(17.00 hodin)
(pokračuje Gross)
Tady se tato ochrana poskytuje na žádost a se souhlasem té dotyčné osoby. To je ten velice podstatný rozdíl, ale druhá věc je, že my se tady můžeme dostat do situace, že se zvláštní ochrana bude muset poskytovat osobě již třeba v přípravném řízení, už při podávání vysvětlení. Aspoň tak je ten zákon koncipovaný, jestli k tomu sněmovna dospěje. Může se stát, že nebude moci být zahájeno trestní řízení, pokud nebudeme mít věrohodného svědka, který to trestní řízení rozpoutá. Pak úloha soudce je samozřejmě úplně jiná než u používání operativní techniky. Může to tak skončit, ta debata ve sněmovně, já se tomu nebráním, ale není to totéž jako operativní technika, má to opravdu trochu jiný úhel pohledu.
Co se týče stupně "tajné", že tam chybí nezávislá kontrola. Na to se musíme podívat. Samozřejmě, určitá míra kontroly tam být musí. Přiznám se, že do vlády šel návrh, kde to mělo být ve stupni D, tyto přílohy. Ale já to považuji za něco, co je obrovským rizikem, protože těm lidem - a to si uvědomme - půjde o život. Jestliže budou svědčit v kauzách, na jejichž základě se někomu bude udílet zvláštní identita, tak ten člověk se odsuzuje k tomu, že třeba do konce svého života bude žít v nějakém stupni ohrožení života. Jestliže my těmto lidem nezajistíme dostatečnou jistotu, že stát jejich data ochrání, tak se obávám, že zákon může být dosti bezzubý. A ten stupeň T nebo PT - mně by se tam líbilo PT, upřímně řečeno, ale nevím, jak bych tady uspěl, byť je to vládní vyhláška, není to součást zákona, takže možná bych neuspěl ani ve vládě, to já nevím - ale jde o to, že pokud něco má stupeň T nebo PT, má to úplně jiný trestněprávní důsledky pro tu osobu, která toto tajemství vyzradí, než když to má třeba stupeň "důvěrné". To pan kolega Ondruš zná, protože je z příslušného výboru. Já to neříkám jemu, říkám to spíše sněmovně. Takže to jsou různé nuance.
Poslední poznámku, kterou jsem si udělal - byť tam bylo ještě něco - k vystoupení kolegy Ondruše, že by to měla dělat ochranná služba, a ne zvláštní služba policie. Přiznám se, že tomu bych se dost bránil z jednoho prostého důvodu. Ochranná služba policie ČR je služba, která chrání ambasády, chrání zde budovu Poslanecké sněmovny nebo chrání ústavní činitele, kterým je ochrana poskytována. Ale lidé, kteří se budou starat o ochranu těchto osob, případně o hloubkové krytí těchto osob, tzn. o změnu identity, zavedení do matrik a všechno, co je s tím spojené, to jsou lidé, kteří mají mnohem blíže k jinému policejnímu útvaru, což je tzv. pátý odbor, tzv. nelegálové, to znamená osoby, které jsou hloubkově vysazovány do prostředí. Souhlasím, hledejme nejefektivnější začlenění, ale nesmíme narušit výkon, aby to nebylo ohroženo. V tom si asi s kolegou Ondrušem rozumíme. Nad tím můžeme diskutovat ve výboru, můžeme pak diskutovat zde ve druhém čtení, jen upozorňuji na to, že to má řadu nuancí.
K vystoupení kolegy Filipa - návrh na přerušení. Omlouvám se, ale s tím návrhem na přerušení nebudu souhlasit. Za prvé je to pojímáno jako samostatný zákon s tím, že rozumím, že na to lze pohlížet z různých úhlů, jestli samostatný, nebo dílčí novely. Ve vztahu k trestnímu řádu to má ještě jeden stupeň odlišnosti. Schválně to nazýváme zvláštní zákon o ochraně svědka. To, o čem hovoří trestní řád, je ochrana svědka. Čili je to ještě stupeň kvalitativně výš, a proto je to v samostatné normě. Mám pocit, že těmito ustanoveními nijak nejdeme do filozofie trestního řádu, tak jak je připravována, byť samozřejmě trestního řízení a řádu se to týká velice podstatně v jeho aplikaci. V tuto chvíli s návrhem na přerušení nesouhlasím a nebudu souhlasit. Co se týče prodloužení o 20 dní, přispěje-li to vyjasnění problémů a většímu zprůchodnění tohoto zákona, tak nějakých zásadních námitek nemám, ale přerušení bych se opravdu bál, protože až budeme diskutovat nad novelou trestního řádu nebo nad úplně novým trestním řádem - to já nevím, jak to nakonec dopadne, ale zřejmě to bude novela - tak se bojím, že tato věc by byla velice marginální ve vztahu k celé novele trestního řádu a skutečně by se jednalo jen o dílčí záležitost, která by podle mého názoru mohla utrpět potom na kvalitě pozornosti sněmovny. Takže s tímto já souhlasit nebudu.
Co se týče kolegy Jičínského, který se ptal na to, jak to funguje jinde ve světě. Není to model, který funguje jen v USA, vůbec ne. Například Polsko asi před rokem přijalo sice trochu jinou koncepci, ale přesto zákon, který jde ve smyslu takovéto určité speciální ochrany svědka. Takže je to trend, kterým víceméně státy nám blízké dohánějí to, co třeba funguje v západní Evropě. Pokud vím, tak v EU je většina států, které mají podobná ustanovení. Já jejich výčet mám v úřadu, ale nebral jsem si ho sem s sebou. Takže není to něco, co bychom na evropském kontinentu budovali jako novou normu, jako něco průkopnického. Rozumím tomu, že jsme v jiných podmínkách než v Americe, proto také navrhujeme určitou mezinárodní spolupráci. Dokonce ta mezinárodní spolupráce - a to je podstatné - na takovémto právním základě je od nás ze zahraničí vyžadována v rámci spolupráce v Europolu, ale my tomu nemůžeme vyjít vstříc, protože takovou zákonnou úpravu nemáme. Tolik asi k diskusi.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministru Grossovi. Ke slovu se přihlásil předseda poslaneckého klubu KSČM pan poslanec Filip.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. Samozřejmě rozumím ministru vnitra, že nebude souhlasit s přerušením. Chtěl bych jen připomenout jemu, ale i této sněmovně, že jsme se s tím už jednou setkali, když jsme dělali zpravodajskou techniku a Celní správa dostala mnohem větší pravomoci než BIS. Nerad bych se toho znovu dočkal, proto jsem to navrhl a rád bych, abychom přinejmenším ty dvě normy sladili.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Slovo má zpravodaj pan poslanec Matulka.
Poslanec Dalibor Matulka: Jen velice stručně shrnu průběh rozpravy, co se v ní stalo. Vystoupili v ní tři řečníci. Pan kolega Ondruš jednak svým způsobem avizoval zřejmě to, co chce formou pozměňovacích návrhů v rámci druhého čtení pozměnit na textu zákona, ale současně podal návrhy jednak na přikázání výborům - navrhl ústavně právní výbor a výbor pro obranu a bezpečnost - a jednak navrhl prodloužení lhůty o 20 dnů. Jako zpravodaj tyto návrhy podporuji, domnívám se, že jsou rozumné.
Pan kolega Filip navrhl, aby byl tento bod přerušen a aby v prvním čtení bylo pokračováno až současně s prvním čtením nového vládního návrhu novely trestního řádu. Jestli jsem to správně pochopil, pan kolega Filip logicky navrhuje to, aby k přerušení došlo po vyčerpání příspěvků v obecné rozpravě, to se stalo, ale před jejím ukončením. K tomuto návrhu mám neutrální stanovisko, vyjádřil se k němu pan ministr vnitra, ale domnívám se, že pokud jde o pořadí hlasování, je logické, aby se nejprve hlasovalo o návrhu poslance Filipa, že tento bod přerušujeme, a kdyby tento bod přijat nebyl, tak potom se bude hlasovat o přikázání výborům a o prodloužení lhůty. Domnívám se, že v takovém pořadí, paní předsedající, můžeme přikročit k hlasování.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Pane zpravodaji, o pořadí mezi námi není sporu, ale bohužel jsem neslyšela z návrhu pana poslance Filipa, že navrhuje přerušení před uzavřením rozpravy. Pan poslanec Filip řekl, že navrhuje po obecné rozpravě tento návrh přerušit. Pamatuji si to velmi přesně. Počítala jsem s tím, že by se o přerušení hlasovalo jako o prvním. Nicméně obecná rozprava byla uzavřena a já jsem neslyšela z návrhu pana poslance Filipa, který padl v obecné rozpravě, že by žádal přerušení ještě před uzavřením rozpravy. Takže rozprava je uzavřena. Já samozřejmě počítám s tím, že by se nejprve hlasovalo o přerušení a poté o přikázání.
***