Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1998 – 2002

(12.20 hodin)

(pokračuje Špidla)

Náklady na zdravotní péči poskytované na základě této smlouvy se předpokládají jako bezvýznamné a hrazeny budou z kapitoly rozpočtu Ministerstva zdravotnictví, a to především s ohledem na velmi úzký rozsah péče upravovaný smlouvou. Zde se jedná o hospitalizace v případě neplánovaného porodu při přechodném pobytu matky na území druhé smluvní strany a neodkladné zdravotní péče v případě pracovního úrazu utrpěného ve druhém státě. Dále pak proto, že ceny v Izraeli jsou výrazně vyšší než v České republice, a proto, že náklady na poskytnutou péči si smluvní strany nebudou vzájemně vyúčtovávat.

Navrhuji proto, dámy a pánové, aby sněmovna vyslovila souhlas s postoupením smlouvy do druhého čtení.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministru Špidlovi. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jan Svoboda.

Poslanec Jan Svoboda: Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, máme před sebou další smlouvu o sociálním zabezpečení, tentokrát se Státem Izrael. Smlouva obsahuje pět oblastí sociálního zabezpečení, pojištění pro případ nemoci v mateřství, důchodové pojištění, případy pracovních úrazů a nemocí z povolání, pohřebné a přídavky na děti. Zdravotní péče zahrnuje hospitalizaci v případě neplánovaného porodu, kdy náklady hradí nositel, který péči poskytne. Rovněž náklady na poskytnutí neodkladné péče v důsledku pracovního úrazu nese stát, který tuto péči zajistil. Vzhledem k cenám zdravotního ošetření v České republice a ve Státě Izrael je toto pro Českou republiku výhodné. Smlouva si vyžádá zvýšení výdajů ze státního rozpočtu vzhledem k výplatám důchodů do Izraele. Dle odhadů se jedná asi o 1 500 občanů, kteří postupně získají nárok na dílčí důchod.

Vážení přátelé, žádám vás o postoupení smlouvy do druhého čtení.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu a ptám se, zda se do ní někdo hlásí. Není tomu tak. Končím obecnou rozpravu.

Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak.

V hlasování pořadové číslo 382, které zahajuji, se ptám, kdo souhlasí s přikázáním tohoto návrhu zahraničnímu výboru. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 382 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 134 vyslovili 104 a 3 byli proti. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru.

Dalším bodem je

Prosím, aby úvodní slovo přednesl místopředseda vlády a ministr financí Pavel Mertlík, kterého prosím, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Vážená paní předsedající, vážený pane předsedo, dámy a pánové, tato dohoda byla s Alžírskem expertně sjednána již v roce 1996. Podpis dohody však byl několikrát odložen z důvodů překážek na alžírské straně. Nakonec byla dohoda podepsána ministry financí obou zemí při příležitosti výročních zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Praze.

V návrhu dohody s Alžírskem jsou zakotveny všechny hlavní záruky obsažené v tzv. vzorové dohodě o ochraně investic, avšak jejich ztvárnění v konkrétním textu je poněkud jiné, než tomu obvykle bývá, v některých bodech. Kromě toho se předkládaný návrh liší od standardních dohod v závěrečných ustanoveních.

Mezi nestandardní ustanovení patří především tato: Článek 4 Vyvlastnění a odškodnění a náhrada ztrát spojuje článek 4 a 5 české vzorové dohody, článek Vyvlastnění a článek Náhrada škod, v článek jediný. Obsahově je však předkládaná úprava totožná s úpravou české vzorové dohody o ochraně investic s výjimkou odstavce 2 čl. 4 české vzorové dohody Náhrada škod, který zaručuje investorům poškozeným jakýmikoli akcemi orgánů či ozbrojených sil hostitelského státu spravedlivou a přiměřenou náhradu bez ohledu na to, jaké zacházení je v tomto případě poskytováno domácím investorům. Toto ustanovení je částečně nahrazeno odstavcem 5, který zaručuje, že úhrady provedené z titulu náhrady škod budou uskutečněny rychle, účinně, v odpovídající výši a budou volně převoditelné.

V ustanovení o jazykových verzích, v nichž byla dohoda sjednána, bylo na naléhavou žádost alžírské strany přijato znění, že všechny tři jazykové verze - česká, arabská a francouzská - mají stejnou platnost.

Do dohody s Alžírskem nebylo možno zařadit běžné ustanovení o tom, že třetí jazyk, v tomto případě francouzský text, je rozhodující, neboť by alžírský parlament podle vysvětlení alžírské strany pohlížel na takovouto úpravu jako na ustanovení upírající důležitost národnímu jazyku a dohodu by pravděpodobně neschválil. Proto bylo alžírské straně v jejím požadavku zachovat rovnost všech jazykových verzí dohody vyhověno.

Výše uvedenými odchylkami nejsou podstatně dotčeny závazky a záruky obsažené ve vzorové dohodě, které jsou též promítnuty do sjednaného textu. Je to soubor základních standardních záruk.

Platnost dohody byla sjednána na deset let, poté bude automaticky prodlužována, pokud jedna ze stran dohodu nevypoví, při dodržení jednoleté výpovědní lhůty. Pro investice uskutečněné během doby platnosti dohody zůstanou její ustanovení účinná po dobu dalších deseti let. Záruky zakotvené v dohodě se vztahují na všechny budoucí investice i na investice existující ke dni vstupu dohody v platnost. Dohoda se však nevztahuje na spory vzniklé před vstupem v platnost.

Vážené dámy, vážení pánové, domníváme se, že předkládaná dohoda vytváří stabilní právní prostředí pro ochranu aktivit investorů smluvních stran investujících na území druhého smluvního státu a snižuje riziko investičních ztrát. Proto doporučuji Poslanecké sněmovně, aby ji propustila do druhého čtení. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministru Mertlíkovi. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Lubomír Zaorálek.

Poslanec Lubomír Zaorálek: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážení kolegové, já bych si dovolil komentář k této předkládané Dohodě o vzájemné podpoře a ochraně investic mezi Českou republikou a Alžírskou republikou a řekl bych rád jen to, že zahraniční výbor této sněmovny se před několika dny shodou okolností vrátil z  oficiální návštěvy Alžíru. Řekl bych jenom několik vět ke smysluplnosti této dohody.

Alžír se v současné době snaží stát jakousi vůdčí zemí severoafrického regionu. Je tam snaha vlády o určitou hospodářskou renesanci. Po desetiletí prakticky těžké občanské války došlo k určitému zklidnění, proběhly relativně svobodné volby. V současné době je v parlamentu opravdu pluralitní zastoupení velmi rozmanitých politických stran. Pomalu se tedy rozvíjejí demokratické procedury a zvyšuje se také bezpečnost v Alžíru. V současné době se tam snaží obchodovat celá řada zástupců zemí, jako je Francie, Spojené státy, Německo a další.

Pokud se týká hospodářské situace v Alžíru, průmysl je pořád průměrně stagnující, nicméně vůdčím a hlavním motorem je ropný a plynárenský průmysl, který je postupně privatizován do rukou především zahraničních investorů. Investice např. v ropném průmyslu jsou prakticky ze 100 % zahraniční. Připomínám, že příjem z ropy a plynu za tento rok představuje v Alžíru 20 mld. dolarů. To znamená, že to vytváří prostor pro investice. Mám za to, že mohu celkem s dobrým svědomím doporučit sněmovně, aby tuto smlouvu projednala. Zároveň doporučuji, aby byla přikázána k projednání zahraničnímu výboru.

***