(16.40 hodin)
(pokračuje Matulka)
Všechno bývá relativní, takže i otázka přehlednosti je relativní. Nedomnívám se, že úvaha o tom, zda cesta samostatného zákona, nebo zda cesta novel speciálních zákonů, by byla vůbec relevantní pro posouzení, zda tento zákon přijmout, nebo nepřijmout.
Jako zpravodaj konstatuji, že vládní návrh zákona nevykazuje žádné chyby z hlediska procedurálního. Můžeme možná vést úvahu nad potřebností toho zákona. To už je ale hledisko věcné. Ministr vnitra sám zmínil už existující instituty ochrany svědků. Osobně nedovedu posoudit, zda ty instituty, které už existují, jsou v praxi příliš často využívány, nebo nejsou a co je překážkou jejich použití ve větším měřítku nebo není. V každém případě souhlasím velmi s tím, že to, co je nyní obsaženo ve vládním návrhu zákona, je skutečně nadstandardní ochrana. Z textu to vyplývá a domnívám se ale, že to, co vládní návrh navrhuje, je v pořádku. Nepochybně budeme vést ve druhém čtení a možná budeme i zohledňovat potom v celkovém hlasování v rámci třetího čtení, budeme vést diskusi o některých věcných problémech.
Příkladmo uvedu jenom jeden. Podle svého ryze osobního názoru se domnívám, že třeba problematickým místem je možnost poskytování zvláštní ochrany policistům, vyšetřovatelům, státním zástupcům, soudcům, znalcům, tlumočníkům a obhájcům a osobám jim blízkým ve stejném, plném rozsahu včetně změny totožnosti jako u svědků. Já si nemyslím, že až tak široká by u této skupiny osob musela nutně být tato ochrana. Přece jen rozdíl mezi policistou a běžným svědkem jakýsi je. Svědek není svědkem z povolání, policista je policistou z povolání, tedy by asi bylo na místě, aby nesl poněkud větší rizika, zvláště jedná-li se o nadstandardní ochranu. Ale to je detail skutečně věcný, o kterém nepochybně budeme jednat ve druhém čtení. Určitě poslanci budou zvažovat i pozměňovací návrhy k ostatním částem tohoto zákona.
Jsme ale nyní v prvém čtení. Nenalézám jediný důvod, pro který bych navrhoval vrácení k přepracování nebo zamítnutí toto návrhu. Čili předpokládám, že tento návrh je způsobilý být projednán ve druhém i třetím čtení, a jako zpravodaj tento způsob doporučuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Matulkovi a otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec František Ondruš.
Poslanec František Ondruš: Vážená paní předsedající, pánové ministři, kolegyně a kolegové, já rovněž sdílím názor, který tady prezentoval pan ministr vnitra o tom, že předkládaná novela je velmi potřebným nástrojem v boji proti organizovanému zločinu. Dovolím si pouze v obecné rozpravě upozornit na některá řekněme úzká místa předlohy, která vidím.
1. Doporučuji zvážit okruh osob stejně tak, jak už o tom hovořil pan zpravodaj, podle § 2 odst. 2, kterých se zákon týká. Mám na mysli soudce, státní zástupce.
2. Vidím některé nedostatečné legislativní mechanismy zabraňující zneužití zákona. Například jakmile policie dospěje k závěru, že bezpečnost ohrožené osoby je třeba chránit podle tohoto zákona, viz str. 13 důvodové zprávy, je ex lege oprávněna, tedy třeba i pod záminkou zasahovat do základních práv a svobod občanů. A korekce uvedené v návrhu, jako např. "nesmí být sledován jiný účel než zajištění bezpečnosti", uvedený v § 9 odst. 4, anebo "policista je povinen při využívání oprávnění uvedených v tomto zákoně nepřipustit, aby osobám v souvislosti s touto činností vznikla bezdůvodná újma" - § 18, nepovažuji za naprosto dostatečné, zvláště za situace, kdy policista event. dospěje k závěru, že hrozí nebezpečí z prodlení. Pak podle návrhu by byl oprávněn provést u kohokoliv domovní prohlídku, jak je uvedeno v § 9 odst. 2, nebo provést osobní prohlídku bez jakýchkoliv podmínek, a to i policistou opačného pohlaví - § 9 odst. 3, tedy vše s vypuštěním podmínek uvedených v trestním řádu a podmínek stanovených v zákoně o Policii ČR.
3. V optimálním případě má o zahájení a ukončení poskytování zvláštní ochrany a pomoci rozhodovat na návrh policejního prezidenta pouze ministr vnitra - § 4 odst. 1 písm. b) - a přitom i u "pouhého" nasazení zpravodajské techniky nebo zpravodajských prostředků v legislativě o zpravodajských službách tady toto nasazení povoluje soud. Nyní navíc tedy i s možností změny identity má tuto možnost pouze resort vnitra.
4. Poskytování zvláštní ochrany a pomoci může zahrnout až vytvoření nové identity i pro osoby blízké a v návrhu postrádám v této souvislosti souhlas a závazek osob blízkých chráněné osobě k plnění povinností vyplývajících z režimu utajovaných skutečností a event. možnost a způsob návratu k vlastní původní identitě jak chráněné osoby, tak i osob blízkých.
5. Navrhovaný stupeň utajení T - jakkoliv rozumím zavedení tohoto režimu, tak zároveň vylučuji jakoukoli nezávislou kontrolu.
6. Návrh neřeší náhradu nákladů, které občanu v souvislosti s ochranou vzniknou. Jestliže stát chce, aby lidé svědčili, je třeba nejen zajistit právo na ochranu, ale také plně kompenzovat náklady a škody z této činnosti vzniklé. V § 16 odst. 1 u zvláštních finančních prostředků se říká: prostředky vyčleněné k úhradě některých výdajů.
7. V obecné části důvodové zprávy se uvádí, že vlastní ochranu asi deseti průměrně uvažovaných chráněných osob ročně by měl vykonávat zvláštní útvar policie. Já se domnívám, že toto není cestou. Ochranu osob má vykonávat ochranná služba a event. v tomto případě by mohl být vytvořen její zvláštní odbor. Domnívám se, že tím dojde ke snížení nákladů a tím i k možnosti chránit více osob.
Na závěr mi dovolte konstatovat, že považuji zákon za všeobecně nutný, o tom není sporu. Je třeba ale odstranit některé jeho nedostatky. Čili stručně si je dovolím zopakovat:
a) znovu posoudit rozsah platnosti, množinu osob;
b) schvalovací pravomoc svěřit nikoli ministru vnitra, ale soudcům Nejvyššího soudu;
c) eventuálně se zamyslet nad formou kontroly, zejména v souvislosti s používáním zpravodajských prostředků, podstatných zásahů do práv a svobod a režimu T;
d) z návrhu zákona doporučuji vyjmout ustanovení o oprávnění Policie ČR a Vězeňské služby. Rozsah tohoto oprávnění je uvedený v příslušných zákonech a do tohoto zákona - domnívám se - nepatří, a oprávnění rovněž nemohou jít nad rámec v těchto zákonech uvedených;
e) doplnit a precizovat ustanovení o získání nové, eventuálně vrácení původní identity chráněných osob včetně osob blízkých
f) a jako poslední bod navrhuji precizovat služby Policie ČR, kterých se bude zákon týkat, zejména s ohledem na § 11, 12 a 17 návrhu.
Závěrem mi dovolte navrhnout na základě výše uvedeného prodloužení doby projednání zákona o 20 dnů, a pokud nebude návrh na projednání v ústavně právním výboru, tak toto navrhnout. Zároveň navrhuji jeho přidělení k projednání výboru pro obranu a bezpečnost.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Ondrušovi. Hlásí se dále někdo do obecné rozpravy? Pan poslanec Filip má slovo.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, paní předsedající. Vážení členové vlády, paní a pánové, vzhledem k tomu, že pokud jde o věcnou náplň návrhu zákona, musel bych se přiklonit k tomu, co tady bylo již řečeno, nebudu se tím výrazně zabývat.
Procedurálně však chci zdůraznit jednu věc, kterou považuji za velmi nutnou, a zmínil ji tady jak pan ministr vnitra, tak pan zpravodaj. V podstatě jde o to, že představa, kde by tato norma měla být upravena, jestli samostatně, nebo v rámci jiného zákona, je samozřejmě možná, a už tady bylo zmíněno, že je to otázka v podstatě části trestního řádu, který je dnes platný.
***