(10.30 hodin)
(pokračuje S. Němec)
Jak mohlo být privatizováno něco, co patřilo soukromým osobám? To je prostě naprostá nehoráznost a já doufám, že nezapadne to, co tady dneska zaznělo, do zapomnění, protože to je velké memento a je potřeba skutečně při posuzování těchto zákonů mít na poměti tyhle názory, které bohužel ve velké části předsedů zemědělských družstev a těch, kteří drží neoprávněně ukradený majetek, přetrvávají. My to prostě držíme 50 let, sice je to vaše, ale my s tím 50 let hospodaříme a pán bůh dá, že s tím ještě dalších 50 let hospodařit budeme a uděláme pro to všechno.
To je jenom bezprostřední reakce na minulé vystoupení.
K vlastním předkládaným novelám. Troufl bych si říci, byť jsem podepsán pod jednou z těchto novel, pod tu, kterou předkládal kolega Miloslav Kučera ml. Jenom v jedné věci nesouhlasím s tím, co kolega Kučera řekl, že není možné najít shodu v minimálně dvou předlohách. Já si myslím, že ano. Vím, že jsou i určité názory samozřejmě realističtější než ty, které tady zazněly u minulého řečníka, a že je možné tuto shodu nalézt. Problém totiž zdaleka není tak složitý, jak se tady říká. Někdo prostě drží cizí majetek, nechce ho vydat. Stát nebo dneska Poslanecká sněmovna je před úkolem, jakým způsobem toto vydání ošetřit.
To, co navrhuje pan kolega Skopal, že se majetek vydá ve struktuře majetku družstva, je pro mě osobně poměrně i přijatelné, pokud k tomu nebudou následovat další paragrafy, a to ty, že se přihlíží k oprávněným zájmům družstva dále hospodařit nebo k nerušenému hospodaření apod., a další ještě asi dvě nebo tři věci, které návrh ve svém důsledku staví právě do pozice nevypořádání.
Naproti tomu náš návrh, který říká, že pokud se nedohodnou, rozhodne soud atd., považuji za naprosto objektivní. Ti lidé prostě žádné peníze do družstva nevnesli, vnesli tam majetek, dneska na tento majetek mají nárok, protože je jejich. Čili bavme se o tom, jakým způsobem to udělat, a zanechme planého "řečňování", když to takhle řeknu, planého osočování a naprosto lživých obviňování některé ze skupin podnikatelů.
Jsem pro to, aby prošly všechny tři návrhy do zemědělského výboru, aby tato debata neunavovala zbývajících 190 nebo kolik poslanců, kteří se zemědělstvím nezabývají, a nezdržovat zde zbytečným opakováním politických postulátů a politických proklamací. Děkuji vám.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Slova se ujme pan poslanec Jaroslav Pešán a připraví se pan poslanec Jaroslav Palas.
Poslanec Jaroslav Pešán: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, jelikož zde celá problematika transformačního zákona a situace, která nastala na základě tohoto zákona, byla velice podrobně vysvětlena, dovolte mi jenom několik stručných poznámek ke sněmovnímu tisku 703 a ke sněmovnímu tisku 720.
Dovolím si tvrdit, že jedinou významnou dosavadní potíží platného transformačního zákona je absence mechanismů pro jiné než soudní pokračování v případě, že povinné a oprávněné osoby nedosáhnou shody při vypořádávání závazků v jiných hodnotách než peněžních. Z toho mi vyplývá, že každé nové řešení tohoto problému, má-li být opravdu řešením, musí převést zbylé vypořádání na peníze.
Návrh kolegy Skopala proto nepřináší žádné skutečné řešení zbylého vypořádání, pouze popisuje dosavadní - a zdůrazňuji neřešitelný - problém nabízení věcí, práv a majetkových hodnot pro oprávněné osoby bezcenných. Limitování vypořádání přihlížením k odůvodněným zájmům oprávněných osob, které jediné tyto své zájmy mohou formulovat, nestanovuje, kdo takové zájmy bude posuzovat, zda snad povinná osoba, nebo někdo třetí.
Mají-li být závazky povinných osob plněny pouze za předpokladu zachování další řádné podnikatelské činnosti družstva, tak tento zákon předpokládá, že tyto předpoklady stanovují povinné osoby samy a samy tedy, jako doposud, rozhodují, zda je vhodná chvíle k plnění zákonných závazků či nikoliv. Tento absurdní předpoklad vypovídá mnoho o právních představách předkladatelů.
Na závěr mi dovolte říci, že na základě jenom těchto několika mých úvah novela neřeší nic z dosavadního neutěšeného stavu zbylých oprávněných osob a je podle mého názoru věcně zbytečná. Naopak si myslím, že ještě posiluje možnosti povinných osob, jak uniknout z povinnosti vyrovnat se s osobami oprávněnými.
Co se týče novely kolegů Tlustého a Peška, sněmovní tisk 720, chtěl bych zdůraznit, že ačkoliv to tady jeden z předkladatelů - kolega Tlustý - velice precizně vysvětlil, dovolím si ještě zdůraznit jenom několik věcí, a to, že tato novela nemění možnosti, které dává současně platný zákon č. 42/1992 Sb., to je, myslím si, velice důležité, ale jenom nabízí možnost, že v případě, jestliže nedojde k dohodě mezi dvěma subjekty, tzn. mezi povinnými a oprávněnými osobami, nabízí možnost, aby do tohoto vztahu vstoupil stát, ale ne aby pohledávky zaplatil. Tato novela však vychází z logiky, že v situaci mnoha tisíců oprávněných osob, kdy nejsou schopny, nemají sílu právně, soudní cestou vymoci si své pohledávky, že stát by mohl být tím, který má v tomto vztahu větší sílu, a on se stane tím věřitelem, který má možnost tyto pohledávky vymoci.
Tolik jenom několik poznámek k oběma předkládaným novelám a dovoluji si ještě dát návrh na zamítnutí novely sněmovní tisk 703. Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. O slovo se hlásí předseda zemědělského výboru pan poslanec Jaroslav Palas.
Poslanec Jaroslav Palas: Pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové. Je mou povinností vzhledem k tomu, že jsem přednesl návrh na zamítnutí tisku 720, toto zopakovat v rámci rozpravy.
Navrhuji tedy zamítnout tisk poslanců Vlastimila Tlustého a Pavla Peška, který je návrhem na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů.
Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Hovoří pan poslanec Václav Grüner.
Poslanec Václav Grüner: Vážený pane předsedající, chtěl bych se omluvit, že jsem nezaregistroval výměnu za předsednickým stolem, když jsem měl zpravodajskou zprávu, a oslovil jsem vás jinak než pane.
Chtěl bych se v rozpravě také přidružit k návrhu na zamítnutí novel, které byly dnes zde podány a projednávány, a to tisků 762 a 720.
Dovolte mi, pane předsedající, abych ještě zareagoval na vystoupení mého kolegy pana poslance Němce. Nebudu klasifikovat jeho názory nebo způsob, jak prezentuje své názory. Já jsem zvyklý hovořit a vystupovat kulturně, nejsem zvyklý přemýšlet o myšlení a nálepkovat myšlení druhých poslanců a byl bych velice rád, aby to nedělali i poslanci jiní.
Chtěl bych jenom říci, že nemám komunistické myšlení a na rozdíl od poslance Němce pamatuji celý vývoj v zemědělství od roku 1950, 1952 až do dneška, takže mám určité životní zkušenosti a na základě těchto životních zkušeností mám i své názory. A to je, myslím si, naprosto normální a běžná věc.
Pan poslanec Němec tady srovnává můj názor na bulharské zemědělství s názorem na zemědělství v západní Evropě. Ale o tom já jsem přece vůbec nehovořil. Hovořil jsem jen o tom, že bulharské zemědělství stálo před stejnými problémy, jako stojí naše, to znamená před transformačními problémy.
***