(15.50 hodin)

(pokračuje Jičínský)

Shodně s kolegou Ransdorfem souhlasím s tím, že při posuzování takové problematiky, jako jsou vysoké školy, je třeba brát v úvahu celkové tradice, to, jak se vysoké školy vyvíjely, a v tomto směru si nemyslím, že anglo-americký systém je pro evropské školství včetně českého tím vzorem, který bychom měli slepě napodobovat.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo má pan poslanec Kučera st.

 

Poslanec Miloslav Kučera st.: Vážený pane předsedající, členové vlády, kolegyně a kolegové, je celkem obecně známo, že jsem patřil mezi nejostřejší kritiky předešlé novely vysokoškolského zákona, a to byl možná i jeden z důvodů, proč jsem se také nepodílel na přípravě, alespoň v té diskusní fázi, této novely, proč se tohoto úkolu podjali někteří jiní kolegové z České strany sociálně demokratické, jak tady kolega Matějů v úvodu své řeči zmiňoval. Nebylo to však proto, že bych se zásadně stavěl proti jakýmkoliv pozitivním změnám vysokoškolského zákona, i když musím souhlasit s panem profesorem Jičínským, že bychom měli tyto změny řekl bych odvažovat na lékárnických vážkách a přistupovat k nim velmi obezřetně. Ale bylo to proto, že jsem nechtěl do tohoto procesu vstupovat ve chvíli, kdy jsem neměl ještě celou řadu věcí ujasněných, ale obávám se, kdy i kolegové, kteří předkládali tuto novelu, šli na ni, abych tak řekl, zprvu velmi zhurta.

S potěšením musím kvitovat, že zvláště v posledních dnech nabrala diskuse o této novele výraznou akceleraci řekl bych směrem k lepšímu a směrem k jisté možnosti dohody. Bohužel dnešní naše odpolední diskuse utekla od podstaty věci a vrátila se zpátky někam tam, kde jsme před půl rokem skončili, možná proto, že jsme si někteří z nás nepříliš pozorně přečetli, o čem ta novela vlastně ve svém důsledku je.

Pokusím se tedy zopakovat, že se dotýká vlastně pěti dílčích částí celého komplexu vysokého školství: spoluúčast vysokých škol na podnikání, problematika bakalářského a magisterského studia, problematika celoživotního vzdělávání, problematika přijímacích zkoušek a možnost rozšířit spolupráci vysokých škol i o odborníky z jiných pracovišť, než jsou samotné vysoké školy. Doufám - teď se obracím na předkladatele nebo na zástupce předkladatelů spíše s řečnickou otázkou- že jsem na nic podstatného nezapomněl.

Mám-li se tedy vrátit k otázce spoluúčasti na podnikání: ano, měli jsme výhrady k tomu, že jsme měli obavy, že by tato spoluúčast na podnikání mohla, a že původně předkládaný návrh v sobě skutečně skrýval nebezpečí, vést k tzv. tunelování majetku vysokých škol. Krom toho ministr školství, myslím si právem, už v předešlé diskusi poukazoval na to, že se spoluúčasti na podnikání i v této podobě vysokoškolského zákona nebrání. Nicméně novela přichází s jistým zpřesněním a zdá se, že jistou část našich obav rozptyluje, a já pevně věřím, že se podaří dorozptýlit ji zcela.

Velká diskuse - a i dnes odpoledne byl tomu věnován velký prostor - je diskuse na téma "bakaláři, magistři, propustnost, návaznost a co dál". Chci říci, že to je jedno z témat, které mě osobně velmi pálí, a že bych byl rád, kdyby v případě, pokud by tento návrh zákona prošel do druhého čtení, aby jeho předkladatelé byli přístupni námitkám, jež jsme v této záležitosti měli, tj. nejen abychom si naprosto jasně řekli, že se nejedná o celoplošnou povinnost všech vysokých škol ve všech oborech povinně studovat nejprve bakalářské, a potom teprve na to navazující magisterské studium, ale aby i v přesnosti formulací, tak jak jsme o tom hovořili v kuloárových diskusích, bylo jasné, že nejde o celoplošnou povinnost, že je tady možnost jak jedna, tak druhá, že se vzájemně doplní a že jedna možnost nebude diskriminovat druhou. Ale já mám pocit, že snad po posledních diskusích bychom v tomto směru mohli najít společnou řeč.

Stejně tak mám pocit, že bychom mohli dokázat najít společnou řeč v oblasti celoživotního vzdělávání, pokud se podaří odvalit jeden zásadní balvan, a to je otázka celoživotního vzdělávání za úplatu. Z jednoho prostého důvodu: Že bychom neradi - a to nebezpečí tady samozřejmě může existovat - aby celoživotní vzdělávání za úplatu s ohledem na to, že by mohlo posílit rozpočet vysokých škol, nevedlo k tomu, že by studenti přijatí do tohoto typu studia vytěsňovali z řádného běžného studia ty studenty, kteří mají na to, aby mohli studovat - teď nemyslím ekonomicky, ale kapacitou svých mozků- ale nebudou přijati z těchže důvodů, které tady před chvílí byly citovány, tj. kolega Bartoš to tady říkal, že je to jenom kamufláž toho "My bychom vás přijali, ale máme plnou kapacitu". Čili aby se to teď nestalo obráceným způsobem. Prostě musíme najít způsob, jak umožnit těm, kteří chtějí studovat v řádném denním studiu klasickým způsobem, aby tuto možnost měli, a zároveň abychom mohli umožnit v rámci celoživotního vzdělávání těm studentům, kteří doposud tu možnost neměli, získání vysokoškolských titulů plnohodnotného charakteru.

Chce-li tato novela, a to je další její bod, zprůhlednit a učinit přehlednějšími přijímací zkoušky, co více si můžeme všichni přát? Nechci tady připomínat, ale musím, minulé aféry okolo přijímacích zkoušek na některé vysoké školy. Bude-li to průhlednější, tím lépe a nepochybně nic proti tomu.

Stejně tak, jako si asi přejeme, aby do akademických senátů, habilitačních komisí a jiných orgánů mohli přistupovat i odborníci nejenom z jiných vysokých škol, ale jiných vědeckých pracovišť, v podstatě vysokým školám postavených na roveň.

Zdá se tedy, že si myslím, že udeřila hřebíček na hlavičku jedna z mých předřečnic, když říkala, že bychom neměli vést diskusi na téma ještě dalšího a dalšího rozšiřování vysokoškolského zákona prostřednictvím této novely, že bychom měli spíš široce spolupracovat na tom, co tady bylo řečeno. Mě jenom trošičku mrzí, že jsme v této odpolední diskusi hovořili i o věcech, které v podstatě s touto novelou, neříkám, že s vysokoškolským zákonem jako takovým a s vysokoškolským studiem jako takovým, ale nicméně s touto novelou nesouvisí.

Myslím si, že bylo zbytečné pouštět se do širokých diskusí na téma "financování vysokých škol abych tak řekl vícezdrojové, vícefondové" apod., protože tato novela tento problém v principu neřeší a ani řešit nemůže. Ona naznačuje určité možnosti např. spoluúčastí na podnikání, ale abychom si nalili čistého vína, že to není ono řešení, ke kterému se možná někdy chtějí předkladatelé v budoucnu dopracovat. Prostě tato novela o tom není, a pokud by o tom měla být, pak jsme se vrátili zase ten krůček zpátky před metu, k níž jsme se složitě dopracovali, a to by mě velmi mrzelo.

Stejně tak si myslím, že bychom se neměli vzájemně ubíjet různými statistikami OECD apod., protože už můj tatínek kdysi mě učil, že statistika je jenom přesný součet nepřesných údajů. Pokud bychom chtěli překonat různé evropské země v počtu bakalářů, najdu ještě jeden z dalších možných receptů: pojďme se dohodnout, že každý student, který ukončí třetí ročník vysoké školy, dostane automaticky bakaláře, a budeme mít bakalářů víc, než má většina evropských škol. Ale o to tady asi nejde. Já to záměrně zlehčuji, abychom si uvědomili, že v těch statistikách to skutečně není.

Co je ale velmi podstatné, že proti novele v této podobě, jak byla předložena, skutečně vyslovila svoje záporné stanovisko Rada vysokých škol. To předkladatelé jistě vědí a nezpochybňují. A já bych byl velice rád- protože pokud jde o konferenci rektorů, na kterou se zde odvolával kolega Pleva, o výsledcích jednání této konference (jsem se?) dozvěděl jenom dílče, kuse a z tisku- pokud by to bylo možné a pokud by tento návrh postoupil do druhého čtení, rád bych se seznámil s přesným zněním toho, na čem se konference rektorů usnesla, protože v tomto případě by to byl posun oproti původnímu stanovisku, protože mi předkladatelé dají jistě za pravdu, že konference rektorů vysokých škol také zprvu nevítala tuto novelu pozitivně.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP