(15.30 hodin)
(pokračuje Kořistka)
Podobně jako zelený halíř vzhledem k podílu obnovitelných zdrojů energie zásadně neovlivní podmínky na energetickém trhu. Důvodem je, že pravidla Evropské unie státní pomoc v oblasti využívání obnovitelné energie umožňují. Druhým důvodem je, že minimální výkupní ceny vlastně ani nejsou státní pomocí. Za státní pomoc se dle její definice považují jen podpory či výhody poskytované přímo či nepřímo ze státních prostředků, což minimální výkupní ceny nesplňují. Jsou hrazeny konečnými odběrateli elektřiny, nikoli státem.
Tento návrh zde přednáším také z toho důvodu, že mám velké obavy, aby případná podzákonná norma, to je prováděcí právní předpis, o kterém tu hovořil kolega Vojíř, tento problém vyřešila ku prospěchu obnovitelných zdrojů. Myslím si, že německý model, který mj. doporučuje jako nejúspěšnější systém i Evropský parlament ve své rezoluci z 23. 3. 2000 členským zemím, je krokem správným směrem. Své pozměňovací návrhy předložím v podrobné rozpravě.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji panu poslanci Kořistkovi. Nyní má slovo pan poslanec Grůza, připraví se pan kolega Vojíř.
Poslanec Jan Grůza: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, cílem mých připomínek k vládnímu návrhu energetického zákona je odstranění několika pasáží, které do značné míry ignorují základ našeho právního systému, tj. nedotknutelnost vlastnictví.
Jsem si vědom toho, že produktovody mají charakter veřejně prospěšných staveb. Omezení vlastnických práv musí být kompenzováno poskytnutím náhrady za omezení ve využití pozemku, což je zakotveno i v ustanovení čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod.
Dále je zcela neúnosné, aby vlastník pozemku byl ze zákona povinen na svůj náklad provádět na svém pozemku opatření, která jsou prováděna výhradně v zájmu provozovatele produktovodu. Tato praxe je z důvodu stávajícího znění energetického zákona č. 222/1994 Sb. a k nemalé radosti dotčených vlastníků, zejména lesních porostů, stále aktuální. Například v § 24 odst. 3 g) - předmětné práce jsou prováděny na základě potřeb vlastníka produktovodu a slouží k umožnění jeho podnikatelské činnosti. Náklady spojené s touto činností musí nést vlastník produktovodů, a nikoli vlastník pozemku, který je navíc omezen v běžném užívání pozemku.
Právo provozovatele přenosové soustavy na odstraňování stromových a jiných porostů ohrožujících bezpečné a spolehlivé provozování zařízení přenosové soustavy se musí vztahovat pouze na ochranné pásmo nadzemního vedení, kde je rozhodnutím příslušného orgánu Státní správy lesů omezeno využívání pozemků pro plnění funkcí lesa a v případě odstraňování porostů pouze na lesní porosty nad 3 m výšky. Provozovatel produktovodu by mohl na základě vlastního návrhu zákona vykácet vlastníku pozemku plantáž vánočních stromků.
Není přípustné, aby provozovatel přenosové soustavy svévolně rozhodoval o provádění těžby mimo ochranné pásmo pouze na základě svého tvrzení, že se jedná o porosty ohrožující bezpečné a spolehlivé provozování zařízení přenosové soustavy. Tento princip by citelně omezoval vlastnická práva majitelů pozemků určených k plnění funkcí lesa. Pokud by nastala situace, kdy by lesní porosty mimo ochranné pásmo ohrožovaly bezpečné a spolehlivé provozování zařízení přenosové soustavy a vlastník dotčených porostů by neuznal oprávněnost této argumentace, bude provozovatel přenosové soustavy postupovat dle znění § 22 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, tj. požádá orgán Státní správy lesů o vydání rozhodnutí o rozsahu nutných opatření. Vlastník pozemků je ze zákona povinen provedení těchto opatření strpět.
Nesouhlasím také s navrženým zněním vládního zákona, že výše náhrad bude stanovena prováděcím předpisem. Po zkušenostech se zněním předchozí prováděcí vyhlášky č. 193/1995 Sb., kterou se stanovil způsob a výše náhrad za omezení vlastnických práv na lesních pozemcích a lesních porostech, u venkovních vedení elektřiny a plynu by měl být výpočet náhrad u pozemků určených k plnění funkcí lesa stanoven na základě vyhlášky č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích, která je speciální právní normou pro výpočet škod na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, mj. i pro výpočet nákladově náročnějších opatření při těžbě podél elektrovodů aj.
Majetková újma vzniklá v důsledku výkonu práv provozovatele přenosové soustavy má mnoho podob, jako např. škoda z dočasného odnětí pro plnění funkcí lesů v ochranném pásmu po dobu životnosti stavby nebo škoda z předčasného smýcení lesního porostu na ploše ochranného pásma. Náhrada se nesmí omezovat pouze na volný pruh pozemku o šířce 4 metrů po jedné straně základů podpůrných bodů nadzemního vedení. Škoda ze snížení přírůstku lesního porostu na okraji ochranného pásma v důsledku prosychání, škoda ze snížení kvality lesního porostu na okraji ochranného pásma v důsledku abnormálně silného jednostranného zavětvení nebo korní spáry, škoda z předčasného smýcení lesního porostu na okraji ochranného pásma v důsledku působení větrů nebo v důsledku vrůstání větví okolních stromů do ochranného pásma a dále škoda z nákladově náročnějších opatření na okraji ochranného pásma v důsledku těžby jednostranně zavětvených a nakloněných stromů a v důsledku těžby v těsné blízkosti vedení.
V § 46 odst. 9 - vlastník pozemku by měl také mít možnost pěstovat v ochranném pásmu nadzemního vedení vánoční stromky, které nedosahují výšky 3 metrů. Naopak náklady spojené s odstraňováním náletových dřevin o výšce nad 3 metry by měl hradit provozovatel nadzemního vedení, neboť se jedná o opatření prováděné v zájmu tohoto provozovatele.
Paragraf 76 - je nutno vložit za text "je zakázáno provádět" text "bez souhlasu vlastníka rozvodných tepelných zařízení", neboť v lesním provozu nelze zcela eliminovat možnost poškození rozvodného tepelného zařízení v případě, že vedle tohoto zařízení je vzrostlý lesní porost určený k těžbě. Těžební práce by samozřejmě v tomto případě probíhaly v součinnosti s vlastníkem rozvodného tepelného zařízení. Znění zákona by však s tímto případem mělo počítat a nestavět jej mimo zákon. U ostatních produktovodů jsou tyto výjimky v případě souhlasu vlastníka zařízení přípustné.
Dámy a pánové, věřím, že jsem těmito slovy nenaznačil, že bych chtěl nabourat celou koncepci energetického zákona, nicméně chci těmito pozměňovacími návrhy, které předložím ve druhém čtení, odstranit některé nesrovnalosti, možná drobné nesrovnalosti, nicméně důležité pro vlastníky lesů a lesních porostů. Proto věřím, že mé návrhy ve třetím čtení podpoříte. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Čtvrtým přihlášeným do obecné rozpravy je pan kolega Vojíř, připraví se paní kolegyně Ludmila Brynychová.
Poslanec Oldřich Vojíř: Dámy a pánové, já ve svém úvodním slově jsem okomentoval vše, co jsem okomentovat chtěl, nicméně pouze abych naplnil formalitu, tak jsem opomněl říci jednu záležitost, že jsem byl jako zpravodaj hospodářského výboru zmocněn k tomu, abych vás informoval o tom, že hospodářský výbor tuto materii projednal a že dne 6. září 2000 přijal svým usnesením, které je ve sněmovním tisku 535/4, pozměňovací návrhy a že jsem byl zároveň i zmocněn k tomu, abych po dohodě s legislativním odborem vypracoval legislativně technické pozměňovací návrhy, které jsou již zpracovány a budou vám před třetím čtením písemně rozdány. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Nyní má slovo paní kolegyně Brynychová, připraví se pan kolega Fischer.
Poslankyně Ludmila Brynychová: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, vládní snaha uvolnit prostor pro podnikání v energetice a rychle privatizovat podniky velké energetiky je v rozporu s politikou KSČM.
Česká veřejnost je již delší dobu vládními orgány i některými sdělovacími prostředky přesvědčována, že tzv. deregulace cen elektřiny a plynu je nezbytná. Nepovažujeme za nezbytné privatizovat v této strategické oblasti rozhodující kapacity, otevřená je i otázka formy napojení do energetických sítí a dovozu a vývozu energií vzhledem k národní bezpečnosti i ke snaze importovat do slabších zemí ekologické problémy. Výrobci a distributoři energie patří mezi firmy s největším objemem výnosů a problémy s investicemi do tohoto resortu nevyřeší nesystémové zdražení energií pro domácnosti.
Vláda by se měla zamyslet nad tím, že vzhledem k absenci promyšlených strukturálních změn je nepřiměřená energetická náročnost výroby způsobena především velkoodběrateli.
***