(9.20 hodin)
(pokračuje Miloš Zeman)
Dovolte mi, abych přešel k domácí politice, tedy k druhé a poslední oblasti. Základním úkolem této vlády bylo vyvést zemi z ekonomické krize. Ekonomická krize v České republice začala, jak všichni víme, v roce 1996, kdy došlo k výraznému zvolnění tempa růstu hrubého domácího produktu. Podle zpřesněných údajů Českého statistického úřadu plnou silou propukla v prvním pololetí 1997, kdy poprvé již začalo docházet k absolutnímu poklesu hrubého domácího produktu. V roce 1998 byl pokles HDP více než 2%, v roce 1999 byl minus 0,2 %, pro rok 2000 očekáváme růst přibližně o 2 %. Podle střednědobého ekonomického výhledu zpracovaného ve spolupráci s ekonomickou komisí očekáváme, že hospodářský růst dosáhne v příštím roce minimálně 3 a v přespříštím roce minimálně 4 %.
To je tedy jasný a nejenom statistický důkaz toho, že ekonomické oživení začíná postupně přecházet do konjunktury, aniž bych chtěl přeceňovat jinak velmi úspěšná čísla z prvního čtvrtletí tohoto roku.
Kolegyně a kolegové, právě dnes v 9.00 hodin statistický úřad publikovat některé nové údaje za vývoj průmyslu a stavebnictví. Jistě jste dokonale informováni o tom, že např. produktivita práce v průmyslu pokračuje v asi 10% meziročním růstu, že došlo k meziročnímu růstu průmyslové výroby o více než 6 %, a o dalších ukazatelích.
Vláda se ve své hospodářské politice řídí dvěma principy. Za prvé se snaží postupně přenášet důraz na investice, a nikoliv pouze na spotřebu. Za druhé svou proexportní a průmyslovou politikou napomáhá, aniž bych tvrdil, že 100% ovlivňuje, výraznému předstihu růstu produktivity práce před růstem reálných mezd. Přitom je faktem, že růst reálných mezd již v roce 1999 dosáhl 6 %, zatímco v minulých letech, zejména v roce 1998, reálné mzdy, a tedy i životní úroveň klesaly.
Dovolte mi, abych se v této souvislosti vyrovnal se dvěma námitkami, které často slýchám od naší opozice. První námitka zní, že tento hospodářský růst je vyvolán světovou konjunkturou. Kdyby tomu tak bylo, nikdo by nevysvětlil, proč v době, kdy u nás hrubý domácí produkt klesal, v Polsku a v Maďarsku rostl, když všechny tyto tři tranzitní ekonomiky měly naprosto stejné vnější ekonomické prostředí. Za druhé - tvrdí se, že současné hospodářské oživení je vyvoláno jakýmsi - podle mého názoru imaginárním - ekonomickým cyklem. Chtěl bych varovat před touto teorií. Kdyby jí uvěřili piloti padajících letadel, to znamená teorii "jestliže klesáš, pak zákonitě jednou půjdeš vzhůru", bylo by ještě více katastrof těchto letadel, než bylo v minulosti. Vyznávám názor, že rozumná hospodářská politika minimalizuje hospodářské cykly, jak ostatně dokazuje např. i bezcyklický vývoj americké ekonomiky v posledním letech.
Vyznávám názor, že podstatným, i když nikoli dominantním činitelem vývoje ekonomiky je hospodářská politika té které konkrétní vlády, a hlásím se k odpovědnosti za tuto politiku. Rád bych vyžadoval od opozice určitou poctivost a fair play. Slyšel jsem od některých opozičních poslanců před rokem, že pokud - a to se skutečně setrvačností stalo - klesá HDP, je to vina sociálně demokratické vlády. Pokud si zachovali tito poslanci alespoň minimální osobnostní konzistenci, měli by nyní se stejnou logikou říci, že pokud hrubý domácí produkt roste, je to zásluha sociálně demokratické vlády.
Dovolte mi, abych konstatoval, že se zlepšily i další ekonomické ukazatele, např. míra inflace klesla z přibližně 10 % na přibližně 3 %. Vláda ovlivňovala tuto míru inflace formou mírnější deregulace cen a současně předložila program deregulace cen energií do roku 2002.
Z ekonomické oblasti bych ještě informoval sněmovnu, že vláda pokračuje v plnění svého privatizačního programu. Je před dokončením privatizace bankovního sektoru, probíhá privatizace telekomunikačního sektoru a připravuje se privatizace energetiky.
Chtěl bych konstatovat, že pokud jde o privatizaci bankovního sektoru, byla, jak dobře víte, privatizována ČSOB za cenu 40 miliard Kč, zatímco někteří mladí televizní muži, kteří dávají v televizním zpravodajství každý den cenné rady, odhadovali maximální výnos z této privatizace na 20 miliard Kč. Byla privatizována Česká spořitelna za cenu 19 miliard Kč, přičemž bych rád suše podotkl, že byla privatizována jedinému vážnému zájemci vzhledem k tomu, že stav tohoto úvěrového portfolia nebyl jemně řečeno příliš radostný. Tato vláda bez jakéhokoliv humbuku zachránila vklady přibližně 2 milionů střadatelů v České spořitelně, byť předchozí vedení tohoto ctihodného ústavu např. prošustrovalo více než 5 miliard Kč pochybnými operacemi na ruském kapitálovém trhu, a prodala tuto spořitelnu firmě, která má heslo "Za 150 let jsme nepodvedli ani jediného svého klienta". Přál bych si, aby české bankovní a další instituce toto heslo rovněž měly, a ještě lépe, aby se jím skutečně řídily.
Upozorňuji vás, že privatizace Komerční banky bude s největší pravděpodobností odložena asi o tři měsíce. To znamená, že místo dokončení této privatizace do konce tohoto roku musíme očekávat privatizaci KB, pro kterou předpokládáme vypsání tendru s vyšším počtem zájemců, v prvním čtvrtletí příštího roku. Je to způsobeno tím, že - jak dobře víte - v KB byl kromě jiného odhalen osmimiliardový tunel, tzv. případ Barak Alon, který je dnes v šetření, a já bych chtěl pouze vyslovit podiv, že když už se někdo nechá okrást, že se nechá okrást tak primitivním způsobem, a pak ještě říká "já za nic nemohu, já jsem byl jenom šéf". V každém případě tyto i další problémy privatizaci KB bohužel zpozdily.
Nebudu mluvit o dalších ekonomických parametrech, protože předpokládám, že se k nim vyjádří místopředseda Mertlík, a přejdu k sociální oblasti. V sociální oblasti vláda pokládá za svůj nejvyšší úspěch zbrzdění nezaměstnanosti. Jak dobře víte, nezaměstnanost několik let setrvale roste.
***