(18.10 hodin)
(pokračuje Recman)
A tím je pomoc státu poškozeným družstevníkům až do výše šesti miliard korun prostřednictvím zákona o státním dluhopisovém programu.
Vláda to předložila už jednou, bohužel to bylo zamítnuto, díky našemu poslaneckému klubu se znovu tento návrh zákona dostal na program současné 27. schůze PS, a chci pana ministra ubezpečit, že i tento návrh, který předložila vláda, bude mít v tomto směru podporu našeho poslaneckého klubu. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji - pan ministr nehodlá reagovat.
Další vylosovanou je paní kolegyně Kateřina Dostálová, interpelovaným ministrem pan ministr Miloš Kužvart ve věci speleoterapie v Javoříčských jeskyních.
Poslankyně Kateřina Dostálová: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, vážený pane ministře, dovolte, abych se na vás v krátké době již podruhé obrátila ve věci provádění speleoterapie v Javoříčských jeskyních. Svou písemnou interpelaci jsem vám zaslala začátkem léta. Bohužel musím říci, že mě vaše odpověď neuspokojila, protože jste mi nezodpověděl některé z otázek, které jsem vám kladla.
Především se vás chci zeptat, proč Ministerstvo životního prostředí nebere v této věci v potaz posudky, a myslím, že vesměs kladné posudky, světově uznávaných odborníků. Jen pro informaci musím zmínit pana docenta doktora Vladimíra Panoše, našeho předního karsologa, či docenta doktora Pavla Bosáka, ředitele Geologického ústavu v ČAV, kteří se v této věci vyjádřili pozitivně, vyjádřili se o vhodnosti využití tohoto prostředí bez možnosti jakéhokoli poškození.
Dovolte mi, abych kratičce ocitovala z tohoto jednoho posudku: "Je tedy poněkud zvláštní, že Ministerstvo životního prostředí České republiky, které již jednou v roce 1994 udělilo výjimku, vydalo souhlas k využití části Březinské chodby pro speleoterapii a poměrně štědře financovalo příslušný výzkum, vyvolává po pěti letech nová šetření a jednání. Ještě kuriózněji působí různé nepodložené námitky některých členů ustavené komise a účastníků šetření, které vědecky i lidsky podložený záměr využít části Březinské chodby pro speleoterapeutickou léčbu dětí klasifikují téměř jako extravagantní, agresivní útok proti zájmům ochrany přírody."
Druhá otázka, kterou bych chtěla položit, se mi zdá trošku kuriózní, nicméně ve vysvětlení, které ministerstvo a ochranáři podávají, zazněl také argument, že by léčící se děti mohly narušit lokality, kde sídlí vzácní netopýři. Ptám se vás, pane ministře: Těmito místy, kde sídlí tito netopýři, proudí davy turistů. Opravdu si myslíte, že děti využívající speleoterapie by narušily tyto lokality více než tito turisté, kteří jeskyně navštěvují?
Chtěla bych vás požádat, pane ministře, o odpovědi na mé otázky a zároveň požádat o znovuzvážení celé záležitosti ve prospěch bohulibého využívání těchto jeskyní.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji paní kolegyni. Prosím všechny kolegy a kolegyně, aby brali ohled na časový limit interpelací - jsou to dvě minuty, jedna minuta na doplňující dotaz.
Prosím pana ministra Kužvarta.
Ministr životního prostředí ČR Miloš Kužvart: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci. Úvodem bych chtěl zmínit několik podle mého soudu dosti podstatných skutečností.
Za prvé - problém Javoříčských jeskyní nebyl vyřízen dopisem paní poslankyni, já jsem potom navštívil se zmíněnými odborníky tuto lokalitu.
Za druhé - původním zaměřením a profesí jsem geolog a mým koníčkem byla speleologie, takže mám pocit, že k tomu mám co říci rovnou spatra, aniž bych znovu četl odpověď, kterou jsme paní poslankyni s datem 28. června postoupili.
K té první otázce, proč v této zemi se neberou v úvahu ty či ony údaje, fakta a podobně, bych chtěl zdůraznit, že při rozhodování správního orgánu je jasné, že se vychází ze shrnutí všech relevantních údajů, a pochopitelně že s panem docentem Panošem i s panem doktorem Bosákem, které řadu let znám, jsme tyto otázky probírali.
Ten, komu problematika konkrétně Javoříčských jeskyní je detailně známa, velmi dobře ví, že se jedná o poměrně komplikovaný jeskynní systém se standardní výzdobou, to znamená nejen s krápníkovou výzdobou, ale jedná se i o výzdobu dna této jeskyně, a v případě, že by tento prostor měl být upraven pro využívání v rámci speleoterapie, znamenalo by to řadu stavebních úprav. Nejen devastaci boků a stropu, ale i vlastně té podlahy jeskynních prostor.
Za druhé - v prostorách, o kterých se uvažuje se speleoterapií, nejde o prostory zdaleka rovné, znamenalo by to velké úpravy k dosažení rovné plochy.
Za třetí - to, co se týká případných dopadů na režim tohoto jeskynního útvaru, pochopitelně podléhá příslušným správním řízením. A tady bych chtěl konstatovat, že jde o národní přírodní památku - vycházím z legislativy, která platí a která pochopitelně musí posoudit, zda ten či onen zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody. A právě proto, že velmi dobře známe a víme, že úprava tohoto prostředí tak, jak zamýšlejí ti, kteří o to usilují, by znamenala zřídit bezbariérový přístup, a právě tato skutečnost znamená pro tyto jeskynní prostory jednoznačně trvalou devastaci.
Co se týká té druhé otázky, zdali by byli, či nebyli rušeni netopýři - svým způsobem jsem odpověděl v první odpovědi. Právě ty stavební úpravy by znamenaly, že prostředí, ve kterém nyní se netopýři vyskytují, bude vážným způsobem, nevratným způsobem změněno.
A možná na okraj, protože jsem se v této lokalitě nepohyboval poprvé a jako jeskyňář jsem navštívil celou řadu území, musím ubezpečit paní poslankyni, že se v blízkém okolí této národní přírodní rezervace provádí speleologický průzkum a je jasné, že speleoterapeutické podmínky jsou předpokládatelné i v těch lokalitách, kde nyní tento průzkum probíhá.
A na okraj, a tady navazuji na zmínku, že od roku 1994 se něco nějak dělo, chci říci, že celý ten problém tkví vlastně v tom, že od roku 1991 ještě Federálním výborem pro životní prostředí byl řešen grantový projekt s názvem Ochrana přírodních zdrojů v krasových oblastech. A právě ty Javoříčské jeskyně byly vybrány jako jakási srovnávací lokalita a dodatečně po řadě let byly soukromým subjektem vybrány jako místo, které by bylo zajímavé pro tuto aktivitu, bez ohledu na to, že se v ČR vyskytují stovky obdobných lokalit, které nemusí být jen jeskynního původu, ale i záležitostí, jako jsou různá důlní díla, která mají obdobný speleoterapeutický účinek, například na děti nemocné astmatem.
Na závěr bych tedy chtěl konstatovat, že to, co se v této lokalitě děje, je standardní situace, která nemá nic společného s tím, že by tady byla nějaká nevůle, že by tu byl nějaký nezájem o to, co se děje s dětmi, které potřebují speleoterapii. Tyto děti by pochopitelně na základě řadu let realizovaného projektu soukromé společnosti mohly být a jsou léčeny v jiných prostorách.
***