(10.40 hodin)

(pokračuje Grüner)

Ze zkušenosti, kterou mám, protože jsem tuto zemi nedávno navštívil, jsem jen prezentoval skutečnosti, které jsou, a varoval před možnostmi, které by se mohly stát i u nás. Nic víc a nic méně.

Na závěr bych chtěl ubezpečit vaším prostřednictvím, pane předsedající, pana poslance Němce, že znám restaurace, hotely a erotické salony, které byly v západním příhraničí financovány ze zemědělských podpor. Děkuji.

 

Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. O slovo se přihlásil pan poslanec Grůza, připraví se paní poslankyně Dundáčková.

 

Poslanec Jan Grůza: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi nejprve několik slov k návrhu sněmovního tisku 720 kolegy Tlustého a Peška.

V první řadě se domnívám, že předložený návrh není v rozporu s nálezem Ústavního soudu č. 3/2000 Sb. Na rozdíl od zrušené části zákona č. 42/1992 Sb. totiž nestanoví nový způsob vypořádání majetkového podílu obligatorně, ale fakultativně - "může postoupit". O tom již hovořil kolega Tlustý. To znamená, že oprávněná osoba bude mít svobodnou volbu rozhodnout se pro úhradu formou dluhopisů a není jí upřeno ani nijak omezeno právo domáhat se vydání majetkového podílu např. klasickou soudní žalobou. Proto také není na místě úvaha o nepřípustné retroaktivitě tohoto návrhu, neboť v tomto směru žádné předchozí právní vztahy nemění.

Problémy tohoto návrhu však spatřuji v jiném ohledu, a to v postavení Pozemkového fondu. Tato instituce totiž podle návrhu má přebírat pohledávky vůči povinným osobám za úhradu dluhopisy "k tomu účelu vydanými". V této souvislosti se vynořují především nastávající otázky:

Není zřejmé, kdo bude tyto dluhopisy vydávat. Zákon o Pozemkovém fondu České republiky č. 569/1991 Sb. totiž tuto pravomoc Pozemkového fondu nezná. Zákon č. 144/1999 Sb. sice Pozemkovému fondu tuto pravomoc přiznával nově začleněným § 2 odst. 5, tento zákon i včetně zmíněné novelizace zákona o Pozemkovém fondu však zrušil Ústavní soud předmětným nálezem. To znamená, že podle stávající právní úpravy dluhopisy nebude moci Pozemkový fond vydávat.

Teoreticky by Pozemkový fond mohl tyto dluhopisy vydávat na základě udělení povolení podle ustanovení § 6 zákona o dluhopisech - stejně jako jiné právnické osoby. Obávám se však, že Pozemkový fond nelze charakterizovat jako právnickou osobu oprávněnou k podnikání a že na tento případ je zapotřebí výslovná zákonná změna. Působností Pozemkového fondu je totiž správa nemovitostí ve vlastnictví státu dle § 17 odst. 1 zákona o půdě, nikoli klasická podnikatelská činnost ve smyslu obchodního zákoníku.

Zároveň není možno se ani domnívat, že předmětné dluhopisy lze považovat za zvláštní druhy dluhopisů, které by mohl vydávat například stát, jelikož jejich výčet je v zákonu o dluhopisech uveden taxativně a nesporně se v daném případě nejedná o hypoteční zástavní listy, státní dluhopisy, komunální obligace nebo zaměstnanecké obligace. Jinak řečeno, aby bylo vydání předmětných dluhopisů umožněno, je podle mého názoru schůdné buď za prvé novelizovat v tomto směru zákon o Pozemkovém fondu, nebo za druhé zmocnit zákonem vydáním dluhopisů Ministerstvo financí podle § 18 zákona o dluhopisech.

U této novely, případně zákonného zmocnění by se však nesmělo zapomenout na obecné rozšíření působnosti Pozemkového fondu v zamýšleném směru. Jeho postavení totiž navrhované novele vůbec neodpovídá a novela proto vzbuzuje dojem, že navrhovatelé na Pozemkový fond hodlají přehodit "horký brambor" vydání majetkových podílů z transformace družstev.

Je nutné také náležitě upravit i výdaje, které by Pozemkovému fondu v souvislosti s převzetím dluhopisů vznikly v horizontu dvou, pěti a deseti let. Na to bude nutno pamatovat v souvislosti s přípravou státního rozpočtu, protože z hlediska koncepce Pozemkového fondu by tyto výdaje neměly být vynaloženy z jeho příjmů - srovnání například § 15 odst. 5, podle něhož může vláda rozhodnout o použití příjmů Pozemkového fondu jen ke zmírnění následků povodní nebo k podpoře zemědělství na částečnou kompenzaci nepříznivých ekonomických vlivů.

Je nutno pamatovat i na otázku, kdo bude za dluhopisy ručit. Podle § 5 zákona o dluhopisech totiž stát ručí pouze za závazky zákonem stanovených dluhopisů, což zjevně není tento případ, nebo jestliže takový závazek výslovně převezme. Protože Pozemkový fond je samostatnou právnickou osobou, byť s postavením sui generis, bylo by zřejmě na místě dát přímo do zákona, že za dluhopisy ručí stát. V opačném případě hrozí, že oprávněné osoby mohou být ve svých právech zkráceny, protože Pozemkový fond má vlastní právní subjektivitu, a jestliže v následujících letech nebude jeho rozpočet přiměřeně navýšen, nebude na splacení dluhopisů dostatek finančních příspěvků a oprávněné osoby budou tam, kde jsou již často dnes, tzn. mají nedostupné pohledávky.

Je nutno tuto novelu dopracovat v naznačených směrech tak, aby bylo zjevné, že postavení oprávněných osob touto novelou nebude právně nejisté, nýbrž že naopak povede k posílení jejich právní jistoty tím, že jim nabídne další a hlavně fakultativní řešení jejich situace.

Dámy a pánové, velmi se přimlouvám, aby všechny tyto novely, jak byly předloženy, šly do druhého čtení. Vede mě k tomu především myšlenka, že tento zákon je potřeba konečně odpolitizovat, jinak dojde k tomu, že nebude přijata žádná novela tohoto zákona a že oprávněné osoby ve valné většině případů své pohledávky nikdy nedobudou. Vyzývám proto obě strany této sněmovny k rozumnému uvažování k tomu, aby nepodporovaly návrhy na zamítnutí jednotlivých novel, aby přispěly tím, že se odborná diskuse přesune na půdu zemědělského výboru, který ve spolupráci s dalšími odborníky a právníky bude schopen - alespoň tomu tak věřím - vygenerovat takový návrh, který bude pozitivním průnikem všech dobrých myšlenek, které jsou obsaženy v jednotlivých návrzích.

Znovu prosím, aby obě části této sněmovny ustaly ve vzájemném napadání a obviňování, abychom se přesunuli do racionální polohy, kam tento zákon patří. Proto všechny vyzývám, aby nepodporovali jednotlivé návrhy na zamítnutí jednotlivých novel. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. O slovo se přihlásila paní poslankyně Dundáčková. Pan poslanec Tlustý má procedurální návrh.

Prosím všechny přítomné, aby zklidnili své hovory.

 

Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolte mi navrhnout, aby hlasování o zamítnutí tisků, jak zazněly ve společné rozpravě, proběhla až po polední přestávce. V těchto chvílích probíhá pohřeb pana Emila Zátopka a zúčastňuje se ho poměrně značná část zástupců všech politických stran. Považuji za korektní, aby se o takto významné věci rozhodovalo v plném sále.

 

Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Bohužel vám musím sdělit, že jako první bod po polední přestávce máme pevně zařazen bod třetí čtení zákona o policii. Zařadili bychom to až po tomto prvním odpoledním bodu.

Snažím se získat všechny přítomné poslance do sněmovny, protože o tomto procedurálním návrhu budeme hlasovat.

 

Je procedurální návrh, abychom po ukončení rozpravy přerušili projednávání těchto tří bodů a hlasování o nich by bylo jako druhý bod po polední přestávce.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 355 z přítomných 163 poslanců pro 121, proti 4. Návrh byl přijat.

 

Jako další je do rozpravy přihlášena paní poslankyně Dundáčková.

 

Poslankyně Eva Dundáčková: Vážený pane předsedající, paní kolegyně a kolegové, během rozpravy, která proběhla ke třem tiskům, které se snaží podat novelu transformačního zákona, jsme slyšeli mnoho informací, které byly zcela irelevantní k projednávané problematice. Slyšeli jsme, kdo zná jaké erotické salony, jak vypadá zemědělství na Balkáně a celou řadu další informací, které s touto problematikou nemají absolutně nic společného. Dnes přece neprojednáváme, kolik si kdo přeje soukromým farem a kdo si přeje hospodařit podle jakého modelu. Dnes se snažíme vypořádat se skutečností, že oprávněné osoby ani po sedmiletém čekání nemají šanci v tuto chvíli, nebo jen velmi malou prostřednictvím soudního vypořádání, aby se dostaly ke svým oprávněným nárokům.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP