(18.00 hodin)
(pokračuje Špidla)
Pak je vysoké riziko, že se stane něco podobného, co se přihodilo v případě § 73. Čili dovolte mi, abych ukončil znovu konstatováním, že příslušné práce jsou zahájeny, najdeme odpovídající formulaci, odpovídající věcný obsah, a pak navrhnu nějaký formální zrychlený postup. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Pan kolega Ouzký zjevně hodlá využít své možnosti položit doplňující dotaz.
Poslanec Miroslav Ouzký: Nevím, zdali nebudu napomenut, když přímo nepoložím otázku. Dovolte mi drobnou glosu, dvě věci, pane ministře: V prvé fázi mě zarazilo, že podklady, které jste dostal od svých zaměstnanců, mám v ruce, což je zvláštní, od 1. srpna 2000 beze změny, přesně tak, jak jste to citoval, od paní Mgr. Ludmily Tomandlové, a to byla část, která mě velmi neuspokojovala, takže jsem se zděsil, že u toho skončíte. Ovšem pokračovaní s vaším vysvětlením beru jako dostatečné.
Co se týče narážky na poslaneckou iniciativu, nemohu si odpustit repliku, že v poslední době jsem zpravodajoval dva zákony, dvě vládní předlohy, a byl jsem předkladatelem požadován o prosazení v jednom případě 160 pozměňovacích návrhů, mně podstrčených předkladatelem.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo má pan ministr Špidla.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Poznámka, kterou jsem uvedl k poslanecké iniciativě, byla míněna skutečně zcela metodicky, pouze z hlediska metodiky, protože je to vždy riskantní okamžik, zejména když pod tlakem času se předkládá větší množství pozměňovacích návrhů. Naprosto nepochybuji o tom, že pozměňovací návrhy jsou běžnou součástí práce sněmovny, že jsou hodnotnou součástí práce sněmovny a že jsou dokonce schopny velmi často napravit chyby, které se při přípravě něčeho tak důležitého, jako jsou zákony, způsobily. To je nepochybné. Ale přesto je pozměňovací návrh přednesený ve sněmovně, zejména není-li přednesený ve výboru, poměrně citlivou a mnohdy riskantní záležitostí.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Dalším interpelujícím je pan kolega Svatomír Recman, interpelovaným je ministr financí Mertlík, a to ve věci usnesení Poslanecké sněmovny č. 1064, zejména části 2 a 3.
Poslanec Svatomír Recman: Pane předsedající, vážená vládo, poslanecký klub KSČM se velmi intenzivně a dlouhodobě zabývá problematikou poškozených členů družstevních záložen včetně podpory pomoci státu v částce 6 mld. korun pro Zajišťovací fond družstevních záložen a samozřejmě zabezpečení výplat vkladů jednotlivým družstevníkům. Poslanecká sněmovna k této věci přijala řadu usnesení, z nichž citované usnesení č. 1064 bylo přijato na květnové schůzi Poslanecké sněmovny.
V tomto usnesení Poslanecká sněmovna požádala vládu o tři věci. Za prvé, aby předložila sněmovně návrh na řešení insolventnosti fondu pojištění u družstevních záložen a názor, jak řešit tuto situaci. Za druhé, aby zajistila co v nejkratší době vyplacení vkladů družstevníkům až do výše pojištění. Tady jsem si vědom, že tato druhá část bezprostředně souvisí a navazuje na bod 1, tzn. zajištění solventnosti právě fondu pojištění vkladů. Za třetí, aby zvážila možnost posílení personálního obsazení Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami.
Chtěl bych pana ministra financí požádat o informaci, zejména k bodům 2 a 3, které se týkají výplaty vkladů poškozeným družstevníkům a možnosti posílit personálně Úřad pro dohled nad družstevními záložnami. Jsem si vědom, že první bod vláda průběžně plní. Na červnové schůzi předložila návrh zákona o státních dluhopisech, kterým by se posílil Zajišťovací fond družstevních záložen do výše 6 mld. korun, který i přes podporu poslaneckého klubu KSČM byl zamítnut, a tuto povinnost splnila i na probíhající 27. schůzi, kde byl tento zákon předložen a má podporu našeho poslaneckého klubu. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Slovo má pan ministr financí.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, vážené dámy a pánové, nechci předjímat rozpravu, která bezesporu proběhne právě při projednávání návrhu dluhopisového programu, který byl zmíněn v otázce. Chtěl bych nicméně jenom říci a ujistit všechny členy Poslanecké sněmovny, že vláda skutečně velmi seriózně zvážila doporučení, které formulovala Poslanecká sněmovna a které spočívalo v tom, že onu částku pojištěných vkladů by měla vláda se pokusit zajistit na základě prostředků, které má k dispozici Konsolidační banka. Právní analýza, kterou jsme udělali, velmi poctivá a seriózní, ukázala, že toto skutečně není možné, protože by to znamenalo porušení přinejmenším jednoho zákona. Čili to, že vláda přichází znovu se stejným návrhem podruhé do sněmovny, není jakási umíněnost vlády nebo neochota vlády slyšet hlas Poslanecké sněmovny, spíše to je konstatování skutečnosti, že skutečně nevidíme jedinou schůdnou cestu. A od rozhodnutí Poslanecké sněmovny a posléze i Senátu Parlamentu ČR závisí i samotný fakt zajištění výplaty nikoliv vkladů tam, kde jde o vklady, o nichž víme, že ze zdrojů záložen nebudou vyplaceny, ale pojistné částky. Čili tady vazba bezesporu je.
Co se týče samotné výplaty vkladů ve fungujících záložnách, tam je to samozřejmě věcí jejího vlastního hospodaření, což se týká i případů, kdy rozsah fungování záložen je omezen v důsledku zásahů, které v konkrétních záložnách uskutečnil Úřad pro dohled nad družstevními záložnami, od nucené správy po mírnější formy opatření.
Nicméně bych možná využil rád příležitosti ještě k jedné věci, která je mimo vlastní otázku. Podle nové analýzy, kterou máme k dispozici, existuje poměrně velká skupina zpravidla velmi malých záložen, které jsou zcela nedotčeny těmi negativními procesy, které probíhají v ostatních. Odpověď na to, proč, je velmi jednoduchá. Ony prostě splňují tradiční výchozí představy o tom, co taková družstevní záložna má být: Společenství lidí, kteří jsou z jedné obce, zpravidla se dobře zají, vzájemně si důvěřují, tak jak to bylo v dobách Cyrila Kampelíka.
Co se týče druhé otázky k bodu č. 2 daného usnesení, které se týká personálního obsazení Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami, zde je třeba především říci, že úřad má rozpočet, který je schvalován Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR, přičemž příjmy rozpočtu úřadu jsou tvořeny z příspěvků družstevních záložen, a pokud by tyto příspěvky nestačily, poskytne úřadu, nebo může poskytnout úřadu návratnou finanční výpomoc stát. Pokud by Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schválila navýšení rozpočtu úřadu, pak by státní rozpočet mohl poskytnout náhradní finanční výpomoc k personálnímu posílení úřadu.
Po analýze situace, která v úřadu je, a v dialogu s vedením úřadu se domníváme, že v současnosti větší problém než samotná personální situace je obecně celkový nedostatek prostředků pro efektivní činnost. Čili problémem je možná spíše technické vybavení než personální situace, jakkoliv počet zaměstnanců družstevního dohledu není srovnatelný s jakýmkoliv jiným dohledem v jiných částech finančního sektoru. To je pravda.
Zatím jsme konkrétní kroky v tomto směru neudělali. Jak už jsem řekl, v dialogu s ředitelem úřadu a s ostatními pracovníky zvažujeme, zda máme s takovým návrhem přijít.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Pan kolega Recman ještě položí doplňující dotaz.
Poslanec Svatomír Recman: Pane předsedající, pane ministře, spíše mám repliku na to, protože jsem vyrozuměl z vystoupení pana ministra Mertlíka, že vláda i poslanecký klub KSČM má v tomto směru stejný cíl.
***