(Jednání pokračovalo ve 14.02 hodin.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážené kolegyně a kolegové, budeme pokračovat v přerušeném jednání dnešního dne. Pro ty, kteří si snad této skutečnosti nevšimli, upozorňuji, že projednáváme vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2001, sněmovní tisk 731, první čtení. Je stále ještě otevřena obecná rozprava. Do této rozpravy mám zatím ještě dvě přihlášky.
Vážené kolegyně a kolegové, prosím, abyste se dostavili do jednacího sálu, budeme pokračovat v projednávání bodu "státní rozpočet".
K avizovaným dvěma ústním přihláškám ještě přibyla přihláška písemná, a to poslance Petra Mareše, která má přednost.
Prosím, paní kolegyni Orgoníkovou, aby upozornila kolegy, že by měli zaujmout svá místa.
V tuto chvíli uděluji slovo Petru Marešovi, který se přihlásil písemně. Potom má slovo pan kolega Petr Nečas a jako třetí v pořadí pan poslanec Vlastimil Tlustý.
Poslanec Petr Mareš: Pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, nechtěl jsem svou písemnou přihláškou předběhnout dva kolegy přihlášené nepísemně, omlouvám se jim za to a slibuji, že budu velice stručný.
Připravoval jsem si delší vystoupení na téma rozpočet a perspektiva vysokého školství nebo terciární sféry naší vzdělávací soustavy. Domnívám se ale, že bude jednodušší, stručnější a výstižnější, když vás seznámím s materiálem, který před asi půl hodinou vydala Česká konference rektorů na svém 50. zasedání. Tento materiál se vyjadřuje k tomu, co zde právě projednáváme. Cituji z tohoto prohlášení:
Česká konference rektorů přijala na svém 50. zasedání následující usnesení:
Česká konference rektorů zhodnotila návrh rozpočtu vysokých škol na r. 2001 a konstatuje:
1. Předkládaný návrh rozpočtu vysokých škol je v hrubém rozporu s programovým prohlášením vlády v oblasti podpory růstu vzdělanosti.
2. Podíl navrhovaného objemu finančních prostředků pro vysoké školy z celkové kapitoly školství činí zhruba 60 % v porovnání s obdobným podílem v zemích OECD.
3. Navrhovaný rozpočet neumožňuje realizaci připravovaných rozvojových programů, přičemž pokračující nedostatečné financování vysokých škol povede ve svých důsledcích k závažnému zhoršení kvality škol na českých vysokých školách a k následnému zhoršení jejich konkurenceschopnosti v rámci Evropské unie.
4. Za nejzávažnější důsledek nedostatečného financování považuje Česká konference rektorů prohlubování rozporů mezi požadavky na zvyšování vzdělanosti a možnostmi vysokých škol poskytnout vzdělání větší části populace v souladu s trendy uplatňovanými v Evropské unii.
Domnívám se, že k tomuto stručnému a výstižnému textu není třeba nic dodávat. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Nyní má slovo pan poslanec Petr Nečas.
Poslanec Petr Nečas: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, dovolte mi, abych řekl z tohoto místa několik slov k rozpočtové kapitole Ministerstva obrany.
Tady je třeba v prvé řadě velmi ocenit to, že vláda České republiky v tomto složení respektuje závazek předchozích vlád ČR, který byl přijat na podzim roku 1996, tzn. postupně zvyšovat výdaje na obranu a držet je na úrovni 2,2 % hrubého domácího produktu. Je třeba říci, že od r. 1996 je tato vláda třetí vládou České republiky, která se svým složením výrazně liší od předchozích vlád. Přesto tento závazek, který je výsledkem poměrně silného politického konsensu českých demokratických politických stran, dodržuje.
Celkové výdaje na obranu ve výši více než 45 mld. Kč skutečně splňují tento požadavek, tzn. dosahují výše 2,2 % hrubého domácího produktu. Stejně tak je velmi uspokojivá výše kapitálových výdajů, které tvoří čtvrtinu celkových výdajů na obranu, což umožňuje velmi účinnou technickou modernizaci a obnovu našich ozbrojených sil.
Samozřejmě všichni víme, že tato otázka je velmi komplikovaná vývojem projektu L-159, který pozře většinu těchto investičních projektů.
Mluvíme-li tedy o těchto kvantitativních, spíše globálních makroukazatelích kapitoly resortu Ministerstva obrany, myslím si, že z tohoto pohledu je možno vystavit vládě příznivé ocenění. Podíváme-li se však hlouběji do této rozpočtové kapitoly a do problematiky resortu Ministerstva obrany, bohužel již tak příznivý pohled se nám nenabízí. Je skutečností, že v uplynulých dvou letech se zastavil příznivý vývoj mandatorních personálních výdajů, které se snižovaly. V letošním roce se toto snižování zastavilo a v příštím roce se bohužel opět očekává nárůst mandatorních personálních výdajů.
Koláč, který se rozděluje v rámci Ministerstva obrany, není nekonečný. Pokud se drží vysoká úroveň investičních výdajů zhruba na čtvrtině výdajů na obranu, současně rostou personální výdaje, naprosto logicky a nezbytně dochází k poklesu provozních výdajů resortu Ministerstva obrany.
Abychom si představili, co znamenají provozní výdaje: není to anonymní položka, je to položka, která má zásadní vliv na úroveň a intenzitu výcviku našich ozbrojených sil. Víme, že to má skutečně některé velmi fatální dopady, např. v porovnání s tímto rokem.
***