(14.50 hodin)
(pokračuje Langer)
Tento návrh totiž opravňuje policii snímat daktyloskopické otisky, zjišťovat tělesné znaky, provádět měření těla, pořizovat obrazové, zvukové a obdobné záznamy, nebo odebírat dokonce biologické vzorky umožňující získání informací o genetickém vybavení. To by samo o sobě nebylo nic špatného, ale oproti stávajícímu stavu, resp. oproti vládní verzi by toto všechno policie mohla konat nikoli vůči osobám obviněným, tzn. vůči osobám, kterým bylo sděleno obvinění ze spáchání trestného činu, ale vůči osobám, které jsou pouze důvodně podezřelé ze spáchání trestného činu. Dovedeno velmi extenzivním výkladem ad absurdum - de facto tedy vůči každému občanu, vůči každému z nás by něco takového mělo být možné.
Myslím si, že pozměňovací návrh, který tam je uveden, je problematický i z jiného důvodu. Paradoxně totiž tak, jak je formulován, by umožnil takovéto úkony policie vůči osobám důvodně podezřelým ze spáchání trestného činu, ale paradoxně u osob obviněných, tedy u osob, vůči kterým již byly konány některé zásadní procesní úkoly v rámci trestního řízení, by toto možné nebylo. To je jeden důvod.
Druhý důvod, a ten je pro mne nejpodstatnější, je ten, že podle mého názoru se takovéto oprávnění policie bytostně dotýká soukromí každého z nás a těch nejzákladnějších osobnostních práv, která máme. Podle mého názoru jde o zcela zásadní a nepříliš přijatelný zásah do práv a svobod každého občana. Já rozumím tomu, že policie by měla mít maximum možností, maximum efektivních nástrojů, jak bojovat proti zločinu, jak potírat trestnou činnost v této zemi, nicméně prioritní pro nás by mělo být vždycky to, aby takovými pravomocemi nebyly ty nejzákladnější práva a svobody, které máme, jakýmkoliv způsobem dotčeny.
Především tedy podávám návrh abychom o bodu A5 hlasovali odděleně, a kromě toho vás velmi prosím, abyste zvážili podporu nebo nepodporu tohoto návrhu.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu místopředsedovi Langerovi a ptám se, jestli se někdo další hlásí do rozpravy ve třetím čtení. Není tomu tak, proto rozpravu končím.
Ptám se pana navrhovatele, zda si přeje přednést závěrečné slovo. (Ministr Gross: Ano.) Slovo tedy má pan ministr vnitra Stanislav Gross.
Ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, vyjádřil bych se jak k podaným pozměňovacím návrhům, tak bych využil i možnosti, že mohu hovořit po právě skončeném vystoupení pana místopředsedy Langera.
Za prvé bych řekl, že v původním vládním návrhu skutečně možnosti, o kterých pan místopředseda hovořil, byly směrovány pouze vůči osobám obviněným. Nebyl ale ten důvod ve vládním návrhu formulován z toho důvodu, že bychom nechtěli širší možnosti, ale z toho důvodu, že jsme měli obavy, že v Poslanecké sněmovně by to u euronovely, tedy u novely, kterou potřebujeme především z hlediska vstupu do Evropské unie, mohlo vyvolat určité pochybnosti.
Proto jsem velice výrazně uvítal to, že výbor pro obranu a bezpečnost bez ohledu na stranické příslušnosti se shodl na tom, že Policie ČR by dostala do rukou tento nástroj v té širší podobě. A důvod, proč si myslím, že je dobře, aby to Policie ČR měla v té širší podobě, je vcelku jednoduchý. Procesní stadia na sebe navazují. Je-li někdo důvodně podezřelý, pak policie předpokládá, že budou-li sneseny dostatečné důkazy, bude vyšetřovatelem vůči němu vzneseno obvinění. V okamžiku, kdy se dostává policie do stavu důkazní nouze, a to u sofistikovanější trestné činnosti bohužel v poslední době bývá poměrně často, se důkazy nacházejí jen v těch oblastech, které jsou poněkud náročnější na technologie a jsou také dosti náročné na oprávnění, které má policie k dispozici.
V praxi se poměrně často vyskytuje situace, kdy policie se domnívá, že někdo je pachatelem trestného činu, má důvodné podezření vůči němu, ale je schopna relevantní důkaz poskytnout pouze na základě těch oprávnění, která výbor pro obranu a bezpečnost do návrhu vsunul. Jinými slovy - nebude-li mít policie možnost podle návrhu výboru pro obranu a bezpečnost tyto důkazy sbírat již ve fázi důvodného podezření vůči osobě, pak nebude schopna nikdy vznést vyšetřovatelem obvinění, a v tu chvíli nebude možno nikdy tyto důkazy použít.
Jsem tedy velice rád, že ve výboru pro obranu a bezpečnost bez ohledu na stranickou příslušnost tento úsudek převážil ty námitky, které zde měl pan místopředseda Langer, protože je zcela zřejmé, že v době, kdy zločin nabývá stále novějších forem a používá stále zákeřnějších způsobů, musí i policie získávat stále širší a širší právní rámec pro své působení a hlavně pro sběr důkazů, které budou relevantní při soudním řízení a povedou k odsouzení nebo zproštění obžaloby pachatelů.
Jinými slovy tedy: kdyby návrh výboru pro obranu a bezpečnost neprošel - a já jsem za něj velice vděčný kolegům, že jej přijali -, pak policie tyto důkazy nikdy nebude moci použít, protože se nikdy nedostaneme ani do fáze vznesení obvinění, alespoň v těch případech, kdy nám zůstávají toliko stopy po pachatelích. To je tedy tato věc.
Co se týče pozměňovacích návrhů, chtěl bych se vyjádřit pouze k některým.
K výboru pro obranu a bezpečnost bych jen dodal, že přijal řadu legislativně technických pozměňovacích návrhů, které vnímám jako zlepšení.
Co se týče § 42e) odst. 1, to je to téma, o kterém jsme hovořili v této chvíli, k tomu již nemá smysl se dále vracet. Co se týče návrhu na změnu účinnosti, aby slova "1. ledna 2001" byla nahrazena slovy "dnem vyhlášení", s tímto návrhem souhlasím.
Dále bych se ještě vyjádřil jen k některým pozměňovacím návrhům, které zazněly v rámci druhého čtení zde ve sněmovně.
Pan poslanec František Ondruš nepochybně v dobré víře navrhl vypustit v § 1 odst. 2 text, který hovoří o dalších úkolech stanovených právními normami, které policie plní. My jsme to podrobili určité analýze a zcela jednoznačně se ukazuje, že kdyby tento návrh prošel, že nejen jeho odůvodnění zde není opodstatněné, protože pan kolega Ondruš se zde opíral o to, že policie má v jiných částech zákona o policii možnost plnit úkoly státní správy, ale tato část se nevztahuje na výkon státní správy, tedy na tu část, kterou pan kolega Ondruš chce vypustit, ale na takové věci, jako je činnost kriminalisticko-technických a expertních činností na Kriminalistickém ústavu. Zde jen podotknu, že tento ústav neplní úkoly jen pro účely a potřeby trestního řízení, to v žádném případě, jeho činnost je daleko širší. Dostali bychom se tedy do problémů při předvádění osob a doručování písemných zásilek jak orgány státní správy, tak i soudy, protože to je také tato činnosti, která není činností v trestním řízení, protože se to dotýká i civilních rozsudků soudů, týká se to např. letecké služby, ale týká se to třeba i té činnosti, kterou každý z nás dobře zná, totiž výkonu funkce parlamentní stráže, kterou vykonává Policie ČR, i když zákon předjímá, že bude existovat parlamentní stráž, složka, který bude ozbrojeným sborem nikoliv Policie ČR, nicméně dosud to police vykonává. Takže kdyby došlo k tomuto vypuštění, tak se dostaneme do paradoxních problémů i v této oblasti.
Co se týče návrhu pana poslance Koháčka, nesouhlasím s vypuštěním části 3. a 4., jak on navrhuje - a někteří jiní -, ale zato bych souhlasil, pokud nebude schválen návrh na vypuštění třetí a čtvrté části, s jeho podmíněným návrhem, který se týká pozastavení účinnosti zákona č. 247/2000 Sb. a zákona 361/2000 Sb.
***