(15.50 hodin)
Poslanec Petr Koháček: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, navrhuji, abychom k tomuto bodu přijali usnesení, že Poslanecká sněmovna bere předloženou zprávu na vědomí.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Dále se do podrobné rozpravy nikdo nehlásí. Podrobnou rozpravu končím.
Budeme tedy hlasovat o návrhu usnesení tak, jak jej přednesl pan poslanec Petr Koháček - že Poslanecká sněmovna bere předloženou zprávu na vědomí. Já vás na žádost pana předsedy Škromacha všechny odhlašuji a prosím o novou registraci.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 170 a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 170 tento návrh byl přijat, když se pro něj ze 102 přítomných vyslovilo 100 a nikdo nebyl proti. Konstatuji, že s návrhem usnesení byl vysloven souhlas.
Dalším bodem je dle schváleného pořadu schůze bod
89.
Zpráva o podpoře malého a středního podnikání ze státního rozpočtu
v České republice v roce 1999
/sněmovní tisk 659/
Předloženou zprávu uvede ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Miroslav Grégr: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky je každoročně předkládána zpráva o podpoře malého a středního podnikání podle zákona č. 299/1992 Sb., o státní podpoře malého a středního podnikání. Podpory poskytované malým a středním podnikům se staly nedílnou součástí podnikatelského prostředí v České republice obdobně jako v zemích Evropské unie. Státní podpory pro malé a střední podniky pozitivně ovlivňují rozvoj podnikání. Kompenzují těmto podnikům nedostatek vlastního kapitálu, relativně obtížnou dostupnost bankovního úvěru a omezené možnosti ručení vlastním majetkem.
Předložená zpráva za rok 1999 obsahuje charakteristiku vývoje malých a středních podniků v loňském roce, přehled finančních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu na podporu tohoto sektoru a vyhodnocení efektivnosti těchto podpor.
Z prostředků státního rozpočtu bylo v roce 1999 na podporu podnikání vynaloženo 11,4 miliardy korun v celku, to je proti roku 1998 o 1,1 miliardy korun více. Pro zemědělský sektor to byla částka 8,7 miliardy korun, pro nezemědělský sektor 2,7 miliardy korun. Část podpor v nezemědělském sektoru byla poskytována návratnou formou, kterou představují úvěry se sníženou úrokovou sazbou a návratné finanční výpomoci.
Podpora malých a středních podniků znamená nejen přímý ekonomický přínos, ale i nově vytvořená pracovní místa, úspory energie, zvýšení stability sektoru, jeho technické úrovně a konkurenceschopnosti. Nezanedbatelný je příspěvek programových podpor z prostředků státního rozpočtu pro zvyšování exportu a pro rozvoj malých podniků v oblastech s vysokou nezaměstnaností.
V roce 1999 byla v programech podpory malého a středního podnikání použita již dvě ze tří kritérií vymezujících malé a střední podniky v definici uplatňované v zemích Evropské unie. Jsou to: počet zaměstnanců menší než 250 a kritérium nezávislosti. Třetí kritérium, tzv. ekonomické, podle výše tržeb a výše aktiv, bylo zařazeno do programu podpory na rok 2000.
Legislativní sjednocení definice malých a středních podniků s Evropskou unií bude řešeno v novele zákona č. 299/1992 Sb., o státní podpoře malého a středního podnikání připravované Ministerstvem průmyslu a obchodu k předložení Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky v roce 2001. Tím také bude splněn úkol ze závěru screeningu kapitoly "Malé a střední podniky".
Zprávu o podpoře malých a středních podniků ze státního rozpočtu v České republice v roce 1999 projednal hospodářský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 7. 9. t. r. V usnesení k této zprávě je navrhováno vládě připravit soubor programů podpory malého a středního podnikání, které efektivněji přispějí k řešení nezaměstnanosti, zabývat se platební morálkou podnikatelských subjektů se státní účastí, připravit novelu zákona o Hospodářské komoře a provázat podporu malého a středního podnikání s připravovanou daňovou reformou. Dále je navrhováno požádat vládu, aby příští zpráva byla zpracována zvlášť za nezemědělský sektor a zvlášť za zemědělský sektor.
K uvedeným návrhům mohu uvést, že v současné době je připravován k projednání ve vládě nový soubor programů podpory malého a středního podnikání s účinností od roku 2001 do roku 2004. Dále do všech zákonných norem týkajících se vymáhání pohledávek budou promítána opatření umožňující věřitelům domoci se u dlužníků svých pohledávek v reálném termínu. Dále bude uskutečněno jednání s Hospodářskou komorou o zaměření novely zákona o Hospodářské komoře. Za další vláda bude při přípravě daňové reformy spolupracovat se zástupci podnikatelské sféry s cílem zjednodušit daňový systém. A nakonec zpráva za rok 2000 bude zpracována pouze za nezemědělský sektor.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji vám za pozornost a doporučuji vám nebo si vás spíš dovolím požádat, abyste předloženou zprávu vzali na vědomí.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Já děkuji panu ministru Grégrovi. Zprávu projednal hospodářský výbor, jehož usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk č. 659/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pan poslanec Karel Vymětal a informoval nás o jednání výboru.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, vážený pane ministře - víc členů vlády tady nemáme - takže vážený pane ministře průmyslu a obchodu, hospodářský výbor, jak už zde uvedl pan ministr a citoval téměř úplně usnesení hospodářského výboru, projednal toto velmi podrobně na svém jednání 7. září.
Musím říci, že při tomto projednávání, které bylo velice důkladné a do hloubky věci, byly konstatovány mnohé věci, na které potom reaguje navržené usnesení hospodářského výboru, které by měla přijmout Poslanecká sněmovna.
Diskuse byla vedena i o otázce, o které zde mluvil pan ministr - že je třeba srovnat velikost malých a středních podniků se zvyklostmi Evropské unie. Padla slova ovšem i o tom, že je otázka, zda v současné době, za současné úrovně technologie a dalšího rozvoje technologie, jestli je vůbec možné počítat mezi střední podniky ty podniky do 250 zaměstnanců. Právě při té vysoké úrovni technologie dneska je možno říci, že gigantické podniky s obrovským objemem výroby za současného stavu techniky mohou mít i 200-240 pracovníků. A teď je otázka, jestli by i v rámci Evropské unie se tato otázka neměla diskutovat a svázat eventuálně ty střední podniky nejenom počtem zaměstnanců, ale dejme tomu i objemem výroby.
Ale to říkám jenom věci, které byly diskutovány na hospodářském výboru. Myslím si, že jsou to takové náměty i pro jednání v orgánech Evropské unie.
To, co tlačí malé a střední podnikatele, je řada, řada věcí, probíhají různé regionální konference o této otázce, na kterých se účastní i zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu. Dost často je slyšet - a bylo to také řečeno na hospodářském výboru - že je nedostatečná příprava stávajících i začínajících podnikatelů, že je třeba rozvíjet a provázat poradenské činnosti, rozšířit využití státních institucí, Hospodářské, Agrární komory, státních a územních agentur, regionálních poradenských a informačních center, podnikatelských inovačních center, euroinfocenter a dalších a dalších forem.
***