(17.20 hodin)

(pokračuje Špidla)

Dovolte mi, abych velmi stručně načrtl hlavní rozměry a hlavní komplikace tohoto problému. Do dotačního řízení pro rok 2000 se přihlásilo celkem 898 projektů, které požadovaly dotace ve výši 1,8 miliardy korun. Přitom státní rozpočet disponoval pro zvládnutí těchto finančních nároků prostředky ve výši 591 milionů korun. Z toho tedy jasně vyplývalo, že byla velmi nutná a velmi potřebná práce v posuzování jednotlivých projektů. Způsob tohoto posuzování byl mnohokrát předmětem ostrých vyjednávání, dlouhých úvah před konečnými rozhodnutími.

Musím konstatovat, že pokud se jedná o středisko pro poradenství a sociální rehabilitaci, které pracuje v Jablonci nad Nisou, je to součást celého systému, který je podstřechovou organizací zdravotně postižených a Ministerstvo práce a sociálních věcí takovýmto střediskům nepřiděluje dotace jednotlivě, nýbrž přiděluje tyto dotace v rámci celé organizace, která je poté může rozdělit.

Chtěl bych uvést, že dotace, které byly v roce 2000 určeny střediskům sociálního poradenství, byly ve výši 18,386 milionu korun, což je zhruba o 2,5 milionu méně než v roce 1999. Čili v žádném případě se nejedná o redukci prostředků, která by dosahovala redukcí uvedených paní poslankyní.

Pokud jde o to, zda tato střediska budou převedena na okresní úřady, jasně říkám, že na okresní úřady převedena nebudou, protože toto je nevládní organizace a je obecnou koncepcí napomáhat rozvoji nevládních organizací, ale nikoli zestátňovat sociální péči.

Pokud jde o názor, že kritéria obdržela tato střediska až v lednu letošního roku, musím tuto myšlenku odmítnout, protože minulý rok - stejně jako letošní rok - byly první informace umístěny na internet a zveřejněny informace o způsobu poskytování dotací již v létě předchozího roku.

Z tohoto hlediska mi dovolte, paní poslankyně, abych uzavřel svou odpověď následujícím názorem. Je velmi složitá otázka, jak dalece mají být jednotlivé nevládní organizace závislé svými příjmy a výdaji na státním rozpočtu. Musím jasně říci, že se postupně vyvinula velmi nezdravá situace, kdy tyto organizace jsou závislé takřka úplně na státním rozpočtu a stávají se v podstatě rozpočtovými nebo příspěvkovými organizacemi státu, aniž má stát možnost je zřetelně a důsledně řídit a kontrolovat. Myslím si ovšem, že funkce těchto organizací je nezastupitelná a že je povinností státu snažit se prostředky, které jsou ve státním rozpočtu pro tento účel určeny, rozdělit s maximálním efektem tak, aby za tyto prostředky se vytvořilo co nejvíc sociální práce a poskytlo se co nejvíce podpory lidem, kteří jsou v sociální nouzi.

V systému, který se bude snažit objektivizovat přístup, je ministerstvo odhodláno pokračovat. Musím konstatovat, že v minulém roce přes ony velmi komplikované debaty jsem se setkal nakonec v zásadě s kladným hodnocením systému, který ministerstvo předložilo, s tím, že tento systém je po dlouhé době srozumitelný, autoritativní a spravedlivý.

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá některé dílčí změny. Mj. možnost přecházet na víceleté projekty tak, aby jistota jednotlivých nevládních organizací byla vyšší, ale přesto zůstane základní princip, že příspěvek Ministerstva práce a sociálních věcí - tj. příspěvek státu - není nárokovou dávkou a odehrává se na základě sice kontrolované, ale přesto kriteriální úvahy příslušného ministra, který je pověřen správou resortu.

Děkuji.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji, pane místopředsedo. Táži se paní poslankyně, zda je spokojena s odpovědí. Ano, děkuji.

Další je poslanec Gongol interpelující ministra Lachnita. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jaroslav Gongol: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové, při schvalování státního rozpočtu na rok 2000 byla vyčleněna částka ve výši 1,7 miliardy korun na regionální rozvoj, který dostalo, pane ministře, vaše ministerstvo do své kapitoly. Jedná se o prostředky na aktivní podporu tvorby pracovních míst.

Pan místopředseda vlády Mertlík při předkládání druhého návrhu státního rozpočtu slíbil v této sněmovně, že 580 milionů korun z této částky půjde na severní Moravu, která je nejvíce postižena útlumem a kde je nejvíce nezaměstnaných. Pro vaši informaci - jen tři okresy tohoto regionu mají více jak 65 000 nezaměstnaných. To koneckonců pan ministr ví, protože pochází z tohoto regionu.

Vláda však rozhodla, že 100 milionů korun z této částky bude použito na vybudování průmyslové zóny v Hranicích pro firmu Philips, čímž se snížila tato částka o 100 milionů korun, tedy na 480 milionů korun. Na 24. schůzi Poslanecké sněmovny jsem v této věci interpeloval vašeho předchůdce ministra Císaře, který slíbil, že vláda bude hledat další zdroje, aby byla posílena o oněch sto milionů korun částka pro tvorbu nových pracovních příležitostí v ostravském kraji.

Otázka pro vás, pane ministře. Je tento slib vašeho předchůdce závazkem i pro vás?

 

Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Prosím pana ministra Lachnita o odpověď.

 

Ministr pro místní rozvoj ČR Petr Lachnit: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, usnesením vlády České republiky 383 z 19. 4. 2000 byly pro region Ostravsko schváleny čtyři programy. Byl to regionální program podpory rozvoje podnikatelských subjektů, regionální program podpory rozvoje, kde příjemci podpory jsou obce, program podpory malého a středního podnikání - Region 2 a program záruk pro malé a střední podnikatele byl program Regionzáruka. Programy byly vyhlášeny ministrem pro místní rozvoj 29. 4. 2000. Od tohoto data jsou uvedeny na internetových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj. Zásady těchto programů byly publikovány v Hospodářských novinách 11. května.

Pokud jde o program č. 1, jehož příjemci jsou podnikatelé, do 15. 6. do 15.00 hodin obdrželo Ministerstvo pro místní rozvoj 75 žádostí pro region Ostravsko. Tito žadatelé z Ostravska se ucházeli celkem o 690 milionů dotací, zatímco k dispozici je zhruba 350 milionů korun.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP