(15.20 hodin)

Ministr vnitra Stanislav Gross: Já se omlouvám. Já teď nevím, jak to předsedající vyřeší.

 

Místopředseda PSP František Brožík: Pan kolega Kohlíček technickou.

 

Poslanec Jaromír Kohlíček: Vážený pane předsedající. Ve smyslu zákona o jednacím řádu bych vás chtěl upozornit, že pokud chcete jakýmkoliv způsobem komentovat vystoupení kohokoliv, potom je vaší povinností, abyste předal řízení schůze, a potom se můžete ujmout slova. To jste neučinil, a ať s vámi souhlasím, nebo nesouhlasím, jsem nucen vás na to upozornit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP František Brožík: Já vám děkuji za upozornění, pane poslanče. Já jsem také nevyužil svého práva a pana poslance Filipa jsem neposlal z místa řečnického, protože nemluvil k věci. Prosím, pane ministře.

 

Ministr vnitra Stanislav Gross: Mohu hovořit? Děkuji, pane místopředsedo. Já se omlouvám, ale na začátek musím říci něco, co už dnes říkám podruhé a opravdu docela s překvapením. To, co jsem před časem prohlásil o tom, že si vážím právní erudice pana kolegy Filipa, na tom nehodlám nic měnit, ale musím zkonstatovat, že ta příprava na tu interpelaci od pana poslance nebyla dostatečná a v roli advokáta, když se na řízení připravoval, nepochybně byl mnohem úspěšnější.

Já bych chtěl upozornit na to, že to, co pan poslanec zde citoval, řada věcí, jaksi pozapomněl na to, že zákon o Policii ČR zná dvě jednotky. Zná zásahové jednotky a zná zásahovou jednotku rychlého nasazení. Když se zde ptal na to, jestli byla živelní nebo průmyslová havárie v Investiční a Poštovní bance, když se zeptal na to, jestli tam došlo ke vzpouře vězňů v zařízení pro vazbu nebo výkon trestu a podobné otázky, tak vás musím upozornit prostřednictvím pana předsedajícího, pane poslanče, že i kdyby k tomu tak došlo v budově Investiční a Poštovní banky, tak mě to neopravňuje k tomu, abych zásahovou jednotku rychlého nasazení, tedy útvar rychlého nasazení podle struktury policie, tam poslal. Tam bych mohl poslat pouze zásahovou jednotku, a zásahových jednotek máme osm v České republice.

Útvar rychlého nasazení je jiný, režim pro něj je ještě přísnější a je to jednotka, která má možnost zasahovat opravdu pouze v uvozovkách, a teď bych mohl citovat zákon, proti těm teroristům. Ale ani v těch případech, které jste zde od toho řečniště říkal, by URNA podle § 42 zasahovat nemohla.

Takže tolik k tomu doplnění. Čili já bych to mohl tímto odbýt, protože všechny tyto vaše otázky se vztahovaly k útvaru, který k tomu použit nebyl. Nebyla použita zásahová jednotka, byla použita zásahová jednotka rychlého nasazení, resp. příslušníci Policie ČR, kteří v této jednotce vykonávají službu.

A teď k tomu podstatnějšímu. Tady bylo řečeno, že došlo k zásahu. A to je první, co je omyl. Zákon o Policii ČR hlava III. oddíl 1. rozlišuje konání policistů na dvě kategorie - služební zákrok a služební úkon. A co je služební zákrok, to zákon definuje. Ke služebnímu zákroku v Investiční a Poštovní bance nedošlo. Došlo pouze ke služebním úkonům, a to je ten podstatný rozdíl, protože na kategorii služebních úkonů se ustanovení § 42 tak, jak zde bylo citováno, ať již pro zásahovou jednotku rychlého nasazení, nebo zásahovou jednotku, nevztahuje. To je první, co je zapotřebí říci.

Druhé, co je zapotřebí říci, je to, že mohou vznikat pochybnosti o tom, zda se jednalo o útvar rychlého nasazení jako integrální jednotku, protože i zákon o Policii ČR hovoří o jednotce, nikoliv o příslušnících zařazených v tomto útvaru, nebo zda tu nešlo o jednotku. K tomu je zapotřebí znát jiné normy, které platí v Policii ČR a jsou dostupné, jako je organizační řád, který je vydán policejním prezidiem, a jako je na základě zmocnění zákona ministrem vnitra rozhodnuto o organizaci. A ne tento ministr vnitra, ale již předpředpředchozí ministr vnitra rozhodl o tom, jaká je organizace Policie ČR, a rozhodl o tom, že útvar rychlého nasazení je přímo podřízeným útvarem policie, policejního prezidenta resp. policejního prezidia.

Takže toto jsou ty základní argumenty, které by měly zde, podle mého názoru, jednoznačně zaznít. A teď k tomu, protože je to tady jakýsi spor výkladu jednoho poslance, výkladu ministra vnitra. Měli jsme takovouto debatu na výboru pro obranu a bezpečnost, kde nejprve byly vyhrocené názory, že šlo o porušení zákona, poté výbor pro obranu a bezpečnost přijal usnesení, že nešlo o porušení zákona, ale šlo o neadekvátní nasazení sil a prostředků Policie ČR, to znamená dostali jsme se do legálního prostředí a diskuse se vedla pouze o adekvátnosti nebo neadekvátnosti, a poté nastala další fáze, kterou ve výboru jsme nemohli argumentovat, kdy Státní zastupitelství pro Prahu 1 se touto věcí zabývalo. Bylo dozorováno městským státním zastupitelstvím a  této věci se iniciativně věnoval i vrchní státní zástupce v Praze, tedy instituce, které na tyto věci mají z ústavy a ze zákonů dohlížet, a instituce, které nejsou podřízeny ministrovi vnitra.

A tady bych jenom odcitoval usnesení státního zastupitelství, které nejenom uložilo tuto věc odložit, protože, podle jeho názoru, nešlo o to podezření, které v prvních dnech bylo prezentováno, že se jednalo o zneužití pravomoci veřejného činitele, ale co je podstatnější, je to odůvodnění. A z toho bych si vám dovolil odcitovat. A teď cituji tedy z odůvodnění státního zastupitelství: "Diskutabilním by se mohlo jevit rozhodnutí o asistenci 13 policistů z Útvaru rychlého nasazení Policie ČR, když činnost tohoto útvaru vymezuje ustanovení § 42b ze zákona o Policii ČR taxativním způsobem." To je to, o čem hovořil pan poslanec. "V předmětné věci je však zřejmé, že policisté služebně zařazení v Útvaru rychlého nasazení Policie ČR a vyčlenění pro danou bezpečnostní akci nezasahovali jako ucelená jednotka útvaru rychlého nasazení, nýbrž byli pro tuto akci konkrétně vyčleněni."

Ještě jeden argument ode mě k podpoře tohoto. Nejednalo se o zákrok i z toho důvodu, že tam nebylo jednotné velení, které vyžaduje zákon pro takovouto věc, a dokonce nebyli pod velením toho, kdo velí útvaru rychlého nasazení, ale byli pod velením všichni ti policisté, co tam byli i z jiných složek, byli pod velením náměstka policejního prezidenta. To je další argument, který zvažovalo státní zastupitelství v této věci.

A teď cituji dále. Cituji: "Nelze připustit takový absurdní výklad zákona, že by policisté služebně zařazení v Útvaru rychlého nasazení Policie ČR mohli být použiti pouze při zákrocích ve smyslu ustanovení § 42b zákona o Policii ČR a nemohli se podílet i na plnění jiných úkolů, které Policii ČR ze zákona přísluší."

Já se přiznám, že jsem byl dost zvědavý na ten závěr státního zastupitelství, protože se přiznám, že i pro nás je to precedent do určité míry. Při záplavách v roce 1997 i později byl útvar rychlého nasazení používán k záchranám lidských životů a ze zákona tohoto je možno používat explicitně. Postupovalo by se podle § 42a pouze u zásahových jednotek, u těch krajských. Ty lze ze zákona použít i k živelním pohromám, ale ne zásahové jednotky rychlého nasazení. To v zákoně není. Mám ho tady, pane poslanče. Mohu vám ho dát k dispozici.

Takže pro nás toto rozhodnutí bylo docela důležité, protože my víme, že v tuto chvíli platí-li podpora toho našeho výkladu takto, tak již se nemůžeme dostat do situace, že budou-li individuálně použiti policisté z útvaru rychlého nasazení k plnění jiných úkolů policie, že budeme napadáni z toho, že byl obejit zákon.

A teď na závěr něco, co nevím, jestli vás potěší, nebo nepotěší, ale v každém případě ta praxe, která pokračuje x let v České republice a pokračuje i za tohoto ministra vnitra, bude mít své pokračování i do budoucna v mezích plnění úkolů Policie ČR. Takže např. při bezpečnostních opatřeních v Praze v tuto chvíli by mně prostě připadalo naprosto absurdní, abychom stahovali do Prahy policisty z celé republiky, vojáky posílali do ulic nechat plnit úkoly pořádkové služby policie a zásahové jednotky by seděly někde doma nebo ve svých útvarech a čekaly na teroristy.

Takže samozřejmě že na těchto opatřeních se budou podílet a podílejí i příslušníci policie, kteří jsou služebně zařazeni u těchto, byť specializovaných, útvarů Policie ČR s tím, že jejich činnost, těchto útvarů, ochromena není.

Já se přiznám, že jsem očekával od pana poslance Filipa výtku za něco jiného. A kdybych dostal slovo před ním, tak se mu omluvím. Omluvím se mu za to, že v té odpovědi jsem měl pocit, že nebyla explicitně uvedena odpověď na některé otázky, jako byla otázka, kdo skutečně rozhodl o použití speciálního policejního útvaru.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP