(11.20 hodin)
(pokračuje Fischerová)
Tento předvolební populistický krok vůči poskytovatelům zdravotnických služeb by však v případě realizace byl zatraceně nákladný. V naší desetileté historii se našel zatím patrně jen jeden ministr zdravotnictví, který pod tlakem důsledků liberálních tendencí akceptoval potřebu restrukturalizace sítě poskytovatelů zdravotnických služeb. Tato Poslanecká sněmovna svým rozhodnutím v roce 1997 také proto podpořila nástroj výběrových řízení ve zdravotnictví, který sice byl krokem kompromisním, avšak přesto krokem přínosným.
Návrh poslance Cabrnocha podle mého názoru nereaguje vůbec na problémy diskrepancí v hospodaření zdravotních pojišťoven ani na rostoucí závazky Všeobecné zdravotní pojišťovny vůči poskytovatelům služeb. V tomto směru je společensky přínosnější návrh, který předložila vláda.
Ve vládním návrhu je vedle přínosných myšlenek jistě i řada diskutabilních ustanovení. Bohužel v návrhu poslance Cabrnocha kromě prodloužení účinnosti a reakce na nález Ústavního soudu pozitiva nevidím. Nutnost více strukturované komunikace ve smyslu naplnění veřejného zájmu ve vztahu k veřejnému zdravotnímu pojištění v návrhu poslance Cabrnocha bohužel postrádám také.
Snaha předkladatele o oklešťování státní správy při její konkrétní působnosti v rámci výkonu správy veřejné je pro mě těžko přijatelná. Jde o návrh ustanovení týkajících se dohodovacích řízení. Je to, jako kdyby pan poslanec Cabrnoch navrhl, že např. Ústavní soud bude nejprve písemně vysvětlovat, v čem došlo k chybě při přijetí určité právní normy v Parlamentu, a Parlament by to pak opakovaně zkoušel a zkoušel, až by se nakonec strefil. Tento záměr buďto svědčí o nepochopení principu veřejné správy, nebo o úmyslu jakési podivné transformace veřejné správy na téměř soukromoprávní korporaci. Bezbřehému liberalismu by takový směr vývoje velmi pravděpodobně vyhovoval.
Dospívám tedy bohužel k názoru, že zabývat se parlamentním tiskem č. 679 není společensky přínosné. Naopak v důsledku nebezpečí prosazení jen úzkých zájmů zde hrozí omezení práv pacientů a omezení práv pojištěnců. Pacienti by byli vrženi do tržní hry s nevýhodou své malé informovanosti, a tedy bohužel snadné manipulovatelnosti. Snahy o neřešení problémů s nadměrnou nabídkou zdravotnických služeb jsou sice možná příjemné pro lékaře, ale bohužel představují finanční zátěž pro celý systém a v konečném důsledku pak nemohou být výhodné ani pro lékaře samotné.
Dámy a pánové, po zvážení všech skutečností, které jsem si zde dovolila zmínit, podávám návrh na zamítnutí předloženého návrhu zákona. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji paní poslankyni Fischerové. Slovo má pan poslanec Václav Krása, připraví se pan poslanec Ivan David.
Poslanec Václav Krása: Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, dovolte, abych řekl několik slov k návrhu pana poslance Cabrnocha, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění.
Musím říci, že souhlasím s mnohým, co tady řekl předkladatel zákona pan poslanec Cabrnoch na konto aktivit vlády ve věci kodifikace nové právní úpravy veřejného zdravotního pojištění. Zdá se mi, že vláda sice připravila nový návrh zákona, ale v takové podobě, která je pro většinu Poslanecké sněmovny nepřijatelná, a jsem rád, že byl tento návrh zákona stažen z této schůze. Pokud jde o vlastní návrh pana poslance Cabrnocha, myslím, že tento návrh přináší jednak návrhy, které z mého pohledu jsou přínosné a jsou akceptovatelné. Je to například právě návrh na to, aby si mohli pojištěnci připlatit na péči, která není hrazena z pojištění, ale je poskytována v souvislosti se zdravotní péči, která je hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Myslím, že to je návrh velmi dobrý a určitě by umožnil pacientům, aby si mohli připlatit na některé věci, které nejsou dneska pro ně dostupné.
Na druhé straně musím říci, že např. návrh pana poslance Cabrnocha, aby výběrová řízení byla vyhlašována zdravotními pojišťovnami, a to pouze na nové smlouvy, zároveň aby výběrová řízení byla závazná jak pro zdravotnická zařízení, tak i pro zdravotní pojišťovnu, je z mého pohledu nepřijatelný. Nemá cenu asi upravovat, co je podle mého názoru principiálně špatné. Výběrová řízení odporují smluvní volnosti. Pojišťovna by si asi měla nasmlouvat zdravotní péči především v souladu se svým zdravotně pojistným plánem, ale i s individuálními pojistnými plány, které má uzavřeny s jednotlivými pojištěnci a samozřejmě u akreditovaných zdravotnických zařízení, a zdá se mi, že tento princip není v tomto návrhu uplatněn.
Klíčový návrh předloženého zákona je určitě návrh na prodloužení platnosti zákona 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Já se bohužel domnívám, že tento návrh přišel pozdě, že je nejisté, zda vůbec Parlament je schopen tento návrh projednat tak rychle, aby vstoupil tento návrh zákona v platnost před 31. 12. t. r. Právě proto, že vyvolává řadu otázek, a právě proto, že není shoda na základních směrech, kterými by se mělo veřejné zdravotní pojištění ubírat. Proto navrhuji, aby tento návrh zákona sněmovna v prvním čtení zamítla, přičemž jsem si vědom, že je třeba nalézt řešení pro prodloužení platnosti zákona č. 48/1998 Sb. a zároveň je potřeba vyhovět rozhodnutím Ústavního soudu ve věci dohadovacího řízení. Myslím si ale, že je potřeba pro to nalézt jiný mechanismus projednávání takového návrhu zákona, a já jsem připraven se na takovém jiném mechanismu podílet. Na mechanismu, že s jistotou bude projednán návrh zákona, který vstoupí v platnost před 31. 12. t. r. Právě proto podávám tento návrh na zamítnutí a věřím, že sněmovna nalezne jinou cestu.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Krásovi. Slovo má pan poslanec David.
Poslanec Ivan David: Vážená paní předsedající, vážení přítomní. Souhlasím s předkladatelem v mnohých částech jeho argumentace, omezím se jenom na výhrady, které pokládám za důležité a které tady vesměs nezazněly. Souhlasím s předkladatelem, že je velmi obtížné definovat veřejný zájem. Připusťme však, a ani pan předkladatel to snad nepopře, že přesto veřejný zájem existuje. Je ovšem velmi složitě strukturován, a proto nelze očekávat, že by byl někdy v budoucnu jasně definován. Může být definován jen velmi obecně a tím bychom se asi v této věci daleko neposunuli. Ovšem tím, že by bylo uplatnění veřejného zájmu zcela vyloučeno, byl by posílen vliv zájmů řekněme neveřejných. To nepokládám za žádoucí. Veřejnost měla dosud možnost korigovat uplatnění návrhů, které byly veřejným zájmem zaštiťovány, demokratickou volbou.
***