(12.00 hodin)
(pokračuje Mertlík)
Čili ubude tam určitá tvrdost současné úpravy a asi všichni přiznáme ne zcela spravedlivý stav, kdy závisí na tom, kdy byl daný poznatek zjištěn, a někdy jde o zjištění, které bylo učiněno na základě nikoliv zlé vůle daňového poplatníka, ale prostě proto, že třeba udělal chybu. Čili tvrdosti jsou tam poměrně značné.
Novela dále reaguje na nově přijatý zákon o elektronickém podpisu a upřesňuje podmínky, za kterých lze tento nový způsob komunikace využít v daňové správě.
Co se týče využívání technických prostředků, změkčují se zde podmínky pro podávání dalších písemností, neboť se navrhuje prodloužení prekluzivní lhůty pro jejich potvrzení v případě, že nebude využita forma elektronického podpisu.
Dále je zda navrhováno uložení povinnosti správci daně jasně definovat, co požaduje od daňového subjektu doložit, ve výzvě v rámci vytýkacího řízení, což by mělo velkou měrou zkvalitnit komunikaci mezi správcem daně a daňovým subjektem a zmírnit tak tento dosavadní zdroj napětí mezi nimi. Čili vytýkací řízení by od samého počátku mělo být ke konkrétním podáním, ke konkrétním skutečnostem a mělo by být pro obě strany přehlednější.
Další zpřehlednění postavení daňového subjektu v daňovém řízení má zajistit jednak upřesnění způsobu zahájení daňové kontroly v okamžiku jejího zahájení a podrobné upravení podmínek pro kvalitní projednání závěrů novely.
Vážené dámy, vážení pánové. Vzhledem k tomu, že tato novela se snaží reagovat na celou řadu procesních nedostatků, které jsou dlouhá léta předmětem kritiky daňových poplatníků či prakticky veškeré veřejnosti, prosím vás, aby byla propuštěna do druhého čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji panu ministrovi a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Libor Ježek.
Poslanec Libor Ježek: Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Předkládaná novela má vést ke zkvalitnění správy a výběru daní. Pod pojmem zkvalitnění správy a výběru daní je třeba si ovšem představit soubor opatření, která vytvoří podmínky k tomu, aby podnikatelé i ostatní daňové subjekty platili daně včas a ve správné výši. K plnění tohoto záměru je ovšem třeba jednoznačných a srozumitelných formulací jejich povinností a práv, ale stejně tak i práv a povinností orgánů, které zajišťují správu a výběr daní. Odpovídající musí být samozřejmě i část donucovací, tj. část, která zahrnuje sankce, a definice podmínek pro exekuce.
Pravdou je také to, že tyto cíle se vládě nedaří plnit v rozsahu, v jakém by bylo potřeba.
To vede k přesvědčení, že správná cesta spočívá ve výrazném přitvrzení v sankcích a jednostranném zvýšení práv správců daní, a to při omezení práv daňových subjektů. Praxe vyspělých zemí toto ale nepotvrzuje. Ta rozlišuje mezi subjekty, které mají zájem mít své daňové záležitosti v pořádku, a subjekty, které se snaží daně krátit.
V našem daňovém a právním systému se tento princip bohužel nedaří prosazovat. Důsledky jsou všeobecně známé. Nepoctivce, daňové podvodníky se nedaří dostihnout a usvědčit a pro správce daní je daleko snazší zjistit a prokázat prosté chyby u podnikatelů a dalších subjektů, které chtějí mít své daňové záležitosti v pořádku. Tento systém dává jednotlivým úředníkům značné pravomoci a prakticky postrádá jakýkoliv vnitřní kontrolní mechanismus. Při poměrně nízké odborné kvalifikovanosti některých pracovníků správce daně pak navrhované úpravy, které jsou předkládány pod heslem zlepšení výběru daní, vedou k jednostrannému zvýhodnění pozic pracovníků správce daně a musí vést k tomu, že poctiví podnikatelé mohou vnímat Českou republiku jako daňově rizikovou, zatímco ti neseriózní spíše kalkulují s tím, že připravené daňové úniky projdou v rozsahu nesrovnatelně větším než v okolních státech.
Dovolím si některé připomínky ke konkrétním navrhovaným bodům.
K § 8 odst. 1. Jedná se o navržení v podstatě dalšího způsobu, jakým budou správci daně obcházet svoji povinnost umožnit kontrolovaným daňovým subjektům účast na výslechu svědka, jakož i umožnit klást mu otázky. Domnívám se, že to není správný směr.
K § 11 odst. 2 a odst. 3. Navrhovaná úprava umožňuje pracovníkovi správce daně vyloučit z daňového řízení zástupce podnikatele, ať již daňového poradce, nebo advokáta, a to např. se zdůvodněním, že dochází k jakémusi střetu zájmů, nebo správce daně došel k závěru, že daňový poradce nedostatečně hájí zájmy daňového subjektu či jej poškozuje. Myslím si, že to je právem daňového subjektu, a nikoliv povinností či právem správce daně posuzovat, jakým způsobem je daňový subjekt hájen. Vyloučením daňového poradce či advokáta ze zastupování je daňovému subjektu fakticky upíráno právo kvalifikovaně se hájit.
Velice zajímavý je návrh, kde se v důvodové zprávě velmi tiše přechází skutečnost, že se výrazně omezuje povinnost správce daně vystavit bezchybné rozhodnutí a nechává se samotnému správci daně na posouzení, jestli jeho minulé rozhodnutí bylo zmatečné, nebo správné. Myslím, že to je zcela bezprecedentní použití správní úvahy, při kterém nejde o to, zdali pochybil daňový subjekt, ale správce daně.
Velice zajímavý je bod 105 u § 39, kde se vláda snaží podpořit zcela jistě připravovaný zákon o registračních pokladnách. Změnila se slova "povinnost vést evidenci denních tržeb", a to na slova "vést evidenci jednotlivých plateb". To znamená, že kteroukoliv platbu, kterou podnikatel uskuteční, musí zaznamenávat a registrovat, zatímco současná právní úprava říkala, že sečtu denní tržby a ty jsem povinen evidovat. Čili zcela jistě je to záměr, jak si připravit půdu pro registrační pokladny.
Co se týče sankcí, jak tady již pan ministr zmiňoval, já jsem jiného názoru. Domnívám se, že tento zákon umožňuje naopak dvojí sankci jednoho a toho samého přestupku, jednak časové penále a jednak sankci za to, že byla ztráta či byl nadměrný odpočet.
Dalším zajímavým bodem je zjednodušení pro správce daně ručitelství. U daně z převodu nemovitostí je ručitelem ten, který nemovitost kupuje, a pokud ten, který nemovitost prodává, daň nezaplatí, může správce po vyčerpání všech úkonů doměřit tuto daň osobě, která koupila. Pojem "vyčerpání všech úkonů" je tady nahrazen podstatně jednodušší formulací, která umožňuje ve své podstatě, jakmile nebude správce daně dostatečně spokojen s naháněním dlužníka, může okamžitě doměřit daň ručiteli.
Změnilo se i pořadí plateb, takže pokud podnikatel zaplatí dlužnou částku na dani a předtím mu bylo vyměřeno penále, tak se mu uhrazuje automaticky penále, nikoliv dlužná daňová povinnost.
To, co je opět velmi zajímavé, je prodloužení doby, kdy správce daně může daňovému subjektu doměřit a zkontrolovat daňovou povinnost, a to až na 18 let, což si myslím, že je neúměrně dlouhá doba. V zákoně o investičních pobídkách jsme přijali pozměňovací návrh, který umožňuje po dobu 10 let, a tento návrh např. v případě ztráty to prodlužuje až o dalších 7 (8???) let.
Myslím si, že toto jsou důvody, které velmi vážně přinášejí nerovnováhu ve vztahu daňový subjekt a správce daně výrazně ve prospěch správce daně, a proto v obecné rozpravě přednesu návrh na zamítnutí tohoto sněmovního tisku.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které v tuto chvíli nemám přihlášku. Uděluji tedy slovo zpravodaji, aby mohl přednést svůj návrh, který avizoval.
Poslanec Libor Ježek: Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, navrhuji zamítnutí tohoto sněmovního tisku v prvém čtení.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Kdo se dále hlásí do rozpravy? Žádnou přihlášku zde nevidím, rozpravu končím.
Dávám možnost vystoupit panu ministrovi se závěrečným slovem.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jak jsem řekl ve svém úvodním slově, návrh má skutečně technickou povahu a snaží se, přesně tak, jak to řekl na začátku obecné části svého vystoupení pan zpravodaj Ježek, zpřesnit stávající procesní normu pro správu daní a poplatků. Myslím si, že tento výsledek je výsledkem poměrně hluboké diskuse napříč finanční správou, byl zpracován ve velmi úzkém kontaktu s jednotlivými krajskými finančními ředitelstvími a s pracovníky na nižších úrovních, tak aby reagoval na denní potřeby, které dlouholetá daňová praxe v České republice ukazovala jako slabiny našeho systému.
***