(13.40 hodin)
(pokračuje Ransdorf)
Vysoká míra nezaměstnanosti v severních Čechách a na severní Moravě ovšem podobné státem financované investiční akce na pomoc ohroženým podnikům nevyvolala.
Druhým preferovaným směrem bylo dobudování dopravní infrastruktury ve střední Evropě, přičemž na financování těch akcí, které se bezprostředně váží na dopravní koncepci EU, se spolupodílela i Evropská investiční banka. Bylo by ale zajímavé se podívat např. na to, které stavební akce na severní Moravě jsou preferovány a jak přispívají ke zprůchodnění tahu mezi Prahou a Ostravou.
Uvedené priority však nemohly přinést bezprostřední efekt pro obnovení ekonomického růstu. Pouze výdaje na dopravní infrastrukturu mohou v delší časovém odstupu mít podpůrný efekt.
Zavádějící je i tvrzení o respektování dlouhodobého programu reprodukce investičního majetku. Jedná se o svazek C, str. 113. Pokud by tomu tak bylo, nedocházelo by k velkým meziročním výkyvům kapitálových výdajů, jako např. v resortech Ministerstva vnitra o minus 18 %, Ministerstva spravedlnosti o minus 20 %, zahraničních věcí o minus 24 %, zdravotnictví o minus 16 %, zemědělství o plus 42 %, kultury o plus 62 % nebo životního prostředí o plus 19 %.
Je nutno také zdůraznit, že vedle průběžně uplatňované a zdůrazňované restrikce věcných výdajů byla v loňském roce ve srovnání s rokem 1999 dosažena úspora 2,4 miliardy korun v důsledku poklesu úrokových sazeb, o 1,9 miliardy korun v důsledku snížení objemu poskytovaných úvěrů, 3,7 miliardy korun v důsledku nižších výdajů na odstranění povodňových škod z roku 1997, což se už začíná negativně projevovat v příslušných regionech, 14,4 miliardy korun v důsledku nezahrnutí ztráty Konsolidační banky do výdajů státního rozpočtu. Tato ztráta má být uhrazena - připomínám - emisí státních dluhopisů a nezvýší tak deficit státního rozpočtu, ale zvýší celkové veřejné zadlužení.
V letošním roce však nelze počítat s tím, že bude možné obdobnými opatřeními snížit rozsah výdajů, a to znovu zesílí tlak na opětovný růst schodkovosti státního rozpočtu.
Možná že jsem nedostatečně prostudoval celý předložený materiál a nemohu v něm najít alespoň zmínku o cca 4 miliardách korun, které si Ministerstvo vnitra - pan ministr Gross tu není - údajně půjčilo na nákup komunikačního systému. Doufám, že pan ministr financí vysvětlí Poslanecké sněmovně tento veřejný výdaj.
Přes vysoký příliv zahraničních prostředků, který vylepšoval bilanci veřejných rozpočtů, zůstaly souhrnné finanční vztah vysoce napjaté. V hodnocení ekonomického vývoje se schodkovost veřejných rozpočtů bagatelizuje. Svazek B, str. 53 až 55. Je vykazován pokles jejich schodku po vyloučení čistých půjček ze 43,2 miliardy korun v roce 1998 na 29,9 miliardy korun v roce 1999. Tento údaj je však v roce 1999 zapotřebí korigovat o nezapočítaný vliv ztráty Konsolidační banky a o vliv jednorázového prodeje hlasovacích práv k akciím energetických společností obcemi.
S údaji za předchozí roky věcně srovnatelné saldo veřejných rozpočtů však dosáhlo v minulém roce pasiva 67,3 miliardy korun, tzn. vzrůst oproti předchozímu roku o 56 %. Saldo běžných příjmů a výdajů veřejných rozpočtů se tedy nevyvíjelo příznivě. Toto zjištění doplňuje údaj o státním dluhu, jehož růst se přes všechny mimořádné příjmy zrychlil. V roce 1998 vzrostl státní dluh o 12,5 % a v roce 1999 dokonce o 17,3 %. V letošním roce vláda předpokládá další urychlení růstu státního dluhu, který je součástí dluhu veřejného, a to cca na 300 miliard korun z 228 miliard v roce 1999, ovšem za předpokladu, že schválený schodek státního rozpočtu bude v roce 2000 dodržen. V posledních dvou letech tak podíl státního dluhu na HDP rychle roste, každoročně o cca dva a tři procentní body, a stejně tak i celkový veřejný dluh.
Vývoj rozpočtového hospodaření v loňském roce současně přináší i některé podněty pro přípravu státního rozpočtu na rok 2001, resp. pro některé úpravy celého rozpočtového systému. Nedostatkem dnešního rozpočtového systému totiž je jeho výrazné zaměření na rozdělovací funkci. Prostřednictvím zákonů rozpočet sám určuje své příjmy, samozřejmě po schválení Poslaneckou sněmovnou, čímž udržuje svou stabilitu. Ve výdajové části potom také určuje příjmy organizací spjatých s rozpočtem a současně zvýhodňuje některé hospodářské subjekty prostřednictvím dotací a subvencí. Mnohým subjektům je tak de facto nenávratně přidělován státní kapitál, který je pochopitelně předmětem enormního zájmu, neboť je vlastně nejlevnějším kapitálem.
Současně je stávajícímu rozpočtovému systému vlastní neexistence účinného mechanismu, který by důsledně kontroloval jak zejména výdaje, tak i také příjmy jednotlivých kapitol či subjektů napojených na státní rozpočet. Je zřejmé, že je nutno urychleně provést některé úpravy rozpočtového systému, které by měly být zaměřeny na prosazení hospodárnosti a upevnění finanční disciplíny s cílem snížit rozpočtový deficit a dosáhnout vyrovnaný státní rozpočet. Pokračování ve státní rozpočtové politice totiž hrozí pádem do rozpočtové pasti růstem deficitu státního rozpočtu, neefektivním používáním rozpočtových prostředků, růstem zadlužení státu a koneckonců i měnovou nestabilitou. Zabránit tomu mohou pouze změny rozpočtového systému, jak to koneckonců ministr financí už několikrát signalizoval. Podle mého soudu by měly být tyto změny zaměřeny především na určení kontrolovaných rozpočtových cílů a jejich ekonomických parametrů.
Dále je žádoucí nyní uplatňovaný princip rozpočtového financování, doposud existující na jakési pseudoprojektové bázi, změnit tak, aby byla vytvořena důsledná závislost mezi financováním projektů a plněním jejich cílů. Na realizaci větších projektů je nutno používat metod programového rozpočtování. Nepochybně by bylo také vhodné uplatnit v rozpočtové sféře princip návratného financování.
Jistě chápu, že v pátek odpoledne někteří lidé, zejména z vládnoucí strany, jsou nervózní, a děkuji kolegovi Laštůvkovi o starost o čas, který jsem věnoval tomuto projevu. Nicméně bych chtěl říci, že pozornost, kterou jsem věnoval tomuto dokumentu, svědčí o snaze vést dialog s vládou, a koneckonců lidé v této sněmovně nejsou partou pro vzájemné obdivování, jsou tyto připomínky míněny jako podnět k diskusi a koneckonců, když už jsem věnoval tolik času kritice předloženého materiálu, přesto mi dovolte, abych řekl, že si velice vážím činnosti ministra financí osobně, který po letech, kdy v čele stáli představitelé konzervativně liberálních vlád, v čele Ministerstva financí, konečně do této starodávné instituce vnáší nového ducha a nezbytný pořádek.
Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Ransdorfovi. Ptám se, zda se dále někdo hlásí do všeobecné rozpravy. Není tomu tak. Končím všeobecnou rozpravu.
Přistoupíme k rozpravě podrobné, do které se hlásí pan poslanec Tlustý, kterému udílím slovo.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážení odhodlaní setrvat až do víkendu, dovolte mi, abych přednesl návrh usnesení, a to formou, kterou umožňuje usnesení Poslanecké sněmovny, tzn. odkazem na písemný podklad.
V tisku 607/2 rozpočtový výbor doporučuje Poslanecké sněmovně, aby přijala následující usnesení:
Poslanecká sněmovna
I. schvaluje státní závěrečný účet České republiky za rok 1999, který vykazuje příjmy, nebudu citovat, pokračuje text, který má dále bod II, III a IV.
***