Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1998 – 2002

(12.10 hodin)

(pokračuje Buzková)

Vzhledem k tomu, že jsem obdržela informaci, že tuto smlouvu může uvést místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí, budeme tedy projednávat bod 42 schváleného pořadu schůze, kterým je

(Ministr Březina přichází do sněmovny.)

Prosím, aby úvodní slovo přednesl pan ministr Karel Březina, kterému udílím slovo.

Ministr bez portfeje ČR Karel Březina: Paní místopředsedkyně, paní poslankyně, páni poslanci, Rada Evropy přijala 28. ledna 1981 ve Štrasburku Úmluvu č. 108 o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat - omlouvám se, musím se vydýchat, protože jsem běžel. Dne 1. října 1985 úmluva vstoupila v platnost. Postupně Úmluvu č. 108 podepisovaly či ratifikovaly další členské státy Rady Evropy. K dnešnímu dni tak učinilo 31 států ze 41 členských států. Česká republika dosud mezi nimi není. Úmluva č. 108 se stala základním a výchozím dokumentem k ochraně osob s ohledem na automatizované a počítačové zpracování osobních dat. Jednotlivé členské státy Rady Evropy vytvářely či upravovaly svou národní legislativu pro tuto oblast v souladu s úmluvou.

Přijetím zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, dala vláda a poté Parlament dostatečně najevo vůli řešit problematiku ochrany osobních údajů v České republice v souladu s právními předpisy Rady Evropy a Evropské unie a plnit závazky, které z toho plynou. Podpis a ratifikace Úmluvy 108 je projevem připravenosti České republiky náležitě chránit osobní údaje občanů v souvislosti se zpracováním osobních údajů tak, jak to vyžaduje právo Evropské unie a Rady Evropy, plnit smluvní závazky a zdržet se všech úkonů, které by byly s úmluvou v rozporu. Podpis a ratifikace Úmluvy 108 beze sporu zvýší prestiž České republiky v oblasti ochrany osobních údajů a ochrany lidských práv a zajistí České republice plnou implementaci v oblasti lidských práv.

Navrhuji tedy Poslanecké sněmovně, aby vyslovila souhlas s ratifikací Úmluvy Rady Evropy č. 108. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministru Březinovi a nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Vlasta Štěpová.

Poslankyně Vlasta Štěpová: Vážená paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové. K tisku, který právě pan ministr české vlády Březina uvedl, k tisku 741, si dovolím zopakovat jenom ta základní fakta, o kterých nicméně mluvil. V roce 1981 přijala Rada Evropy tento veledůležitý dokument a od té doby dokument minimálně signovaly, ale většinou i ratifikovaly všechny země, všechny státy, které stojí s námi v jedné nebo téměř ve stejné řadě, pokud jde o vstup do Evropské unie - Bulharsko, Maďarsko, Rumunsko, Slovinsko atd.

Dovolím si tedy doporučit vám tento tisk, samozřejmě doporučit, aby tisk prošel do druhého čtení, a zároveň doporučit, aby se tiskem kromě zahraničního výboru zabýval také výbor pro evropskou integraci. Čili přikázat zahraničnímu výboru a přikázat výboru pro evropskou integraci. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji paní poslankyni Štěpové a otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku. Nikdo se nehlásí, obecnou rozpravu končím.

Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru, paní zpravodajka Štěpová navrhla přikázat předložený návrh výboru pro evropskou integraci. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak. Můžeme přistoupit k hlasování.

Zahajuji hlasování pořadové číslo 380 a ptám se, kdo je pro přikázání tohoto návrhu zahraničnímu výboru. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 380 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 132 vyslovilo 110 a 2 byli proti.

Zahajuji hlasování pořadové číslo 381 a ptám se, kdo je pro přikázání tohoto návrhu výboru pro evropskou integraci. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 381 tento návrh nebyl přijat, když se z přítomných 133 pro vyslovilo 65 a proti bylo 15.

Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru.

Dalším bodem je

Prosím, aby úvodní slovo přednesl místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla, kterého prosím, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, předkládám vám k projednání Smlouvu mezi Českou republikou a Státem Izrael o sociálním zabezpečení. Smlouva byla podepsána 16. července roku 2000.

Izrael je země, se kterou mělo bývalé Československo velmi dobré vztahy, a to již v době procesu vytváření Izraele jako samostatného státu. V Izraeli žije významná česká komunita a smlouva do jisté míry napravuje situaci, ke které došlo v roce 1964, kdy změna politické orientace Československa a následná snaha nevyplácet důchody právě do Izraele vedla k vypovězení Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 48/1935 o zachování důchodových nároků migrujících osob. Sjednání smlouvy s Izraelem je však třeba posuzovat z hlediska budoucnosti. Mezi oběma státy probíhá značný rozvoj vzájemných ekonomických vztahů a lze předpokládat, že tento trend bude pokračovat. Sjednání předložené smlouvy bude spoluvytvářet potřebný prostor pro pohyb pracovníků mezi oběma státy s rozvojem vzájemných vztahů, které s tím souvisejí.

Pokud jde o vlastní dokument, jde věcně i formálně o standardní typ smlouvy používané v mezinárodní praxi. Respektuje základní principy obsažené v nařízení Evropské unie o mnohostranných konvencích i bilaterálních smlouvách. Jsou to rovnost v nakládání s občany druhého státu, sčítání pojistných dob pro nárok na dávku, vyloučení dvojího pojištění a výplata dávek do ciziny. Vztahuje se s výjimkou dávek v nezaměstnanosti na všechna zpravidla upravená odvětví sociálního zabezpečení. Reguluje tedy dávky poskytované v nemoci, v mateřství, důchody, dávky při pracovních úrazech a nemocích z povolání a některé další dávky poskytované v rámci státní sociální podpory, jako jsou přídavky na děti nebo pohřebné.

Smlouva se Státem Izrael je komplexní smluvní dokument. Po obsahové i formální stránce odpovídá mezinárodně uznávaným požadavkům na koordinaci sociálního zabezpečení. Vychází z principů, na nichž jsou založeny všechny moderní dvoustranné a mnohostranné smlouvy o sociálním zabezpečení.

Dámy a pánové, finanční dopady z uzavřené smlouvy - půjde především o náklady, které jsou spojeny především s výplatou důchodů do Izraele - budou maximálně dosahovat 49,5 milionu korun ročně vzhledem k tomu, že se jedná přibližně o 1 500 případů, které budou touto smlouvou upraveny.

***