(9.10 hodin)
(pokračuje Skopal)
Jestliže ale způsob vypořádání majetkových podílů není stanoven právním předpisem ani dohodou účastníků a přitom objektivně lze majetkový podíl vypořádat více způsoby, jde o závažné vakuum v zákoně, které vede k četným a zbytečným soudním sporům, ale zejména bezprostředně ohrožuje zemědělská družstva. Je sice pravda, že jestliže není způsob plnění závazků stanoven právním předpisem ani dohodou účastníků a přitom objektivně lze závazek splnit více způsoby, pak je nutno aplikovat obecnou úpravu závazkového práva. Ovšem jednostranná volba způsobu vypořádání majetkového podílu nutně vyvolává konfliktní vztahy mezi oprávněnými osobami a družstvem.
Soudy, které tyto případy v současnosti rozhodují, dosti často dávají přednost sice bez náležité argumentace, ale s odkazem na dřívější judikaturu k pojmu vydání, vypořádání majetkových podílů v peněžní formě. Tento postup soudu při aplikaci zákona 42/1992 Sb. bezprostředně ohrožuje další existenci zemědělských družstev, jejich členů a statutárních orgánů. Jestliže tyto oprávněné osoby požádaly nebo požádají o vypořádání majetkového podílu a jestliže se uplatní zatím prosazující se postup soudů, že vypořádání musí být provedeno peněžní formou, pak ode dne následujícího po doručení žádosti oprávněné osoby o vypořádání majetkového podílu je povinná osoba - družstvo - v prodlení s plněním splatného závazku.
Současně ale platí, že družstva objektivně nejsou schopna tyto splatné závazky splnit, tj. splatit je v penězích. Je tomu tak proto, že výše majetkových podílů, které je nutno vypořádat, činí na jednotlivé družstvo průměrně 25 mil. korun, resp. cca 50 % jejich základního jmění. Takovou peněžní částku žádné zemědělské družstvo k dispozici nemá a ani ji při známé ztrátovosti zemědělské výroby v posledních sedmi letech mít k dispozici nikdy nemohlo. Ostatně konstrukce zákona č. 42/1992 Sb. vycházela z nikdy nerealizovaného předpokladu, že zemědělská výroba bude mít rentabilitu průměrně 5 % ročně. Je objektivní skutečností, že zemědělská družstva nejsou schopna vypořádat majetkové podíly v penězích.
Neschopnost splatit své splatné závazky je ovšem jednou ze dvou zákonných definic stavu úpadku družstva. Právnická osoba, která není schopna splácet své splatné závazky, tj. v daném případě splnit peněžní splatné majetkové podíly, je v úpadku. To je ovšem samo o sobě v rozporu s deklarovaným smyslem a účelem zákona č. 24/1992 Sb., jak jej formuloval sám Ústavní soud v svém nálezu ze dne 3. listopadu 1998, č. 25/1998, podle kterého totiž smysl a účel tohoto zákona spočívá nejen v umožnění alternativní zemědělské výroby mimo existující zemědělská družstva, ale i v zachování existujících družstevních zemědělských podniků tak, aby byly schopny další činnosti.
Uvedené skutečnosti, které představují velmi reálné a velmi vysoké riziko pro zemědělská družstva a jejich členy a koneckonců i pro oprávněné osoby, je možno eliminovat jedině novelou zákona 42/1992 Sb., která by podle logiky tohoto právního předpisu, doporučení Ústavního soudu a dalších orgánů České republiky výslovně pozitivně upravila, že vypořádání majetkového podílu se provede ve věcech a majetkových hodnotách z majetku zemědělského družstva podle struktury majetku zemědělského družstva.
Nedojde-li k dohodě o způsobu vypořádání, byl (by?) novelou zákona povolán soud, aby rozhodl o způsobu vypořádání majetkového podílu ve věcech tak, aby zemědělské družstvo bylo schopno další existence. Současně by novela upravila možnost stejným způsobem vypořádat majetkové podíly oprávněných osob, které se staly členy družstev a které z dnes platné úpravy nelze vypořádat za trvání družstva.
Takové vypořádání majetkových podílů považuji za spravedlivé nejen vůči oprávněným osobám mimo družstva, ale i vůči oprávněným osobám, které se staly členy družstev, a za řešení, které zachová existenci rozhodující složky naší zemědělské výroby.
Proto předkládám návrh novely k projednání parlamentu a žádám vás o jeho propuštění do druhého čtení.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Skopalovi. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro první čtení pan poslanec Grůza a případně nám sdělil, zda navrhuje sloučení rozpravy k projednávaným bodům, které se týkají stejného zákona. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Grůza: Vážená paní předsedající, vážené dámy a pánové, diskuse nad zákonem 42 - transformačním zákonem probíhá již od roku, kdy byl tento zákon přijat, tzn. od roku 1992. Střetávají se zde zájmy jak oprávněných osob, tak i zájmy družstev a zemědělských subjektů, které hodlají pokračovat ve své činnosti.
Kolega zde hovořil o Ústavním soudem zamítnuté novele, kterou přijala sněmovna v uplynulém roce. Tato novela řešila vypořádání formou majetkových listů a státních dluhopisů, nicméně řešila tuto formu novely obligatorně, tzn. povinností oprávněných osob rozhodnout se o formě vypořádání.
Domnívám se, že tím, že Ústavní soud tuto novelu zamítl, je možné se vrátit k tomuto zákonu a přijmout další novelu, která přijme některé podstatné věci, které zde navrhoval kolega Skopal. Je ale také potřeba přihlédnout k dalším věcem, které budou předkládat další navrhovatelé, a přihlédnout zde k možnostem vypořádání majetkových podílů formou státních dluhopisů.
Podstatou novely, kterou předkládá kolega Skopal, je vymezení majetkového podílu jako závazkového právního vztahu, kdy oprávněné osoba může požadovat a družstvo je povinno provést vypořádání majetkového podílu. Nově je zaváděna povinnost vypořádání majetkového podílu ve lhůtě 6 měsíců ode dne, kdy o to oprávněná osoba požádala - § 13 odst. 3. Je stanoven také způsob vypořádání majetkového podílu.
K posuzovanému návrhu novely je nutno uvést následující:
Majetkový podíl není závazkovým právním vztahem, jak vyplývá z judikatury Ústavního soudu, např. nález spis zn. 1, Ústavní soud 107/97, svazek 10, str. 55. Vlastníkem majetkového podílu i nadále zůstává člen družstva, pouze je omezena jeho dispozice s ním ve prospěch družstva. Tento názor odpovídá rovněž stanovisku v odborné literatuře, podle něhož majetkový podíl je předmětem právního vztahu, který svou povahou náleží do skupiny věcných práv - M. Pekárek, Zemědělská družstva po transformaci, časopis pro právní vědu a praxi č. 2/1993, str. 70-89. Představuje specifickou formu spoluvlastnického vztahu, a nikoli vztahu závazkového, obligačního. Závazkový vztah z majetkového podílu vznikne až v okamžiku, kdy o vydání majetkového podílu oprávněná osoba požádá.
***