(12.10 hodin)

(pokračuje Ransdorf)

Ostatně čeští stavové se tehdy velice kriticky vyjadřovali o úrovni těchto škol.

Tvrdím tedy, že je třeba odmítnout navrhovanou úpravu. Zároveň chci upozornit na to, že řada škol by se ocitla ve velmi problematickém rámci jednotlivých obcí, které jsou ekonomicky ve složité situaci, že není zaručena ochrana státního majetku v této souvislosti, že může dojít ke zpochybnění toho, že by byly prostředky přidělované obcím pro zmíněné školy opravdu efektivně využívány pro účel, který je na místě.

Dámy a pánové, nenechte se při posuzování tohoto textu, který máte před sebou, svádět lacinými výkřiky a řekl bych sliby o tom, že v této věci se přiblíží rozhodování lidem. Myslím si, že se pouze touto úpravou otevře cesta k svévoli a prosazování lobbistických tlaků na místní úrovni. Děkuji.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Pane poslanče, mě skutečně zaujala myšlenka, rozuměl jsem vám dobře, že jste zásadně zpochybnil právo zvýšit či snížit výdaje z obecního rozpočtu na symfonický orchestr legitimně zvolenými zástupci občanů? Toto jste výslovně řekl. Slyšel jsem to dobře, nebo možná mám nějaký špatný sluchovod?

 

Poslanec Miloslav Ransdorf: Já nebudu posuzovat, zda máte špatný sluchovod nebo zda je v nepořádku jiný orgán. (Smích.) Ale chtěl bych říci, pane předsedající, že v jednom krajském městě, kde vaše strana má velmi silné postavení, a ten navrhovatel skutečně pocházel z vaší strany, o takovém návrhu - že by symfonický orchestr byl zredukován o určitou část - se vážně uvažovalo.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Ne, na to se vás neptám. Já se vás ptám, jestli vy to z principu, definičně zpochybňujete jako právo voleného zastupitelstva.

 

Poslanec Miloslav Ransdorf: Pane předsedo, já se domnívám, že o složení symfonického orchestru nechť uvažují raději hudebníci než jakákoli volená samospráva nebo předseda Poslanecké sněmovny. (Potlesk v části sálu.)

 

Předseda PSP Václav Klaus: Myslím, že jsme dosáhli jednoho z vrcholů naší politické kariéry. (Smích.) Hlásí se pan poslanec Pleva.

 

Poslanec Petr Pleva: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, já obdivuji encyklopedické znalosti pana kolegy Ransdorfa, zejména co se týká historie. Možná že by si ještě měl doplnit své encyklopedické znalosti, co se týká současnosti. Stejně tak, jak zpochybňuje obce, by mohl také říci, že když obec má stavební úřad, může si každá obec kdykoli postavit mrakodrap nebo cokoli. Samozřejmě že nemůže, protože se řídí zákonem. Taktéž obec nemůže svévolně měnit obsah výuky ve školách, protože se řídí školským zákonem.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Pan poslanec Chytka měl technickou poznámku.

 

Poslanec Radim Chytka: Vážený pane předsedo, vážené dámy a pánové, já se omlouvám, že vstupuji do této školské diskuse, ale nemůžu nezareagovat na pana poslance Ransdorfa. Já skutečně nevím, jestli jsme zapomněli, že po roce 1948 to byli přece představitelé komunistické strany, kteří vyhazovali všechny odborníky ze všech orgánů, ze všech podniků, z vlády, a že tam dosadili totálně neschopné lidi, jejichž jediná jaksi odborná funkce byla loajalita ke straně a pokud možno vyučený holič. Po roce 1970, pane poslanče, jste v Ostravě dělali prověrky mezi kulturními pracovníky, a dotyčný soudruh vůbec neznal, že nějaký Ernest Hemingway může být nějakým spisovatelem.

Já chápu tuto novelu zákona, která je nám překládána, tak, že předkladatele navrhují, aby se demokraticky zvolení zástupci domluvili se státem. Ale demokracie se zřejmě bojíte vy jako čert kříže. (Potlesk v části sálu.)

 

Předseda PSP Václav Klaus: Já bych doporučil přejít k další diskusi, ale slovo má samozřejmě pan poslanec Ransdorf.

 

Poslanec Miloslav Ransdorf: Byl jsem osloven. Já se vůbec nebojím demokracie. Já se pouze bojím lidské blbosti. (Potlesk v části sálu.)

Chtěl bych říci, že samozřejmě nechci obhajovat, co se dělo. Myslím si, že třeba na jedné pražské lékařské škole by vám dosvědčili, že po roce 1948 tam byl vyhozen přednosta, jeden přednosta, po roce 1969 dva a po roce 1989 pak 42. Takže ono to bývá v různých případech různé. (Potlesk v části sálu.) Chtěl bych ale v této souvislosti říci, že pokud došlo k vyhození odborníků, je to záležitost, která je neomluvitelná, je trapná. Ale rozhodně bych netvrdil - jak ostatně dokazuje častokrát i jednání této sněmovny - že naše doba trpí přemírou odborníků.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Ještě štěstí, že pan poslanec Ransdorf není prognostikem na úrovni pana premiéra, protože jinak by z tří řad - z řady o třech datech 1, 2, 49 udělal zásadní extrapolaci do budoucna. Takže to je velmi šťastné. (Smích. Potlesk v části sálu.) Prosím, pan poslanec Záruba.

 

Poslanec Bohuslav Záruba: Pane předsedo, dámy a pánové, já bych se vás chtěl zeptat na jednu věc. Tady zazněla spousta moudrých věcí, ale uvědomujete si, o co nám vlastně tady jde? Uvědomujete si, že nám jde tady o školu? Uvědomujete si, že my škole svěřujeme to nejcennější, co máme, naše děti? A my se tady celým svým vystupováním snažíme určitým způsobem zahrát celou věc do autu.

Chtěl bych říci jednu věc. Obce, školy, ředitel školy by měli být pyšní na to, že ta škola je skutečně vynikající. Pokud starosta obce nějakým způsobem zanedbává školu, neměl by dělat pana starostu.

Za další bych se vás chtěl zeptat - ale nechtěl bych polemizovat před mikrofonem, rád bych s vámi o tom diskutoval - z čeho usuzujete, že právní subjektivita školy je dražší než současný stav. A konečně bych se vás chtěl zeptat, jaké jsou ty zásadní věci v navrhované novele - nelze je odstranit ve druhém čtení? Jsou tyto věci tak zásadního charakteru, že je nutné navrhovat zamítnutí? Děkuji.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci. Další písemně přihlášený je opět pan poslanec Radko Martínek.

 

Poslanec Radko Martínek: Vážený pane předsedo, já jsem se držel vašich rad a námitek, abychom se nehlásili technicky. Bohužel vaši kolegové na to nedbají, takže moje vystoupení, které mělo být původně k panu kolegu Zvěřinovi, se dostalo téměř do neaktuální situace. Nicméně doufám, že aspoň vy oceníte, že jako poslanec protikladné strany s vámi soupeřící dbám na vaše rady, zatímco vaši kolegové ne. Ale nyní k tomu, co jsem chtěl říci.

Vážené kolegyně a kolegové, já si myslím, že bychom neměli strašit ani učitele, ani školskou veřejnost. Prosím o to i pana kolegu Zvěřinu vaším prostřednictvím, pane předsedo. Protože si myslím, že spoluprací této sněmovny, Ministerstva školství, Ministerstva vnitra a dalších institucí se podařilo zajistit to, že jsme reformu a přesuny určitých kompetencí rozložili do celého roku, a podařilo se zajistit to, že školám nic zásadního nehrozí a jejich financování a chod v příštím roce i v těch dalších je zajištěn.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP