(14.10 hodin)
(pokračuje Nečas)
Pro toto porovnání uvedu jen dvě čísla.
Na nákup leteckého paliva v letošním roce, kdy bylo dosahováno poměrně rozumného objemu letových hodin v našich vzdušných silách, byla k dispozici více než jedna miliarda korun českých. Pro příští rok vše ukazuje na to, že částka, která může být vydána například - abychom si to opět uvedli u konkrétní položky - na nákup leteckého paliva, nepřesáhne půl miliardy korun. Znamená to naprosto fatální omezení výcviku v oblasti vzdušných sil. Já úmyslně uvádím tento jediný konkrétní údaj mimo jiné i v souvislosti s některými velmi čerstvými rozhodnutími vlády v oblasti vzdušných sil, protože vláda v případě,. že není schopna zabezpečit provoz letectva, přesto chystá velmi drahé a náročné investiční projekty. Připomíná člověka, který se chystá koupit drahý a velmi krásný šperk, nicméně v situaci, kdy má holé pozadí.
Jsem přesvědčen o tom, že základní problém není v samotné výši výdajů na obranu. Znovu opakuji, že vláda v tom drží svůj slib, drží závazek, který učinil již minulé vlády, a to makročíslo, které se udržuje na poměrně vysoké hodnotě i z hlediska Severoatlantické aliance, je uspokojivé.
Co je však neuspokojivé, je využívání těchto prostředků uvnitř resortu Ministerstva obrany. Tady se ukazuje jednoznačně, že existuje velmi nepřehledná struktura resortu Ministerstva obrany, že se de facto zastavila jeho restrukturalizace, že nadále existuje velká nerovnováha mezi pravomocemi jednotlivých stupňů velení a řízení resortu na jedné straně a jejich odpovědností především v oblasti finanční, ekonomické a materiální. Je třeba jednoznačně říci, že bohužel pokračuje stav nastavený v minulých letech, kdy se ukazuje, že ekonomika resortu je velmi netransparentní, a tudíž velmi těžko řiditelná.
Já jsem tu v jednom svém vystoupení v době ústních interpelací poukázal například na velmi charakteristický jev v této oblasti, to znamená na velmi nepřehlednou strukturu řízení ekonomického úseku resortu Ministerstva obrany, kde vedle sebe působí celá řada složek, v nichž dochází k vzájemnému překryvu a k duplicitě jednotlivých funkcí, úředníků i činností. Je třeba říci, že v této oblasti působí minimálně pět složek, které si vzájemně konkurují, vzájemně se pletou pod nohy a vzniká tím velmi neefektivní a drahý systém.
Musím konstatovat z tohoto místa, že zatímco udržování výše výdajů na obranu v původní výši 2,2 % HDP je z hlediska České republiky, nejen z hlediska této vlády, pozitivním krokem, jednoznačně se ukazuje, že zamrzlé reformy v resortu Ministerstva obrany, zamrzlá restrukturalizace v Armádě České republiky, především zastavená reforma ekonomiky resortu Ministerstva obrany jsou příčinou, že poměrně vysoké a slušné výdaje na obranu nejsou v tomto resortu vynakládány efektivně. Myslím si, že právě projednávání návrhu státního rozpočtu pro rok 2001 by mělo být jedním z velmi výrazných impulsů pro to, abychom nemalé výdaje z kapes daňových poplatníků, které vydáváme na obranu - a podle mého hlubokého přesvědčení je vydáváme správně v této výši - byly využívány také maximálně efektivně k uspokojení obranyschopnosti této země i jejích daňových poplatníků.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo má pan kolega Vlastimil Tlustý.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, dámy a pánové, avizoval jsem ve své zpravodajské zprávě, že své osobní názory a hodnocení vyjádřím v rozpravě, což právě teď činím.
Za prvé mi dovolte, abych se vyjádřil k problému použití starých a nových rozpočtových pravidel, rozpočtových pravidel, která budou platit od 1. ledna příštího roku, a budou tedy nepochybně platit po celou dobu, kdy se Česká republika bude řídit právě projednávaným rozpočtem na rok 2001.
Považuji za správné, že vláda v návrhu státního rozpočtu na rok 2001 uvedla všechny údaje v souladu s těmito novými rozpočtovými pravidly, a to přesto, že to některým kritikům dává do ruky snadný argument, že původně dojednaný deficit 20 mld. korun není na prvních stranách tohoto návrhu uváděn, a naleznete tam číslo 49. Jak zaznamenala všechna česká média - a to bych chtěl ocenit -, je to rozdíl formální, je to rozdíl, který ve své podstatě přispívá k transparentnosti hospodaření českého státu, a pro zajímavost - je to změna, kterou jako velmi pozitivní změnu zaznamenal i Mezinárodní měnový fond a vnímá ji jako jasnou tendenci České republiky směřující ke zprůhlednění hospodaření státu a všech veřejných rozpočtů.
Je zajímavé, že česká média nezaznamenala, že právě toto zprůhlednění státního rozpočtu, právě tato nová rozpočtová pravidla a zařazení kapitoly Operace státních finančních aktiv byl návrh poslanců ODS, poslanci ODS prosazený, a že to nebyl obsah původní vládní novely. Říkám to zejména jednomu nejmenovanému komentátoru jednoho nejmenovaného listu, s jehož názory souhlasí redakce. Možná by stálo za to v průběhu projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu právě tuto okolnost si ověřit.
Za druhé mi dovolte komentovat několik problematických částí nebo faktů návrhu státního rozpočtu na rok 2001.
Mnohokrát jsem uvedl a uvádím i dnes, že se mi nelíbí, že jednorázový příjem z prodeje telekomunikační licencí vláda navrhuje projíst, rozpustit do běžných provozních výdajů státního rozpočtu, a že se nepokusila tyto jednorázové příjmy využít rovněž jednorázově, to znamená na něco výjimečného, a dokonce jsme v minulosti - a říkám-li "jsme", pak myslím ODS - navrhovali, jak si takové jednorázové využití představujeme, to je za prvé na snížení státního dluhu, za druhé na zvýšení rozsahu investic. A právě proto, že se mi toto nelíbí, právě proto ODS požadovala a dosáhla v této věci s ČSSD dohody, aby telekomunikační licence nebyly prodány předem určeným vlastníkům, ale aby byly vydraženy, neboť je jasné, že aukční prodej je nejen prodej transparentní, ale je to také jediná forma prodeje, která podle mého názoru může obstát v očích zahraniční veřejnosti, a je to také metoda, která dává naději, že skutečný příjem státu z prodeje telekomunikačních licencí přesáhne původně očekávaných 230 miliard.
Proto jsme se rovněž se sociální demokracií dohodli na tom, podaří-li se zvýšit příjem státního rozpočtu nad rámec očekávaných 20 miliard, tento dodatečný příjem státu rozdělíme přednostně na snížení státního dluhu a na posílení investic prostřednictvím Fondu dopravy a Fondu bydlení.
***