(14.10 hodin)
(pokračuje M. Kučera ml.)
A právě proto, že hospodařím, tak také dobře vím, že když svoji firmu zadlužím, omezuje to mé rozhodovací možnosti pro další období. Dobře vím, že když si vezmu příliš velké půjčky, může mě to zničit úplně.
Velice dobře si uvědomuji, že dopad zadlužení pro stát je stejný jako pro firmu, a proto vůbec, ale vůbec nepovažuji státní dluhopisy za laciný všelék, na který se může sáhnout a kterého můžeme kdykoliv využít. Na dluh dokáže bezstarostně žít jen ten, kdo neuvažuje o dlouhých letech dopředu, ale jen ten, kdo naopak chce pouze využít současné situace. Škodlivost takového přístupu je podobná ve vládě republiky pro stát, ve vedení firmy pro firmu samotnou, stejně jako v řešení problémů rodiny pro rodinnou situaci.
Protože hospodařím, tak vím, že větší katastrofu, než způsobí nedostatek vláhy, může způsobit naopak vláhy veliký nadbytek. Proto si myslím, že bychom neměli pro laciný populismus zvedat laťku nad možnosti současného financování ze strany státu a odfinancovat skutečně jen to, co je nezbytně nutné. Nezadlužovat naši budoucnost nadnormativní cestou.
Abychom se nedostávali do těchto situací, kdy nemáme v resortu zemědělství dostatečné rezervy na pokrytí takovýchto mimořádných výdajů, tak celou dobu, co jsem zde ve sněmovně, prosazuji a prosazovat budu dál i jiná systémová opatření. Především se pokoušíme zreálnit zemědělskou politiku a sjednotit používané nástroje zemědělské politiky státu tak, aby k úplnému vyčerpání zdrojů nikdy nedošlo. Snažíme se, aby byl vytvořen stabilní systém dotací, a to na dvou principech, jak pro útlumové, tak pro produkční oblasti zvlášť. Neměli bychom ničit zemědělský rozpočet nesmyslnou honbou za mléčnou kvótou 3,1 miliardy litrů mléka ročně. Zrovna tak si myslím, že bychom dál neměli devastovat zemědělský rozpočet naivní představou, že dnes peníze utratit můžeme, protože již v krátké době přitečou velikých kanálem jako dotace z Evropské unie.
Měli bychom pomoci našim zemědělcům především tak, aby se začali více spoléhat na svoje síly než na pomoc ze strany státu. Zde bych především podotkl, že bychom měli více podporovat jejich samostatná odbytová marketingová družstva, a ne je z pozice státu dále atomizovat přidělením kvót. To jsou ale věci systémové, dlouhodobé, jejichž opatření se nemůže použít dnes při řešení konkrétní situace a při řešení následků konkrétních škod, které vznikly a jsou nepojistitelné, opravdu výjimečné, a ne ve všech oblastech stejné, ale naopak většinou jen v těch nejprodukčnějších oblastech.
Dámy a pánové, přimlouvám se, aby sněmovna poskytla zemědělcům netradiční pomoc, pomoc výjimečnou, na kterou se nebudou moci v příští době dále spoléhat, a aby schválila usnesení, které zde přednesl můj předřečník pan poslanec Grůza. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Miloslavu Kučerovi ml. Hlásí se dále někdo do obecné rozpravy? Není tomu tak. Končím obecnou rozpravu.
Nyní se ptám, zda si přeje někdo vystoupit v podrobné rozpravě, kterou zahajuji. Přeje si vystoupit pan ministr Fencl, kterému udílím slovo.
Ministr zemědělství ČR Jan Fencl: Paní předsedající, ctěná sněmovno, nemohu nevystoupit k této problematice, protože je to velký problém resortu, za nějž v současné době zodpovídám. Je dobře známo - a zaznělo to tady od pánů poslanců - že letošní jaro poznamenané extrémně teplým a suchým počasím přináší našim zemědělcům celou řadu těžkostí. V průběhu jarních měsíců, zejména v období duben - květen, došlo z důvodu vysokých teplot ovzduší, ale také dlouhodobé absence vodních srážek na celém území České republiky ke kritickému snížení zásob vody v půdě. Tyto pro zemědělství kritické podmínky pokračovaly prakticky až do druhé dekády měsíce června. Údaje Českého hydrometeorologického ústavu o změnách vlhkosti půdy od začátku dubna tohoto roku jasně ukazují na postupné vyčerpávání zásoby vláhy v zemědělské půdě v České republice.
Českým statistickým úřadem byly k 20. 6. 2000 vydány prvé odhady sklizně zemědělských plodin. Statistika zveřejňuje tyto odhady sklizně pouze u omezeného souboru hlavních zemědělských plodin. U takto sledovaných plodin byly použity v odhadu ztrát údaje Českého statistického úřadu jako podklad k jejich vyčíslení. U plodin, u kterých Český statistický úřad odhadnuté sklizně nesleduje, byla na základě vyčíslení poškození použita agrometeorologická měření Českého hydrometeorologického úřadu, pozorování a zjištění Výzkumného ústavu rostlinné výroby a Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy.
Na základě těchto měření byly stanoveny oblasti s nárokem na kompenzaci, kde primárně v důsledku omezení dešťových srážek, ale i vzhledem k vlivům dalších faktorů došlo k poklesu vlhkosti půdy pod tzv. kritickou hodnotu, která se nazývá využitelná vodní kapacita. Na základě těchto skutečností byl stanoven reálný předpoklad snížení výnosu ve vymezených oblastech. Ministerstvo zemědělství provedlo potřebná šetření reálného stavu v jednotlivých okresech a na jejich základě předkládám vládě České republiky dokument, který podává přehled o rozsahu škod na porostech zemědělských plodin zničených nebo poškozených následkem katastrofálního sucha.
Komisionální a protokolární šetření rozsahu škod potvrdilo skutečnost, že dlouhotrvající sucho mělo v kombinaci s extrémně vysokými teplotami za následek rozsáhlé poškození porostu zemědělských plodin.
***