(17.20 hodin)
(pokračuje Mertlík)
V textu zákona by bylo přímo zakotveno, že získané finanční prostředky jsou určeny ke krytí výplat náhrad za vklady členů družstevních záložen, a byly by poskytnuty Zajišťovacímu fondu družstevních záložen.
Na základě výše uvedeného krátkého přehledu a současného vývoje stavu sektoru družstevních záložen za využití právních rozborů možnosti pomoci členům družstva věřím, vážené dámy a pánové, že nakonec dojdeme, tj. vláda a parlament, ke konsensu při snaze o zmírnění dopadů krize družstevních záložen na jejich členy a při dalších jednáních nalezneme řešení přijatelné pro všechny zúčastněné strany.
Vzhledem ke skutečnosti, že konečné zadání žádosti o informaci vlády bylo pod bodem 75 schváleného programu schůze uvedeno s titulkem, že má jít o zdroj finanční výpomoci zajišťovacímu fondu ze státního rozpočtu, bude vám do konce měsíce listopadu předložen nový návrh zákona o státním dluhopisovém programu tak, aby mohlo být potřebných 6 miliard korun poskytnuto ze státního rozpočtu.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministru Mertlíkovi. V tuto chvíli zahajuji všeobecnou rozpravu, do které je jako první přihlášen pan poslanec Michal Doktor, připraví se pan poslanec Svatomír Recman.
Současně prosím pana poslance Doktora, aby se vyjádřil k tomu, zda v tomto případě jako první přihlášený do rozpravy je ochoten se ujmout funkce zpravodaje.
Poslanec Michal Doktor: Paní předsedající, budu respektovat dohodu s panem poslancem Recmanem a přenechám mu úlohu zpravodaje. Jistě se zhostí této role daleko lépe než já.
Chtěl bych se vážené sněmovně omluvit za to, že nemám připravený písemný projev. Jediným důvodem k tomu je to, že poslanci nemají možnost seznámit se s předlohou, z níž citoval pan ministr financí. Těžko mohu tedy reagovat v nějakém logickém sledu na informace, které zde byly uvedeny.
Dovolte mi zahájit větou, kterou zahájil i pan ministr financí. Vláda konstatuje, že si je vědoma obtížné situace členů družstevních záložen. Dovolím si reagovat otázkou: co řeší na situaci členů družstevních záložen a na insolventnosti fondu pojištění to, že si je vláda vědoma této situace? Táži se, co pro řešení této situace udělala? Dovolím si skončit tím, čím skončil ministr financí. Oznámil nám, že vláda předstoupí v průběhu listopadu s návrhem identickým s tím, co Poslanecká sněmovna již dvakrát zamítla.
Chtěl bych uvést informaci, kterou jsem na tomto místě uvedl již jednou v minulém vystoupení, že Poslanecká sněmovna ve věci krize pojištění a krize sektoru peněžního družstevnictví postupuje kontinuálně od letošního března, že ve věci pomoci fondu pojištění schválila již pět usnesení, která logicky navazují jedno na druhé a rozšiřují celkový prostor pro to, aby si vláda mohla vybrat instrument, kterým by insolventnost fondu pojištění mohla vyřešit. Otázkou je, zda vláda takto postupovat chce. Myslím si, že odpověď, že bude v listopadu Poslanecká sněmovna konfrontována s další vládní předlohou na vydání státních dluhopisů, svědčí o tom, si co vláda o námi schválených uneseních myslí a jak hodlá dále postupovat.
Dovolte, abych se zmínil o konstrukci, na níž stojí úvaha ministra financí, s kterou Poslaneckou sněmovnu seznámil. Konstrukce vcelku oprávněné stojí na tom, že žádná banka není oprávněna, respektive by jednala v rozporu se zákonem, kdyby poskytla úvěr za nápadně nevýhodných podmínek, případně poskytla úvěr, který by byl již při jeho poskytnutí označen jako ztrátový a byl evidentním prodělkem jedno pro jaký finanční ústav. Ale tak věc nestojí.
V usnesení Poslanecké sněmovny není ani jediná zmínka o úvěru, nebyla v září, nebyla před prázdninami a nebyla tady v posledním usnesení, s jehož plněním jsme zde konfrontováni. Vláda nám jinými slovy jednoznačně dává najevo, že usnesení přijaté Poslaneckou sněmovnou neplní a že se jím ani nehodlá zabývat. Ministr financí totiž říká stejné argumenty, které uváděl před měsícem. Mohu na ně odpovídat bohužel stejnými argumenty, jakými jsem argumentoval před měsícem. Není ani slovo, ani řeč, ani úvaha o tom, že se jedná o úvěr.
Poslanecká sněmovna přece přijala usnesení, kterým definuje státní instituci, skupinu Konsolidační banky, jako záruku toho, aby daňoví poplatníci měli kontrolu nad tím, jak bude nakládáno s finančními prostředky. Definovala zdroj ke krytí ztráty a označila jím výnosy z prodeje telekomunikačních licencí. Evidentně se nejedná o ztrátový podnik - použiji tento vulgární a zjednodušený výraz.
Přitom nadále nemluvíme o úvěru, mluvíme o nezbytně nutné finanční výpomoci.
Další konstrukce, kterou pan ministr financí uvedl, je zpochybnění návratnosti. Kdybych nepochyboval o návratnosti uvedené finanční operace, nenavrhoval bych zdroj ke krytí ztráty. My jsme upřímní, zdroj jsme označili. Jen se ptám, nakolik je upřímný návrh vlády, která navrhuje zákon na vydání státních dluhopisů ve výši 6 miliard na poskytnutí návratné finanční výpomoci. Tady na rozdíl od vlády říkáme upřímně: ano, víme, že toto bude ztrátový podnik, bohužel, ale zároveň také říkáme, že liknavý přístup Ministerstva financí a státu v této věci a každé prodlužování řešení insolventnosti fondu pojištění ztrátu prohlubuje. Přece součástí kalkulace je uvažovaný výnos z konkursu a vyrovnání, který se každým dnem snižuje. Tento fakt nemůžete zpochybnit. Je tady běžná řada výdajů, které družstevní záložny poskytují za nejrůznější oprávněné i neoprávněné služby. To přece znamená, že se každým dnem snižuje podstata předpokládaného výnosu z konkursu a vyrovnání.
Řekl bych, že vláda ví velmi dobře, jak v této věci postupuje. Je jen otázka, nakolik upřímně myslí, že si je skutečně vědoma krize fondu pojištění a především krize těch 110 tisíc lidí.
Chtěl bych uvést, že v současné době dopíjejí členové družstevních záložen kalich hořkosti až do dna. Zatímco vláda není ochotna respektovat vůli Poslanecké sněmovny, jim chodí domů doporučené dopisy nucených správců a oni se musí rozhodnout o formě, kterou přispějí k úhradě vzniklé ztráty, ke které mnohdy ani přímo nepomáhali. Bohužel nepřímo pomáhali tím, že se příliš nestarali o své vklady a věřili představenstvům, která zvolili. Dnes přispívají mnohdy skutečnými hmatatelnými penězi od 2 000 - 10 000 korun na úhradu vzniklé ztráty, protože jim to přikazuje zákon 87/1995 Sb. Přikazuje jim to i po novele, kterou jsme schválili v letošním roce, protože je to dikce obchodního zákoníku. Tak musí vypadat podíl člena družstevní záložny, člena družstva na zisku či vzniklé ztrátě družstva, jehož je členem.
Dovolte mi zpochybnit informaci ministra financí o tom, že novela zákona, respektive zákon 87/1995 Sb. vymezuje taxativně zdroje na plnění fondu pojištění. Není to pravda. Novela zákona 100/2000 Sb., ve znění zákona 87/1995 Sb., tento taxativní výčet změnila. Prosím pana ministra financí, aby si toto znění přečetl a seznámil se s tím, že jsou tam kouzelná slovíčka "mimo jiné" a že i důvod insolventnosti fondu pojištění byl tím důvodem, proč jsme tuto novelu schválili a proč jsme toto opatření přijali.
Protože si nemyslím, že na téma družstevních záložen a celkové krize je možno říci cokoli jiného než navrhnout opět usnesení - a doufám, že tentokrát to bude usnesení Poslanecké sněmovny, jímž se bude pan ministr i celá vláda zabývat - dovolte, abych se přihlásil do podrobné rozpravy a přednesl posléze návrh usnesení.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Doktorovi. Slovo má pan poslanec Svatomír Recman, který, jak mi bylo k mému překvapení oznámeno panem poslancem Michalem Doktorem, bude zpravodajem. Prosím pana poslance Recmana, aby se ujal i zpravodajské úlohy.
***