(10.50 hodin)
Ministr kultury ČR Pavel Dostál: Pane předsedo, dovolte mi, abych podal informaci. Já jsem volal panu ministrovi Lachnitovi na mobil a sdělil jsem mu názor sněmovny a pan ministr Lachnit se omlouvá. Požádal mě, abych oznámil sněmovně, že bod stavební spoření není v jeho kompetenci, že tisk předkládá pan ministr Mertlík. (Smích a potlesk v sále.)
Předseda PSP Václav Klaus: Já si myslím, že odročení tohoto bodu na účast těchto dvou ministrů sněmovna odhlasovala a bez ohledu na to, kdo předkládal tento materiál na jednání vlády, všichni sedící v tomto sále vědí, že problematika bydlení je v resortu pana ministra Lachnita. Takže já si myslím, že to na věci nic nemění tato věc sama o sobě.
Dovolte mi, abychom se v tuto chvíli přesunuli, ale prosím o klid, abychom se přesunuli k dalšímu bodu, kterým je bod 29. našeho schváleného pořadu.
29.
Návrh poslanců Waltra Bartoše, Václava Brouska, Petra Mareše, Petra Plevy,
Cyrila Svobody a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 726/ - prvé čtení
Prosím, aby předložený návrh uvedl poslanec Walter Bartoš s tím, že stanovisko vlády bylo rozdáno jako sněmovní tisk 726/1. Prosím pana poslance Bartoše.
Ale opravdu prosím o elementární klid v sále.
Poslanec Walter Bartoš:Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové. Předstupuji před vás jménem skupiny předkladatelů, která se rozhodla novelizovat zákon č. 564, o státní správě a samosprávě ve školství.
Reforma veřejné správy vytvořila nový právní stav v oblasti řízení školství. Přijetím zákona o změně a zrušením některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze došlo i ke změně zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů.
Většina pravomocí, které doposud zastávaly školské úřady, byla přesunuta na úroveň kraje. Tímto se od příštího roku vytváří paradoxně velmi centralistický model řízení, ačkoliv celá reforma veřejné správy neustále operovala s pojmy jako decentralizace, subsidiarita a přiblížení rozhodování blíže občanovi. Z pohledu obcí lze bohužel konstatovat pravý opak, rozhodování o jejich záležitostech bude posunuto z okresní úrovně na úroveň krajskou, tedy podstatně dále, než je tomu nyní. Právě proto jsme se s kolegy rozhodli podat návrh novely, abychom tento stav změnili.
První část našeho návrhu se týká jmenování ředitelů. Zákony přijaté v souvislosti s reformou veřejné správy vytvořily právní prostředí, kdy subjekt jmenuje ředitele školy a zařízení, které sám zřizuje. Myslím si, že je to systémově, neboť zřizovatel vždy nese konkrétní odpovědnost za chod dané školy či zařízení, a proto samozřejmě logicky musí mít právo rozhodovat o tom, jaký bude v jím zřizované organizaci management. Bohužel tento systém není aplikován na všechny, čímž je vytvořen asymetrický model řízení ve školství. Zatímco kraje, které zřizují střední a vyšší odborné školy, pravomocí jmenovat ředitele disponují, stejně tak jako církev u svých škol a soukromníci v oblasti privátního školství, obci toto umožněno není a tím je z nepochopitelných důvodů postavena do role jakéhosi nekompetentního zřizovatele druhé kategorie. Přitom obce již 10 let vkládají do svých škol nemalé finanční prostředky a dozajista lze u většiny obecních samospráv říci, že vycházejí z pravidla, že škola je vizitkou obce.
Náš návrh se snaží tuto pravomoc obcím přidělit, přičemž vytváří jistou pojistku tím, že kraji ponechává možnost spolurozhodovat v podobě kontrasignace při jmenování a odvolávání ředitelů. Mimochodem u církevních škol a škol soukromých, ba dokonce ani u škol Ministerstva školství, pokud by je chtělo zřizovat, takováto pojistka v zákonu není. Úloha kraje v tomto smyslu by měla spočívat především v posuzování formálních předpokladů pro výkon ředitelské funkce. Mám na mysli splnění podmínek daných platnými právními předpisy, jako jsou dosažené vzdělání, délka praxe a v budoucnu i absolvované funkční vzdělávání.
Dnešní právní stav však dává kraji do rukou hlavní iniciativu při výběru ředitelů. To si myslím, že je špatně, poněvadž je těžko představitelné, jak bude kraj se znalostí věci vybírat ředitele v poslední zapadlé vísce. Bude vůbec schopen úřadník znát uchazeče podle jména? Myslím si, že to bude pro něj dost problematické, natož pak posuzovat jeho odborné kvality.
Druhá část navrhované novely nemá plošný dopad, netýká se všech škol zřizovaných obcemi, ale pouze těch, které nemají právní subjektivitu. Reforma veřejné správy zavedla stav, že obec sice zřídí školu, popř. zařízení, ale roli zaměstnavatele vůči zaměstnancům těchto subjektů plní okresní úřad. To je stav, který lze považovat za velmi podivný. Záměrem předkladatelů novely bylo nejen tento stav napravit, ale právě touto částí, touto druhou částí, o které teď mluvím, především vyvolat tlak nutící školy přecházet hromadně do právní subjektivity.
***