li ke mně hovořit, a prosil bych prostřednictvím předsedajícího, abyste panu předsedajícímu sdělil, že chce-li se mnou hovořit, pak by měl předat řízení této schůze někomu jinému, měl by jít k tomuto řečništi a oslovit mě prostřednictvím řídícího.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Pane kolego, další - řekl bych - málo promyšlená reakce z vaší strany, a to používám velmi, velmi diplomatický slovník, protože vy jste mě oslovil jako předsedajícího této schůze a jako předsedající této schůze vám také odpovídám. Slovo má pan kolega Martínek.
Poslanec Radko Martínek: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové. Český národ je znám tím, jak je velmi konzervativní a jak velmi těžko snáší jakékoliv změny, byť jsou k lepšímu. Myslím, že každá změna a tak velká změna, jako je nový zákoník práce, samozřejmě s sebou přináší těžkosti. Pokud bychom se ovšem nechali unést tím konzervativismem a neměnili věci, které byly špatné, za lepší, tak potom nevím, kde bychom skončili.
Já bych rád také reagoval na to, jak vystupují někteří moji kolegové z řad ODS. Mně se poslední dobou zdá, že ODS se stává takovou zvláštní stranou strašičů, protože cokoliv se tady děje, tak je vždy komentováno, jsou vyzýváni lidé, jak to bude hrozné, jaké hrůzy se stanou, ale ono se nic nestane. Já jsem se ptal konkrétně, když už jsme u těch nemocnic - u nás nemocnice je - jestli to způsobí nějaký kolaps. Řekl mi člověk, který to má na starosti, že v žádném případě ne, že má připravená řešení. A to je o další typické vlastnosti, kterou v sobě máme.
My jsme sice odstranili minulý režim, ale mnohé jeho prvky jsme si v sobě zachovali - a kupodivu všichni, nejen ti, kteří jsou takzvaně nalevo, tak i ti, kteří jsou tzv. napravo - a máme pořád představu, že všechno se musí vytvořit nějakou direktivou. Já jsem přesvědčen o tom, že zákon má vytvořit rámec, a v tomto smyslu se domnívám, že současný nebo ten nový zákoník práce je rozumným kompromisem, protože to samozřejmě kompromis je, a ti, kteří jsou za to zodpovědni, v rámci toho rámce mají pracovat.
Pan kolega Beneš, který obzvlášť je znám svou skvělou slovní ekvilibristikou, tady připomněl nejrůznější protesty, resp. upozorňování odborových svazů. Ale já bych si dovolil upozornit, že stejný názor na celou záležitost měly i zaměstnanecké svazy - pardon - svazy zaměstnavatelů.
Já bych si dovolil, vážené kolegyně a kolegové, vás upozornit, že při přijímání zákoníku práce došlo k velmi zvláštní situaci, kterou jsem tehdy velmi přivítal. Protože zaměstnavatelské svazy ve spolupráci s odbory vytvořily pracovní skupiny, a pokud vím, tak aspoň v našem kraji, ale pokud vím, tak to bylo všude, vyvolaly jednání s poslanci a dalšími zainteresovanými. Já jsem na takovémto jednání byl. Byla tam i řada mých kolegů vážených z ODS. Kupodivu na tomto jednání nikdo z mých kolegů nevznesl připomínky, o kterých se tady hovoří teď, a naopak, moji kolegové vyjadřovali velkou spokojenost, že došlo k vzácné shodě a doporučení obou stran. Takže z tohoto pohledu je mi záhadno, proč na místě, kde to bylo nanejvýš patřičné a kde se s těmi postiženými nebo s těmi, kteří se podíleli na připravování toho zákona, se tyto věci neprojednaly.
A nyní, vážený pane předsedající, vaším prostřednictvím bych se chtěl obrátit na svého váženého kolegu, na kolegu Ouzkého. Pan kolega Ouzký tady podle mne - řeknu to velmi decentně - nešťastně napadl pana místopředsedu vlády Špidlu. Je to skutečně člověk, který je velmi pracovitý, a myslím si, že pan kolega Ouzký by si měl uvědomit, že pan místopředseda vlády a ministr opravdu má o zábavu postaráno a nemá čas lenošit, protože bohužel musí nahrazovat a řešit celou řadu problémů, které mu předaly vlády, ve kterých seděli právě představitelé ODS.
Děkuji za pozornost. (Ojedinělý potlesk.)
***