(17.50 hodin)
Ministr zemědělství ČR Jan Fencl: Vážený pane místopředsedo, ctěná sněmovno, předstupuji před Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky s předlohou návrhu zákona o vodách, která byla vypracována společně s Ministerstvem životního prostředí. V souladu se známým citátem Evropské vodní charty "Voda je život" jde o velmi významnou část naší legislativy, o čemž svědčila i dlouhodobá příprava.
Předložený návrh vychází z moderních principů vytyčených pro zabezpečení vody pro třetí tisíciletí a obsahuje veškeré prvky nezbytné k naplnění acquis communautaire. Také vytváří správný rámec pro harmonizaci nezbytné ochrany vodních zdrojů s nároky na jejich trvalé využívání a opírá se o předpisy Evropského společenství, ale také o koncepci vodohospodářské politiky přijaté vládou v letošním roce.
Po 27 letech dochází tak k zásadní přestavbě zákona o vodách, kdy přežilý zákon z roku 1973, poplatný centralistickému pojetí, vystřídá norma, která vytváří moderní demokratické prostředí pro vlastnické vztahy a zabezpečení veřejného zájmu.
Tento nový zákon o vodách integruje také dvě dříve oddělené normy, neboť zahrnuje zákon o státní správě ve vodním hospodářství a rovněž zákon o poplatcích za vypouštění odpadních vod, a převádí řadu povinností dříve uvedených v prováděcích předpisech přímo do textu zákona.
Oproti současnému vodnímu zákonu nový vodní zákon neupravuje oblasti zásobování pitnou vodou a odkanalizování. Ministerstvo zemědělství připravilo souběžně samostatný zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, takže činnosti na tomto úseku již nebudou odkázány na vyhlášku č. 144/1974 Sb., vyplývající z původního vodního zákona. Budete-li souhlasit, předložím vám tento návrh zákona následně.
Navržený zákon zavádí nové pojetí právní povahy vod, které pro jejich neustálý oběh, také pro neovladatelnost a neuchopitelnost nebudou v přírodním prostředí předmětem vlastnického práva a stanou se předmětem vlastnictví až po jejich odebrání. Důsledně jsou upraveny vlastnické vztahy k pozemkům a korytům vodních toků tak, že koryta jsou s výjimkou významných vodních toků součástí pozemků, a tak dochází k nápravě situace, kdy pozemky s koryty vodních toků byly státem vyvlastněny.
Dále stanoví podmínky pro využívání povrchových a podzemních vod, ukládá povinnosti právnickým a fyzickým osobám v souvislosti s jejich ochranou, uceleně upravuje problematiku ochrany před povodněmi a stanoví působnost orgánů veřejné správy.
K vyváženému naplnění těchto cílů je v návrhu zákona uplatněn princip spolupráce a součinnosti zainteresovaných resortů principem tzv. sdílených kompetencí s působností pro Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo dopravy a spojů a také Ministerstvo zdravotnictví. Takový model sdílených kompetencí je běžný ve většině zemí Evropy a není pochyb o tom, že plně odpovídá zabezpečení implementace legislativy Evropského společenství. Součinností několika resortů nebude negativně ovlivněn výkon či uspořádání státní správy, neboť zapojení ministerstev je v souladu s principem subsidiarity posunuto do role metodické. Prvoinstanční a druhoinstanční úroveň bude v úrovni okresů, resp. regionů krajů.
Dalším důležitým prvkem vyžadovaným Evropským společenstvím je požadavek naplnit pokrytí nákladů na hospodářské činnosti podle principu "znečišťovatel platí a uživatel platí".
Velmi podstatná je rovněž úprava přístupu k vodohospodářskému plánování, které vychází z plánů podle hydrologických povodí. Tento princip má sice v České republice dlouhodobou tradici, nicméně nyní je upravena procesní stránka přípravy těchto dokumentů s maximálním zapojením uživatelské veřejnosti, tedy přístup zdola nahoru namísto centralistického modelu shora dolů. Integrované plánování v povodí, provázané s územním plánem, je jedním ze základních východisek zajišťování péče o vody ve 21. století, a proto zpracování a způsobu projednávání plánování je věnována významná pozornost. Její součástí jsou rovněž opatření k ochraně před povodněmi, jejichž preventivnímu charakteru dává návrh zákona jednoznačnou prioritu.
Nejen uvedenými prvky, ale také řadou drobnějších úprav reaguje předkládaný návrh na zcela novou legislativu Evropské unie, na tzv. Rámcovou směrnici vodní politiky, jejíž účinnost platí již od roku 2001, a členské státy ji budou postupně naplňovat podle harmonogramu, jehož první fáze vrcholí v roce 2015. Tehdy dojde k prvnímu komplexnímu vyhodnocení této záležitosti.
Filozofie této nové komplexní směrnice integruje nároky na ochranu a přístup k využívání vodních zdrojů tak, že nebude docházet k jejich poškozování a zhoršování, a naopak je třeba zajistit zlepšení všude, kde je to proveditelné, ale také ekonomicky únosné.
Závěrem vás chci ujistit, že jako předkladatel jsem si vědom nutnosti vyvážené harmonizace zájmů ochrany vody jako podmínky života se zajištěním jejich trvalého hospodárného užívání.
Traduje se výrok bývalé indické premiérky Indiry Gándhíové, která prohlásila, že dějiny lidské civilizace jsou stálým dialogem člověka s vodou. Předložený návrh je proevropský a proregionální, neboť předpokládá distribuci rozhodovacího procesu tam, kam z hlediska účinku náleží.
Z uvedeného důvodu vyplývá moje přesvědčení, že předložený návrh přijmete a doporučíte jeho další projednávání, a já souhlasím - i případné další zlepšení v gesčních výborech.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře.
Prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení poslankyně Veronika Nedvědová.
***