(9.10 hodin)
(pokračuje Cabrnoch)
Z těchto dvou důvodů budu v podrobné rozpravě navrhovat vrácení zákona k přepracování s tím, že by zákon měl být vládou předložen současně s vládním návrhem zákona o vodách. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám písemné přihlášky. Proto se táži, kdo se hlásí z místa. Pan poslanec Janeček.
Poslanec Josef Janeček: Kolegové a kolegyně, já bych se zmínil o tom, co už uváděl pan zpravodaj, to je o principu, v jaké formě vlastnictví má být přírodní zdroj. Já bych jen odcitoval to, co zde včera řekl pan místopředseda vlády Rychetský, když vysvětloval, že vodní toky nemohou být předmětem soukromého vlastnictví. Protože to je voda, která protéká mezi prsty, má taková věc být předmětem veřejného statku.
V důvodové zprávě k tomuto zákonu se říká, že původní koncepce byla taková, aby tyto minerální zdroje byly veřejným statkem. Na upozornění Legislativní rady vlády byla tato koncepce změněna tak, že minerální zdroj do okamžiku načerpání není předmětem žádného vlastnictví, tedy není ani veřejným statkem. Je to tedy rozpor s tím, co zde včera řekl pan místopředseda vlády k zákonu o Povodí.
Jsem přesvědčen, že je to problém, který přesahuje rámec odpovědnosti Ministerstva zdravotnictví, čili nevytýkám to přímo resortu, ale vytýkám tuto věc vládě. Konstrukce, že přírodní zdroj není předmětem žádného vlastnictví, tedy není ani veřejným statkem, mi připadá jako konstrukce velmi nebezpečná. Dokážu si představit, jak se s takovým stavem, kdy minerální zdroj není předmětem vlastnictví, dá nakládat.
Ona ochrana, která by hovořila o tom, že vlastnictvím se stává minerální zdroj nebo voda až v okamžiku načerpání, mi připadá při zkušenostech s tunelováním různých finančních zdrojů jako věc velmi nebezpečná a právně velmi slabá.
I já bych se připojil k návrhu na vrácení k přepracování, resp. zamítnutí, a to až do doby - jak už bylo řečeno - než vláda předloží jednotnou koncepci toho, jaký režim v našem právním systému mají vody a přírodní léčivé zdroje mít.
Kdyby takový návrh byl přijat, rád bych upozornil na další okruh, a to je na definování lázeňského místa. Od starostů měst, která jsou lázeňskými místy, jsem dostal připomínky, že se podivují nad tím, že lázeňským místem musí být celá obec. Jestliže by například v Praze na Černém mostě bylo vřídlo, Praha by měla být lázeňským místem jako celek. Domnívám se, že i tato koncepce je koncepce nepříliš šťastná. Upřednostňoval bych takovou úpravu tohoto problému, aby lázeňským místem mohla být i část obce.
Jde o první čtení, kde bychom se měli vyjadřovat k zásadním problémům. Já osobně za naprosto zásadní problém tohoto zákona - opakuji, že to nevyčítám resortu, ale vládě - považuji onen statut nevlastnictví. Proto navrhuji, aby tento zákon byl vrácen, resp. aby byl zamítnut, aby vláda připravila koncepci toho, jaký režim mají tyto věci v našem právu mít, a aby tento zákon předložila společně se zákonem o vodách.
(V sále je neustále velký hluk.)
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Opravil jste svůj původní návrh, kterým jste se připojoval k návrhu, který ještě v rozpravě nezazněl.
Dále je přihlášena paní poslankyně Emmerová.
Pana zpravodaje bych chtěl upozornit, že v rámci prvního čtení nevedeme podrobnou rozpravu a že jeho návrhy musí zaznít v obecné rozpravě. Hovořit bude pan poslankyně Emmerová, poté pan poslanec Cabrnoch.
Poslankyně Milada Emmerová: Vážený pane místopředsedo, vážení přítomní, návrh zákona je předložen v rámci přestavby právního řádu, kdy v souladu s Listinou základních práv a svobod, ale i v rámci přibližování se legislativě Evropské unie se přesouvá těžiště právní úpravy z prováděcích právních předpisů na zákony.
Cílem návrhu lázeňského zákona je jak odstranění nedostatků dosavadních podzákonných norem, tak zpřísnění požadavků na ochranu a využívání přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod ryzích, přírodních léčebných lázní a lázeňských míst.
V důvodové zprávě je podotknuto, že směrnice Evropské unie rozšiřují pojem přírodní minerální vody využitelné k výrobě balených minerálních vod i na některé stávající podzemní vody prosté, to znamená vody stolní a kojenecké.
Předkládaný zákon se vztahuje pouze na minerální vody dosahující hraničních a vyšších ukazatelů, což má své logické zdůvodnění.
A nyní k problematice vlastnictví, což už zaznělo -
(V sále je velký hluk, je špatně slyšet.)
Místopředseda PSP František Brožík: Promiňte, paní poslankyně, ještě jednou žádám o klid, zejména pravou část sněmovny, např. pana poslance Tlustého, pana poslance Janečka. Buďte uctiví alespoň k dámě, když už vás nezajímá téma! Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Milada Emmerová: Děkuji. K problematice vlastnictví zazněl jeden názor, který vlastně byl výsledkem práce Legislativní rady vlády. Doporučuje sjednotit princip vlastnictví k nerostným zdrojům s připravovanými novými zákony o vodách a o využití nerostného bohatství. Vlastnictví k vodě podle připravovaného zákona o vodě nabývá právnická nebo fyzická osoba až využitím zdroje vody.
Druhá, lepší verze, jak mně se jeví, je státní vlastnictví, jako trvá dosud, což je i v souladu s ústavou. Článek 11 odst. 2 uvádí: "Zákon stanoví, který majetek, nezbytný k zabezpečování potřeb celé společnosti, rozvoje národního hospodářství a veřejného zájmu, smí být jen ve vlastnictví státu, obce nebo určených právnických osob." Navíc se jedná o již osvědčenou formu vlastnictví, zabezpečující náležitou ochranu a celospolečensky prospěšné využití těchto statků s přesně právně regulovaným režimem nakládání.
V této souvislosti lze přijmout konstrukci, že přírodní léčivé zdroje a zdroje přírodních minerálních vod ryzích jsou zvláštními vodami a jejich vlastnictví proto může být řešeno odlišně.
***